Diskuze

máte pravdu, ale tenhle princip (kolektivní viny) je všude kolem nás (vytváří ho vůči nám státní aparát), Vámi popsaný příklad je už jen „třešinka na dortu“. Považte takové povinné ručení. Teoreticky se dělí na pojistný limit na majetek a pojistný limit na zdraví. Příklad: jedu v zimě autem po městě a vleze mi chodec 5metrů před autem do cesty (jak má většina pěšáků ve zvyku). Já ho buď srazím (policajti,šetření,když to dobře dopadne tak dostanu spoluvinu- tj.část léčebných výloh „se zatáhne“ z mého POV) anebo prudce zastavím a zezadu do mě někdo narve (další pojistná údálost). Já MUSÍM (za zákona) pojistné mít sjednáno, chodec NEMUSÍ mít sjednáno pojištění obč.odpovědnosti. Existuje v automobilovém světě lepší příklad přenášení odpovědnosti a kolektivní viny?? p.s. obdobně jako bude zastaven za mnou jedoucí řidič „zpožděnou“ červenou na rychlostním semaforu, působí také retardéry v obcích (zpomalovací prahy apod.) Tyto věci se pro automobilisty nikdy neobrátí v příznivější, neboť auto je zdrojem příjmu státu. Jediné, jak můžete (jako jednotlivci) stát lidově řečeno „vysr.at“ je: dodržovat maximum (byť nesmyslných) dopravních předpisů- a tak jim zavdat co nejmíň příčin, jak mohou vybrat pokuty.

A jake starosti mate vy?

Stejně funguje i dopravní značení. Běžně se stává, že se po dopravní nehodě udělá takové opatření, že se v tom místě sníží rychlost, nebo se namaluje plná střední čára zabraňující předjíždění a už se to nikdy nezruší. Nevím, proč nesmím předjíždět tak, kde vidím dostatečně daleko dopředu jenom proto, že tam kdysi někdo naboural. Nebo další věc. Udělá se rekonstrukce silnice a při ní se natře plná středová čára i v místech, kde je vidět. Ukázkou je silnice Louny – Ročov u které probíhá vyšetřování podezření z předražení. Po celkové rekonstrukci se bez porušení dopravních předpisů nesměl předjet ani traktor v úseku dlouhém téměř 10 km.