Beran: ​Výběr pokut – statistika nebo hlubší smysl?

K napsání dnešního blogu mne inspiroval článek jednoho policisty, na který mne upozornil jeden ze čtenářů (původní článek zde: http://robertkrejci.blog.idnes.cz/c/328266/Policiste-proti-pokutam.html).

Ten původní článek je otevřenou insider zpovědí jednoho policisty o tom, jak to vlastně u policie chodí z hlediska vybírání pokut. Skutečnosti tam uvedené tak bohužel jen potvrzují to, co vidáme na silnicích. Samozřejmě to nevylučuje, že i u policie pracují slušní a čestní lidé (ostatně jako všude), kritiky nichž se ten blog netýká, ale ten původní článek je hlavně a primárně o tom, jak se k výběru pokut u Policie ČR přistupuje systémově a programově a proč vidíme na silnicích to, co vidíme.

Jak z článku vyplývá, vedoucí pracovníci u policie se zajímají hlavně o statistiky a ne o bezpečnost silničního provozu. Nezajímá je, jestli činnost jejich podřízených přispívá k bezpečnosti silničního provozu, ale jen to, aby se dost vybralo na pokutách tak, aby to „dobře“ vypadalo ve statistikách. To pochopitelně vysvětluje široce pozorovatelný fakt, kdy policisté měří tam, kde to „sype“, tzn. kde snadno vyberou.

Snadno se samozřejmě vybere tam, kde se jedná o přehledný a bezpečný úsek, na kterém je nějaké nesmyslné rychlostní omezení a právě tam lze policisty často vidět. Minulý týden jsem se bavil s jedním z úředníků MHMP a vyprávěl mi např. o velmi oblíbeném místě na začátku dálnice D8 směrem z Prahy, kde je nesmyslná 80ka kvůli omezení hluku (široko daleko žádné domy a Policie ČR stejně nesmí kvůli omezení hluku měřit rychlost), ale řidiče to pochopitelně svádí jezdit 130 (ostatně proč ne, jsou přece na dálnici) a policisté kousek před koncem toho úseku měří rychlost a samozřejmě snadno a rychle vyberou a splní si „svoje“.Pokud se někdo podivoval, proč tam měří (a na řadě dalších podobných míst), pak to teď už víme zcela otevřeně. Měří tam proto, že vedení policie zajímají statistiky a jejich naplnění a nezajímá je bezpečnost provozu. Také to vysvětluje, proč slýcháme o tom, jak se nákup policejních Passátů vyplatil a kolik se vybralo na pokutách, ale už se nic nedočteme o tom, jestli to mělo jakýkoliv pozivitní vliv na bezpečnost silničního provozu.

Jak je zřejmé, tyto jednotlivé skutečnosti jsou živeny jedinou motivací, a to mít hezké statistiky ohledně toho, kolik se vybralo na pokutách a jak je tedy policie „efektivní“. A to už pak zcela odhlížím od absurdity toho, že policisté, kteří se odmítají tomuto systému podvolit, jsou pracovně šikanováni. Co to je za lidi ve vedení policie, kteří za naše daně vymýšlí takové nesmysly a uspokojují se nad krásnými statistikami?

Nicméně, že se takoví lidé u policie najdou, není až takovým překvapením (moc snadno korumpuje). Smutným je spíš to, když to někdo „mimo systém“ obhajuje s tím, že bez takové činnosti by se na silnicích konala jatka a když si někdo myslí, že lidé ve vedení policie, kteří by měli práci svých podřízených řídit tak, aby nám, účastníkům silničního provozu, přinášela benefit, místo „rochnění se“ ve statistikách, jsou lidé na svém místě, že dělají svou práci řádně, že mají na mysli jen a jen blaho svých zaměstnavatelů, daňových poplatníků. Jsou zde totiž na Autowebu mezi čtenáři někteří „police fans“, kteří kritiku policie berou těžko, ale chtějí snad hájit tento nesmyslný „čárkový“ systém, který s bezpečností na silnicích nemá nic společného, ale který dnes a denně vidíme v náplni policejní práce?

Na jednu stranu jsem rád, že existují policisté, kteří se takovému přístupu vzpírají a snaží se, aby jejich práce měla opravdový smysl (a nikdy jsem nepochyboval o tom, že takoví jsou a jsem opravdu rád, že takoví jsou), na druhou stranu je ale alarmující, jakou chorobou je vedení policie nakaženo a jak si žije vlastním životem zcela odtrženým od původního smyslu, na který se právě ti čestní policisté snaží nezapomínat, ačkoliv jsou za to pak v rámci policie postihováni. Pokud je policie tímto způsobem vedena, což se následně projevuje v její každodenní činnosti, není divu, že nemá důvěru a autoritu, protože „honit“ statistiky je zcela nesmyslné, bezúčelné, kontraproduktivní a odtržené od reality.Co svým dnešním článkem chci říct několika těm, kteří stále věří v osvícenost a kompetentnost vedení policie a toho, že co dělá, vždy dobře dělá, otevřete prosím svoje oči a pohlédněte na tuto absurditu, kterou si navíc ještě platíme z daní. Nezapomeňte navíc také na to, že takový přístup pochopitelně musí odmítat rozumně nastavená pravidla, protože by to zákonitě vedlo ke snížení výběru na pokutách a tím ke zhoršení statistik. Policie ČR je tady pak ve dvojím postavení, když na jedné straně se vyjadřuje k umístění dopravních značek a k dopravní legislativě a má v tomto ohledu odpovídající pravomoc a na druhé straně její vedoucí nastavili systém tak, aby se dala vykázat samoúčelná činnost v podobě kasírování za pokuty.

Pro mne z toho plyne, že mohu sotva čekat nějaké uvolnění poměrů, protože to vedení policie nemůže vyhovovat. Museli by totiž vymyslet práci pro své podřízené jinak, už možná ne tak snadno měřitelně, ale snad konečně smysluplně. A na to jsou zjevně moc líní nebo pohodlní. V takovém systému samozřejmě vedení policie vyhovuje, když jsou pravidla nastavena nesmyslně přísně, protože dobře vědí, že lidé si to stejně přizpůsobí míře rozumné (všichni chceme v bezpečí dojet) a úplně se děsí představy, že by snad tolik nevybrali. Když si představím variantu, kterou jsem u změny pravidel navrhoval, tzn. zrušení drtivé většiny dnešních tzv. ohrožovacích přestupků, čímž by 99,999% věcí „zmizelo“ a řešily by se jen ty poruchové nebo ty zcela bezprostředně ohrožující, tak s tím současné vedení policie nebude nikdy souhlasit. Neměli by totiž co dělat nebo jak vykazovat svou práci.A tady se dostáváme k úplné podstatě problému, který samozřejmě platí pro veřejné zaměstnance obecně. Jakmile úředník jednou dostane moc, bude se snažit upravovat právní prostředí tak, aby jeho činnost podporovalo a činilo jej potřebným bez ohledu na to, jestli to skutečně nějaký přínos má nebo ne, k čemuž má možnost, protože v okamžiku, kdy určuje obsah svojí vlastní práce (na centrální úrovni prostřednictvím právních předpisů), není nestranný a vede to k většímu a většímu utahování šroubů (snadno se pak vykazuje činnost takového veřejného zaměstnance, protože lidé samozřejmě mají zcela legitimní tendenci nesmyslná omezení nedodržovat). Na úrovni EU to vidíme v obludných rozměrech, ale stejně tak na naší úrovni místní.

To už se ale dostáváme k obecným úvahám nad tím, jaký smysl nám veřejná správa vlastně přináší a jestli není sama o sobě vnitřně tak kontradiktorní, že kromě trochy benefitu dostáváme spoustu zbytečného balastu a bylo by nám lépe, když bychom veřejnou správu omezili na 10 % stávajícího stavu.

No, alespoň teď víme, jak to u policie chodí. Znovu jen závěrem připomenu hlavní myšlenku, kterou jsem chtěl dnes sdělit – zbavme se zakořeněné představy, že vrchnost ví, co má dělat a že to dobře dělá a že ji potřebujeme a pokusme se zorganizovat si svůj život a světonázor tak, abychom tu vrchnost potřebovali co možná nejméně. Opačný přístup pak vede k rozbujení rakoviny nesmyslností a absurdity ve veřejné správy tak, jak to vidíme na tomto příkladě u Policie ČR, přesněji u jejího vedení.