Beran: Nejnižší počet mrtvých na silnicích od roku 1970 – proč vlastně?
Zdroj: archiv redakcePodle informací, které jsme se dozvěděli, je počet mrtvých 581, což je nejméně od roku 1970. Než samotný počet mrtvých je ale důležité, proč lidé na silnicích umírají, resp. proč v roce 2013 umírali (nej)méně. 581 životů je samozřejmě pořád 581 lidských osudů, ale provoz na silnicích má svá rizika, která nejde úplně eliminovat, takže s tím, že jsme v riziku, člověk za volant prostě sedá. Šéf dopravní policie si sice může přát maximálně jednoho mrtvého denně v průměru, ale měl by si uvědomit jednu podstatnou věc – na to, jestli se někdo za volantem zabije nebo ne, nemá prakticky žádný vliv. Lidé prostě dělají chyby nebo jsou adresáty událostí, které žádný zákon, ani žádný policista neovlivní.
Policisté si v tomto směru nemusí nic vyčítat – jedná se o okolnosti mimo jejich vůli nebo moc (samozřejmě s výjimkou případů, kdy aktivně někomu ze světa v minulém roce pomohli). Provoz na silnici má svá nebezpečí a pokud člověk bude v určitém okamžiku na určitém místě, tak zemře. Nad tím není nutné nijak bědovat nebo se toho bát, prostě to tak je, jakkoli je samozřejmě na místě přistupovat k řízení auta tak, aby člověk tu chybu zbytečně neudělal.
Nicméně, argument o nebezpečnosti aktuálního provozu je nezřídka používán jako argument pro utahování šroubů a nákup policejní techniky. V jednom článku na serveru iDnes.cz o předběžných číslech za minulý rok je rozhovor s šéfem dopravní policie Lerchem a ten stojí za povšimnutí ještě víc. V tomto článku je šéf dopravní policie dotazován, proč se domnívá, že byla loňská čísla tak příznivá. Vybírám jeho odpověď: „Může za to vyšší bezpečnost vozidel, informování médií, preventivní kampaně i zintenzivnění činnosti policie v rizikových místech a obdobích.“
Že svoji roli sehrávají bezpečnější auta, s tím bych určitě souhlasil. Zvláštní, že se to nikde nezohledňuje a máme pořád stejné rychlostní limity, např. na dálnici. Co se informování médii a preventivných kampaní týče, pochybuji o jejich vlivu. A co se „zintenzivnění činnosti policie v rizikových místech“, tak to má na mysli to měření rychlosti na dálnicích, kde k nehodám v důsledku překračování rychlosti osobními auty nedochází? Šéfa dopravní policie se pak ptali, co je příčinou smrtelných nehod. Odpověď byla: „Určitě je to nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky.“
Tesat do kamene, pane Lerchu, tak ale proč měříte rychlost na dálnici? Že nehody způsobuje nepřiměřená rychlost, tak s tím bych souhlasil, ale proč tedy měří na dálnici a pokutují třeba 150 km/h nebo 160 km/h? Je to snad vždy a obecně nepřiměřené? Někdy ano, ale když člověk zkusí argumentovat policistům, ať vysvětlí, v čem v daném místě spočívala ta nepřiměřenost, tak jen krčí rameny a opakují tu svou mantru „jel jste rychleji, než je dovoleno.“
Všimněte si, že šéf dopravní policie neříká, že za nehody může překračování nejvyšší dovolené rychlosti, ale že za to může nepřiměřená rychlost. Rád bych, aby svým podřízeným tedy vysvětlil, že postihovat mají nepřiměřenou rychlost, ale nikoli rychlost vyšší než dovolenou, což vůbec není to samé. Jenže to by se tak snadno nevybíralo. Museli by totiž prokazovat, v čem nepřiměřenost (nebezpečnost) tkví, ale to se jim nejen nechce, ale ani by to mnohdy nešlo (proč bych nemohl jet na přehledném dálničním úseku za vhodných povětrnostních podmínek 160 km/h, že?).
Jenže tuhle logiku policie ve skutečnosti nesleduje, protože by na pokutách nic nevybrala. Je pak ale zcela schizofrenní, když stíhá řidiče za překračování nejvyšší dovolené rychlosti, ale přitom současně konstatuje, že toto překračování není příčinou nehod? Proč to tedy stíhají, když to obecně nemá vliv a není příčinou nehod? Jistě, odpověď je jasná – aby vybrali, ale cožpak ten rozpor mezi tím, co tvrdí, že dělají a proč to dělají není dost zřetelný? Skutečně nejparadoxnější je, když policisty do této své sítě zamotáte – jinou odpověď než „jel jste rychleji“ ovšem pro cestu ven z ní neznají. Snaha zamyslet se nad shora uvedeným rozporem je pro ně prostě příliš nebezpečná. I ten poslední si podvědomě uvědomuje, že by to byl konec jejich dosavadního snadného způsobu práce, protože dokázat, že konkrétní jednání bylo nepřiměřené a tedy nebezpečné, to už je na ně moc práce.
Kladu si pak otázku, proč policie koupila ty nové Superby? Má snad měření rychlosti např. na dálnici vliv na snižování počtu smrtelných nehod? Je těch 160 km/h na dálnici vždy nepřiměřených? Jistě je jasné, že nepřiměřenou rychlostí může být kolikrát i těch povolených 130 km/h. Mezi překročením nejvyšší dovolené rychlosti a nepřiměřeností takového překročení nicméně není žádná větší kolerace. Vstupuje totiž do posouzení přiměřenosti tolik proměnných, že to takto obecně nelze posuzovat. Pamatuji si situace, kdy za prudkého deště bylo bezpečných na dálnici maximálně 60 km/h a kdy naopak bylo pohodových a zcela přiměřených 200+. Kéž by se tedy policie soustředila na to, co je příčinou nehod a nikoli na to, na čem vybere nejvíc na pokutách!
