Beran: Délky, šířky, časy, rychlosti a jiné fyzikální veličiny

K napsání dnešního článku mne inspirovala otázka jednoho ze čtenářů pod mým posledním článkem, který se věnoval, mimo jiné, otázce minimální šířky vozovky, kterou je nutné zajistit při stání a zastavení, v rámci kteréžto souvislosti se ptal na to, jak vlastně bude Policie ČR nebo MP vzdálenost měřit.

Toto téma má ve skutečnosti mnohem širší implikace, neboť řada povinností je v pravidlech silničního provozu spojena s různými fyzikálními veličinami, zejména:

1) Vzdálenosti (délky, šířky)
V pravidlech je řada povinností, které se vztahují ke vzdálenostem a jejich dodržování. Kromě již zmíněného stání a zastavení, jde např. o rozměry vozidel, výšku osob, vzdálenost od železničního přejezdu, vzdálenost od přechodu pro chodce, výšku vzorku pneumatiky aj.

2) Časy
Pravidla také obsahují řada povinností, která jsou limitována nebo určována časem (zpravidla hodinami), např. omezení jízdy některých vozidel, omezení časové platnosti různých značek, časové vymezení platnosti vyhrazených pruhů apod.

3) Rychlosti
Rychlost je jednou z nejsledovanějších fyzikálních veličin v rámci silničního provozu vůbec.

4) Hmotnosti
Nejen hmotnost vozidel, ale i např. hmotnost osob ve vztahu k povinnosti týkající se dětských sedaček. Jak patrno, je v pravidlech často počítáno s vyhodnocováním některých fyzikálních veličin, přičemž jejich přesné určení je základem každého dalšího přezkoumatelného a důvěryhodného postupu příslušného správního orgánu.Povinnost orgánů veřejné správy používat a sledovat pouze některé veličiny a povinnost zjišťovat jejich hodnoty ověřenými měřícími zařízeními je upravena v ust. zákona č. 505/1990 Sb. a jeho prováděcích právních předpisech.

Z toho plyne, že kteroukoliv ze shora uvedených fyzikálních veličin může Policie ČR, Městská policie nebo obecní úřady zjišťovat a jako důkaz připouštět pouze za podmínky, že byly změřeny certifikovaným měřícím zařízením.Je proto naprosto vyloučené, aby jako důkaz bylo připuštěno měření kterékoliv z nich měřícím zařízením, které takové ověření nemá. To např. vylučuje ukázkově „partyzánský“ způsob měření vzdálenosti mezi měřeným a měřícím vozidlem pomocí školního pravítka, jak se policisté a správní úřad např. pokoušeli ve věci mého překročení rychlosti před více než dvěma lety, kdy k použitelnosti měření bylo nutné znát vzdálenost mezi policejním a měřením vozidlem, ale nikdo se neobtěžoval to měřit přezkoumatelným způsobem.

Zajímavé implikace to má také např. na měření času. Častým zjevem víceproudých komunikací je např. vymezení časového prostoru, kdy je určitý pruh vyhrazený konkrétním vozidlům. Už se těším na to, jak by policista prokazoval, že ještě není 11 hodin, když je ten pruh vyhrazen autobusům a taxíkům do 11ti, ale já budu argumentovat, že na mých hodinkách je 11:01. Nemám pochyb o tom, že policisté nemají měřící zařízení na měření času, která by byla certifikovaná.

Totéž platí pro vzdálenosti. Pokud PČR nebo MP namítají, že ta či ona vzdálenost nebyla dodržena, je úplně nejlepší neřešit to na místě, postoupit to do správního řízení a tam to samozřejmě napadnout (je zbytečné na to policisty upozorňovat na místě, protože když by to certifikované pásmo náhodou měli, akorát by ho vytáhli).

Takto lze pak napadat kterýkoliv důkaz, který je postaven na měření fyzikálních veličin a využít důkazní nouze ve správním řízení, kde už zpětně ten údaj z dotčeného místa ověřit nepůjde. To samozřejmě neplatí tam, kde fyzikální veličina (typicky rychlost) byla zjištěna certifikovaným zařízením.