Rakovan: Policie mne přinutila používat antiradar

Byl jsem policií (nepřímo) donucen, abych začal používat tzv. antiradar. Tři situace, které se týkaly přímo mne anebo mého nejbližšího okolí mne přesvědčily, že složky měřící rychlost aut na našich silnicích jsou nekompetentní. Tedy přesněji řečeno zbytečné a obtěžující.

První zkušenost. Kamarád, který z Vysočiny vezl svého bratra na pražské letiště. Noční let, provoz na silnici minimální… Jako řidič, který není zvyklý jezdit po Praze a okolí netušil, že je před sjezdem na letiště na čtyřproudové komunikaci oddělené středovým pásem rychlost omezená na 50 km/h a úsek projel rychleji. Stálo ho to nemálo peněz a řidičský průkaz na půl roku „v čistírně.“ A také obrovskou ostudu před sebou samým – neznám čestnějšího člověka než je on, Mirek Dušín je proti němu jako člen party kolem Krejčíře. Upřímný, počestný, solidní, než aby něco udělal nesprávně, raději zaplatí, omluví se, něco udělá. Nicméně, stalo se. Pokud se na to podívám s dotazem, zda někoho v noci tím, že na daném místě překročil rychlost, ohrozil, je jasné, že ne. Ale peníze do kasičky se samozřejmě hodí, takže proč tam neměřit.Druhá zkušenost je má vlastní. Jsou prázdniny, a tak by mne nenapadlo, že v podvečer bude policejní hlídka měřit před základní školou. Ano, na úseku s rychlostí omezenou na třicet kilometrů v hodině, ale znovu – v neděli večer o prázdninách, kdy se v daném místě nejenže nemohou vyskytovat žádní žáci, ale asi ani školník?! Přiznávám, že kdyby na mne neblikl řidič protijedoucího auta, měli by mě. Třicet bych tam skutečně nejel, padesát ano, nejezdím po městě mezi budovami rychleji, ale třicet? Opravdu ne.

Když bych nezaregistroval signál z protisměru, tak bych platil. A přišel možná o řidičák, což by při mé práci bylo fatální. Kvůli nesmyslnému měření. Nechci říct, že kolem školy se má jezdit bez ohledu na děti, které do ní chodí, naopak. Ale pokud je čas, kdy omezení rychlosti postrádá smysl a nejsou tam lidé, které by vyšší rychlost měla ohrozit, neměli by tam co dělat ani policajti s radarem.

ČETLI JSTE: Neomezená rychlost na německých dálnicích v ohrožení!

A poslední zkušenost? Cesta z pražského Jižního města k Hostivaři. Ulice, jejíž jméno si nepamatuji, o délce několika kilometrů. Z jedné strany nějaký porost, žádné chodníky, přechody, jen stromy, z druhé strany trávník, pak souběžně se silnicí chodník, opět bez přechodů směřujících na tuto komunikaci, absolutní přehlednost. A také rychlost omezená na 50 km/h. A police s „mikrovlnkou“ za bukem…Čímž plynule přecházím k tomu, že jsem začal koketovat s technikou detekující policejní měřící zařízení. Nejprve jsem se snažil sám na Antiradary.cz vyhledat vhodný detektor, pak jsem ale šel na věc více od lesa, domluvil se s provozovatelem obchodu a odborníkem na problematiku, ing. Gnipem, a nechal se „zasvětit“ do záležitosti podrobněji. Jak to vidím, máme před sebou zajímavou spolupráci, v rámci které vám, čtenářům, přineseme určitě zajímavé články. Třeba o tom, jak policie měří, kde jsou v Praze úseková měření, a že, což možná nevíte, v místech, kde tato měření končí, měří policie obratem znovu jiným způsobem, takže když „na to šlápnete“ za kamerou, stejně se nevyhnete tomu, že vás jiná kamera změří a zachytí. To je, co? Popravdě, já jsem zíral, co všechno na nás „měřiči“ používají a že tam, kde to vypadá, že měří, vůbec neměří a naopak v místech, kde byste je nečekali, jsou.

Zpět ale k antiradaru. Začal jsem ho používat. Ne, není všemocný, některé typy měření není schopen zachytit, ale musím říct, že já ho nemám z důvodu, abych se vyhýbal odpovědnosti a jezdil jako šílenec. Co se mi líbí, konkrétně u modelu Genevo One, je nejen schopnost zachytit měřící přístroje, ale také připojení na GPS a databáze průjezdných kamer. Ve výsledku vnímám, že jezdím plynuleji, bezpečněji, odpovědněji, nesoustředím se tolik na to, jestli jedu 49 km/h anebo 55 km/h, jezdím podle citu.

Otázku morálky jsem si vyřešil. Nejsem žádný pirát a na dálnici byste mne těžko zahlédli, jak jedu 200 km/h s vírou, že mne detektor ochrání. Vím, že měření trvá polici asi dvě sekundy, mne by jednu sekundu zabral čas k reakci a během druhé, než by mne změřili, bych z vysoké rychlosti na tu povolenou stejně nezabrzdil.

DOPORUČUJEME: Jak se pozná, že jste dobrý řidič

A navíc, používání detektorů je legální, takže když dojde na lámání chleba, je vše v pořádku. V pořádku ale podle mne není, že jsem se uchýlil k tomuto rozhodnutí na základě nesmyslného, vykalkulovaného chování policie, která, místo aby chránila se z role strážců zákona přesunula do polohy středověkých zbojníků.

Bohatým (tedy majitelům aut, kteří musejí být bohatí, protože mají auto a peníze na benzín) bere a chudým (kdokoli kdo si peníze, které připadnou do veřejných financí dokáže získat) dává. Možná bychom ji tuto roli měli oficiálně přiřknout. Ze stávají policie udělat ze zákona opravdu výběrčí financí a vedle toho ustanovit další, skutečnou a seriozní polici, něco ve stylu četnictva z třicátých let minulého století.