Ženy jsou špatné řidičky. A za volant auta nepatří

37470-a-vol-1100x618.jpg Zdroj: archiv redakce

Čím se člověk stává lepším v jakémkoli oboru, v jakékoli činnosti? Že ji studuje po teoretické stránce a že ji po stránce praktické procvičuje. Tak to prostě je až na výjimky, které potvrzují pravidlo tím, že z dané skupiny lidí, kteří na sobě pracují, vyčleňuje šťastné jedince s talentem, darem od boha, kteří jsou génii a mistry v určitém oboru, s minimem úsilí. Skutečným zázrakem je pak kombinace talentu a píle, příkladem může být třeba Jaromír Jágr, ať máme někoho snadno přijatelného pro všechny.

Stejný vzorec podle mého názoru platí i pro řízení auta. Můžeme tady mít pár nadpozemských mistrů typu Ayrtona Senny, kdysi chlapce s poškozenou motorikou, kterého jeho otec ve snaze zlepšit pohyby posadil do motokáry. Ale valná většina řidičů, pokud chce umět řídit, musí znát teorii a trénovat. Teorií nemyslím samozřejmě to, že na červenou se nejezdí a auto má čtyři kola, ale „řidičskou fyziku“ popisující chování auta při přenosu hmotnosti a další aspekty. Praxe? Trénink na polygonu, uzavřeném okruhu, v létě, v zimě, na suchu, za deště, na sněhu.

Z pozice člověka, který spolupracuje už téměř dekádu na organizování automobilových akcí, škol, okruhových dnů a amatérských závodů mohu říct, že 99,999 % účastníků tvoří muži. Vlastně bych ženy spočítal na prstech jedné ruky. Za téměř deset let. Z této logiky mi tedy vychází, přenesu-li daný poměr na celou řidičskou obec, že ženy nemohou být dobré řidičky, protože je teorie jízdy nezajímá. A netráví svůj volný čas tím, že by se za volantem zdokonalovaly. Takže „nejsou dobré řidičky“, ale samozřejmě „mohou být dobrými řidičkami“, pokud by chtěly. Ale, jak říká má statistika, nechtějí.

A to je špatně… Já starosvětsky nahlížím na svět možná v příliš konzervativních mantinelech a připouštím, že vnímám role ženy a muže odděleně, respektive pro určité činnosti méně vhodné či zcela nevhodné. Dostat injekci od chlapa mi nevadí, ale žena je od podstaty tak nějak jemnější jako zdravotní sestra. Pokud bych měl ležet nedej bože při autonehodě pod autem, budu raději, když mne bude tahat silný chlap než žena.

Nejsem žádný hulvát či „macho“, určitě si myslím, že by Martina Navrátilová měla od BBC dostat za komentátorskou práci stejný honorář jako John McEnroe, ale hasič má být muž a učitelka v mateřské školce žena. U role řidiče, myslím, až tak na pohlaví nezáleží, zásadní ale je, že muži a ženy na řízení nahlížení odlišně. Muži ve většině v řízení auta vidí nejenom nutné zlo, ale snad také zábavu, alternativu k někdejším výjezdům chrabrých reků (dnes oplechovaných díly karoserie namísto brnění), ženy mají jízdu autem jako potřebný transport z místa A do místa B. A podobně, jako je u nás každý dobrý kuchař, protože „jeho guláš má ráda celá rodina“, a dobrý hospodský, protože „při škole na brigádě ve stánku točil pivo“, přetrvává mylný dojem, že každý u nás je i dobrý řidič.

Nedávná anketa na jakési televizi mě o tom přesvědčila. Každá dotazovaná či dotazovaný na otázku „jaký jste řidič“ odpověděl/a, že dobrý/á, výborný/á. Já sám, po letech za volantem, mnoha řidičských školách, akademiích, stovkách kol na všech možných závodních okruzích vedle učitelů z řad světových závodních jezdců bych sebe označil za řidiče průměrného, stále se učícího. Výborný řidič? Ehm, ne to nejsem, to je třeba Andy Priaulx, který mi, jen tak mimochodem kdysi na BMW Fahrer Traningu stavěl kuželky při cvičení brzdného manévru.

Jsem dobrý v šití? Ne, i když umím vzít do ruky jehlu, navléci nit, zaštupovat ponožky a v osmé třídě na základní škole jsem si v rámci dnes už neaktuálního předmětu ušil z látky pytel na přezůvky. Nešiju, nezajímám se o materiály, technologie, střihy. Netrávím volný čas tím, že bych pomocí nitě spojoval jednotlivé kusy látky. Nevyznám se v šicích strojích. A klidně a jistě mohu prohlásit, že nejsem dobrý krejčí. Nejsem ani dobrý houbař, poznám babku, klouzka, bedlu. U masáka už váhám, syrovinku s ryzcem kravským nezaměním jen tak tak, a pokud mi hřib při tepelné úpravě zmodrá, jde do odpadkového koše, protože nevím, jestli je jedlý nebo ne. Nezajímám se o houby, nehledám si v encyklopediích, nestuduji je. Nejsem ani odborník na počítač, jakkoli s ním denně pracuji. Umím ho zapnout, něco napsat, poslat e-mail, vytisknout dokument. Neovládám teorii a nemám praxi. Víte, kam tím mířím…?

Tato doba je schopna akceptovat či dokonce schvalovat či považovat za správná tvrzení, že černoch není černý, že náboženství nabádající k zabíjení nevěřících je tolerantní nebo že existují více než jen dvě pohlaví a se stejnou nelogičností nutí ženy do mužských rolí… Pokud ale ženy neumějí řídit (ještě jednou – hovoříme v teoretické a statistické rovině), neměly by řídit, přestože se potřebují přesunovat z jednoho místa na druhé. Společenská nebezpečnost je stejná, jako když bych na setkání rodičů a přátel školy přinesl houbový guláš z hub, které jsem sám osobně bez zájmu o mykologii nasbíral jen proto, že jsem na „eko-piknik“.

Já nejsem žádný blízkovýchodní barbar, abych tvrdil, že ženy nesmějí řídit, fanatik, který schvaluje shazování homosexuálů z věží (i když sekání končetin zlodějům by možná nebylo u nás od věci, představa, že máme premiéra trupíka*, je více než jen veselá). Ale neměly by, pokud v tom nejsou dobré. Tedy jsou špatné. Čili potencionálně nebezpečné. Vycházím z toho, že většina žen v porovnání s muži nepracuje na svém zdokonalování v řidičském umění a že být opatrná, starostlivá, ohleduplná nestačí. Naopak vidím jen velmi slabou linii mezi ohleduplností a nerozhodností, mezi opatrností a nebezpečným váháním.

Jsou-li statisticky ženy špatnými řidičkami, tak ještě horšími než průměr jsou ženy ve velkých luxusních SUV. Pokud jezdíte po Praze (nic proti venkovu, ale tam tolik nových Mercedesů třídy GL asi nepotkáte), zkuste si všímat, kdo je řídí. Čtyři z pěti vozů budou pod vedením ženy. Která se drží volantu „na veverku“, sotva vidí ven a navzdory šťavnatému šestiválci pod kapotou jede tak pomalu, že i řidiči daewoo mají ambice předjíždět. Vyvolává stresové situace, nedívá se kolem sebe nebo nedej bože do zpětného zrcátka dozadu (do zpětného  zrcátka na sebe, to ano). Neumí zaparkovat. Nedivím se, já s GL(S), Range Roverem atd. také obtížně parkuji.

Čistě statisticky mi tedy vychází, že ženy jsou špatné řidičky. Nemohou být dobrými, když netrénují, samotné řidičské oprávnění nestačí. Čímž chci říct asi následující: Drahé ženy, chcete-li jezdit a řídit, prosím investujte do kurzů, tréninků, pověnujte se řízení, prospějete tím jen a jen sobě. A muži – pokud ženy nechtějí řídit, nenuťte je. To, že jste koupili na hypotéku domek v satelitu a musíte do centra jak vy, tak vaše drahá, nicméně s půlhodinovým odstupem, takže dvěma auty, bylo vaše rozhodnutí. Chápu, že je nutné jezdit autem, protože „sockou nikdy“, ale ta analogie už tady jednou zazněla – pokud vaše žena neumí vařit, tak radši, než abyste chroupali špagety nebo polykali nerozžvýkatelné maso, zajděte do restaurace. MHD, Uber, taxi mohou být lepší alternativou. Nebo, i když by se asi země otřásla, co na cesty po městě, které jsou do několika kilometrů, vyrazit pěšky?!

*Tělo bez nohou a rukou, pouze hlava a tělo. (Pozn. autora.)

5.4.2018 9:00| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist