Nesouhlasíte s dopravním přestupkem? Poradíme, jaké jsou možnosti obrany

Dopravní přestupky jsou velmi ožehavým a vděčným tématem médií. Není snad večera, abyste se ve zprávách nedozvěděli o dopravních nehodách, silničních pirátech nebo policejních honičkách s narkomany. Mediální masáž volající po přísnějších trestech jede na plné obrátky, a bohužel musím konstatovat, že se jí to daří. Ti, kteří na ni nakonec nejvíce doplatí, nejsou notoričtí gauneři, kteří si stejně budou dělat, co chtějí, ale slušní řidiči, kterým občas trochu ujede noha, sáhnou po zvonícím telefonu nebo mají smůlu na špatně fungující drogový test.

Až na několik v televizních zprávách viditelných excesů si myslím, že je na silnicích docela klid. Nikdy v životě jsem totiž za volantem nepotkal onoho piráta, který jede jako hovado, zato dnes a denně vídám řidiče blokující levý pruh, řidiče neschopné šlápnout na plyn a pořádně se připojit na dálnici, řidiče blokující křižovatky na zelenou, řidiče… takhle bych mohl pokračovat dál. Ať už to dělají svojí nevědomostí, nebo jenom hloupou ignorací, protože jsou přesvědčení, že oni přece nedělají nic špatného, vídám je stále.

Zkrátka řečeno, není to menšina rychle jezdících řidičů, kterými se cítím být ohrožený,  ale všeobecnou ignorace elementárních pravidel, kterou porušuje valná většina řidičů. Ale není se čemu divit, když na každém kroku číhá na řidiče pevná ruka zákona, která šikanuje za nicotné přestupky, ale ty opravdu nebezpečné a pro ostatní řidiče otravné ignoruje. Žijeme v dopravním fašismu, ve kterém je nedýchatelno. Vzpomeňte si na nějaký svůj poslední dopravní přestupek – přišly vám okolnosti přestupku a následný trest spravedlivé?

Občas se také nechám lapit do policejní sítě. Dávno jsem však vystřízlivěl a pochopil, že to, jakým způsobem nás stát ovládá, není vůbec za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu, to je jenom vzletná propaganda, ale pro čistý výběr peněz. A na tom se nemíním podílet. Pokutu na místě jsem zaplatil jednou v životě, to když mi bylo 19 let a o ochraně svých práv jsem měl ponětí maximálně z hodin občanské nauky, které byly spíš indoktrinací mladé mysli než vybavením čerstvě plnoletého člověka do nekonečného boje se státním šimlem.

Řidiči, naučte se bránit! Deset tipů pro jednání s policií

Od té doby se o právo zajímám hlouběji. Když má někdo zájem, snažím se konat ostatním osvětu, ale nikomu svůj životní postoj necpu. Ať si pokuty platí, když ho baví, že si za ně policie akorát nakoupí další techniku, kterou dotyčného řidiče příště zase oholí, jen o to víc. Bohužel právní povědomí občanů je na tristní úrovni a chápu také neochotu pouštět se do nejistého boje za svoje práva, navíc, když to není nic levného. Ostatně že to budete mít ve správním řízení dražší, to je jeden ze strategických nátlaků, jak se policie snaží donutit vás dál to neřešit a raději zaplatit pokutu na místě. Jenže se tím připravíte o šanci se bránit, navíc celkem vysokou.

Zásadním pravidlem, kterým se řídit, je neplatit pokutu na místě, pokud jste přesvědčení, že není oprávněná, a bránit se ve správním řízení, což je svaté právo každého řidiče. Tak to činím s každým nařčením o spáchání přestupku. Ve správním řízení se pak zastupuji sám. Není to ideální, ale baví mě to, a riziko případné prohry je stále přijatelné. Navíc je to činnost, která posilní vaše právní vědomí, což se hodí do života, ať už jednou budete kupovat ojeté auto nebo řešit těžkosti třeba se stavebním úřadem.

Baví mě pročítat si zákony a zjišťovat, jak celý systém výběru pokut funguje. Nutno ovšem podotknout, že jsem ve značné nevýhodě. Jednak už samotná policejní kontrola je něco, co mě potkalo párkrát za život, zatímco dopravní policista ji provede několikrát denně. Výhoda na jeho straně je jasná. Totéž platí o správním orgánu, který se pokutami zabývá denně, zatímco já jich řešil kolik? Jestli pět, tak je to hodně. Navíc každý úřad jedná jinak, používá mírně odlišnou strategii, ačkoliv správní řád říká jasně, co má jak a kdy proběhnout, a i úředníci jsou rozdílně schopní. Někdy páchají vyloženě hloupé chyby, jindy si úřad nezadá s mafiánskými praktikami a funguje jako dokonalá továrna na výběr výpalného s armádou právníků za zády.

V jednom ze správních řízení jsem narazil na slepou uličku. Ačkoliv mám spoustu věcí načtených a troufnu si tvrdit, že základy obrany ve správním řízení znám, zdaleka se nevyznám v celé problematice a existuje mnoho okolností, které mohou při správním řízení nastat, s nimiž si prostě nevím rady. A v tu chvíli mohu natropit škody, které budou vést neodvratně k prohranému správnímu řízení. Přece jenom stále jsem jenom samouk, který sice tuší, jak věci fungují, ale zdaleka si nejsem pevný v kramflecích.

Zimní pneumatiky jsou po roce opět povinné! Co všechno potřebujete vědět?

Potřeboval jsem pomoct. Na advokáta jsem se obrátit nechtěl, jelikož nevím o tom, že by se touto problematikou někdo reálně zabýval a měl zkušenosti. Vlastně od každého, se kterým jsem přišel do styku, jsem zjistil, že je na tom stejně jako já – tuší, ale pořádně neví. A vůči firmám nabízejícím pojištění pokut, se kterými se poslední dobou roztrhl pytel, mám jisté podezření. Nejednou se ukázalo, že se zabývají jenom jednoduchými kauzami, u kterých stačí poslat pár dopisů, a kolikrát nechali nebohého řidiče v domnění, že se o pokutu postarají, přitom jenom nečinně nechali úřad rozhodnout o jeho vině.

Rozhodl jsem se však, že se této problematice podívám trochu na zoubek, a zjistím, jaké jsou dnes možnosti profesionální obrany, protože jsem byl v koncích. Shodou okolností jsem narazil na starého známého, který se tímto typem služby zabývá, a nabídl mi pomoc. Možná to vyzní jako laciná propagace, ale budu jedině rád, když se co nejvíce řidičů dozví o lidech, kteří jim mohou pomoci v nelehké situaci, kdy byli nařčeni z dopravního přestupku, který se třeba vůbec ani nestal, ale přitom může znamenat i odebrání řidičáku. A že mi odvyprávěli množství neuvěřitelných případů absolutní úřední ignorace a pohrdání zákony ze strany těch, kteří by je měli dodržovat především.

Právní ochrana řidičů, jak se firma jmenuje, dělá svoji práci skvěle. Neříkám to jenom proto, že mi pomohli v bezradné situaci, ale proto, že jsem během jednání poznal, že to jsou opravdoví profíci, především s právním vzděláním, ochotou pomoci každému a že svému řemeslu opravdu rozumějí. A společně jsme všichni na jedné lodi s cílem vrátit právo na stranu řidičů a nenechat státní aparát dělat si, co se mu zlíbí. Protože když stát chce, aby jeho občané dodržovali zákony, měl by je nejprve dodržovat sám. A to v případě dopravních přestupků v drtivé většině nedělá. To platí jak ze strany policie, tak hlavně správních úřadů.

O bližších detailech a konkrétních způsobech jejich práce na mém případu budu reportovat někdy příště. Do té doby mohu jedině doporučit, pokud máte jakýkoliv problém s dopravním přestupkem nebo nad vámi visí hrozba odebrání řidičského oprávnění, víte, na koho se můžete obrátit. Šance na úspěch jsou totiž vysoké.