Křižovatky, jejich definice a vliv na pravidla silničního provozu

Co je to křižovatka, jaká je její definice a jak se v praxi tato definice uplatňuje?

Velké množství dotazů souvisí také s otázkou definice křižovatky, a to zejména ve vztahu k vlivu na platnost dopravních značek, které jsou standardně křižovatkou rušeny, dnešní článek proto bude podrobnějším pohledem na definici křižovatky a na s touto definicí související aspekty.

 

Křižovatka je v zákoně č. 361/2000 Sb. definovaná jako místo, kde:

 

se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci“.

 

Z této definice je zřejmé, že se vždy musí jednat o dvě pozemní komunikace. To přináší hned první definiční problém, protože z této definice to vypadá, že pokud se protíná pozemní komunikace s vyústěním „cesty“ z místa ležícího mimo pozemní komunikaci (jakkoli definice tohoto místa nikde určena není, nicméně z hlediska historického výkladu je takovým místem např. čerpací stanice, parkoviště apod.), tak se o křižovatku nejedná. Ještě větší nepořádek v tom pak dělá ust. vyhl. č. 30/2001 Sb., které např. stanoví, že:“

 

Platnost dopravní značky č. IP 11a „Parkoviště“ až č. IP 13c „Parkoviště s parkovacím automatem“ přerušuje vjezd na místa ležící mimo pozemní komunikace nebo výjezd z nich.

 

Jestliže je totiž parkoviště místem ležícím mimo pozemní komunikace, pak se výše uvedené ustanovení jeví jako naprosto nesystematické a zavádějící.

 

Ale zpět k definici. Jestliže je křižovatka místem, kde se protínají nebo stýkají dvě pozemní komunikace, mám za to, že je nutno z definice křižovatky vypustit všechna křížení spoje s místy ležícími mimo pozemní komunikaci. U té benzínky to tak nepřekvapí, ale např. „křižovatky“ s parkovišti již mohou dělat problémy. Nicméně dle definice taková „křižovatka“ není křižovatkou ve smyslu zákona.

 

Z definice dále plyne, že křižovatkou nad rámec výše uvedeného není:

 

 místo, kde vyúsťuje polní nebo lesní cesta na pozemní komunikaci jinou než účelovou a

 

– místo, kde vyúsťuje účelová komunikace na jinou komunikaci, tj. alespoň na místní komunikaci

 

Z této definice a hlavně její systematiky se nicméně jaksi jeví, že by křižovatkou nebylo křížení dvou účelových komunikací a že za křižovatku se tak posuzuje až křížení nejméně místních komunikací. To ale v praxi může znamenat řadu problémů, a to nejen v tomto případě, ale i v případě, kdy účelová komunikace vyúsťuje na místní komunikaci (což taky není křižovatka podle zákona). Pokud totiž křížení místní a účelové komunikace není křižovatkou, neruší např. značky. Z toho mohou plynout poněkud absurdní závěry, kdy řidič vyjíždějící na místní komunikaci z účelové komunikace, neví nic o značkách (křížením těchto silnic nezrušených), nicméně stejně pro něho neplatí, protože se o nich nemohl dozvědět. To mu na druhé straně dává argumenty, protože může tvrdit, že vyjel právě z oné účelové komunikace a značky neviděl a platit pro něho nemohly.

 

Tato skutečnost má také zásadní vliv na dávání přednosti v jízdě. Dle ust. §23 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích totiž platí, že:“Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.“ Jak má ale řidič vědět, jestli komunikace, po které jede, je účelovou komunikací nebo místní?

 

Jak je z definice křižovatky patrné, není tato definice ani promyšlená a ani provázaná s ostatními ustanoveními zákona o provozu na pozemních komunikacích a ani s prováděcí vyhláškou 30/2001 Sb. a při interpretaci vytváří řadu komplikací.

 

Závěrem bych chtěl jen krátce zareagovat na častý dotaz, a to na ten, zda je dálniční nájezd křižovatkou nebo ne. Vzhledem k tomu, že dle definice se jedná o místo, kde se pozemní komunikace spojují a vzhledem k tomu, že nájezd je právě částí té druhé komunikace, pomocí které je tato komunikace k dálnici napojena, lze se přiklonit k závěru, že dálniční nájezd je křižovatkou ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.

JUDr. Tomáš Beran

7.7.2009 6:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist