„Pravidlo zipu“ a nejhorší omyly a mýty o něm

Jak vlastně funguje pravidlo zipu a proč ho tak málo řidičů umí dodržovat? Naučte se správně rozlišovat, kdy je vhodné "zip" použít a jak se na to dívá zákon.

Skončily prázdniny, které byly jako obvykle plné uzavírek, objížděk, oprav, zúžení na silnicích a podobně. Zejména místa, kde se provoz zužuje z původních dvou do jednoho pruhu anebo obecně místa, kde je takové zúžení „normální“, tzn. je tam trvale, bohužel ukazují, jak málo řidičů zná pravidlo tzv. zipu.

1) Co „zipování“ je?
Stručně řečeno se jedná o pravidlo pro pouštění vozidel z pruhu, který skončil, do pruhu, který zůstává. Zákon o provozu na pozemních komunikacích (§12) toto pravidlo definuje takto:

„Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.“

A ještě doplňující definice souběžné jízdy:
„Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.“Máme tedy dva pruhy, oba původně průběžné, přičemž ale následně jeden z nich průběžným přestává být (typicky v místě zúžení z jednoho pruhu na dva).

Shora uvedené a jednoduché pravidlo říká, že když auto dojede do místa, kde jeden z průběžných pruhů přestává být průběžný, což je v místě, kde jeden pruh končí a dál pokračuje jen jeden, pak právě v tomto místě má docházet ke střídavému zařazování, tj. nejprve dané místo projede vozidlo v průběžném pruhu, které se nachází vedle vozidla, které dojelo „ke konci“ a pak se zařadí toto vozidlo z pruhu, který přestal být průběžný, a tak dokola.

Vozidlo z pruhu, který končí, tedy má právo na zařazení mezi první dvě vozidla, která jsou vedle něho v průběžném pruhu a pokud by ten druhý odmítl vozidlo nechat zařadit, a došlo by k nehodě, byl by viníkem řidič vozidla, který nepustil. Samozřejmě v reálu mohou vznikat spory o to, jestli dané vozidlo je ještě to první (které nepouští) anebo už to druhé, co pustit musí, ale obecně lze říci, že to vozidlo, které je dojeto vozidlem z ukončovaného pruhu před skončením svého pruhu jako první, to má ještě přednost, to druhé už ne bez ohledu na to, jak moc si ta dvě vozidla v průběžném pruhu „visí“ na nárazníku.

Je to snadné pravidlo, dále však bude ukázáno, v čem je často nepochopeno.

2) V čem se dělají časté chyby?

Tak za prvé, řidiči se snaží „narvat“ do průběžného pruhu příliš brzy a vynucují si příliš brzy právo zařadit se. To je chyba, která navíc celé pravidlo nabourává, protože to pak vypadá, že ti, co dojeli až na konec svého pruhu a chtějí se po právu zařadit, jsou „vyčůránci“, které je třeba „ztrestat“ a nepustit.

Za druhé, dojetí na konec ukončovaného pruhu není „vyčůranost“ chytráků, co se snaží předjet celou kolonu v průběžném pruhu, ale naopak chování přísně v souladu s daným pravidlem, kdy se u zipu předpokládá právě souběžná jízda, tzn. že vedle sebe jedou dvě kolony aut a ta jedna se zařazuje do té druhé a hlavně ta jedna kolona dojede až do místa, kde její pruh končí a teprve tam se začne zařazovat. Paradoxně pak předčasné zařazování může vést k tomu, že na konec pruhu dojede jen jedno auto a pak lze obtížně hovořit o souběžné jízdě a zipu (u souběžné jízdy se vyžaduje právě souvislý proud vozidel – tady je trochu nešťastné, že se zip týká jen případů souběžné jízdy, což není nejvhodnější).„Trestání chytráků“, co dojeli až na konec a odmítli se zařadit „včas“, tedy není v souladu s pravidly silničního provozu a jde proti nastaveným podmínkám pravidla zipu.

3) Co „zipování“ není?
Když odhlédneme od nešťastné formulace u zipu týkající se požadavku na souběžnou jízdu, pak pravidlo zipu neplatí zejména v případě, kdy jeden pruh je např. rovně (a v něm stojí ta kolona) a vedlejší je odbočovací (a je prázdný) a tím se někdo snaží kolonu předjet a na konci se „rve“ do té kolony.

V takovém případě neplatí, že by docházelo k ukončení jednoho pruhu (zúžení) a řidiči vozidel v pruhu, ve kterém stojí v koloně, nejsou povinni takového řidiče (zde už asi legitimně označeného za „vyčůránka“) pustit, protože zde se pravidlo zipu neuplatní.

20.1.2017 10:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist