Složitá legislativa i spory s aktivisty. Postavit v Česku dálnici není jen tak a často to trvá několik let

Hotovo bude za deset let

„Dle současných plánů bude česká dálniční síť hotova do roku 2033, kdy dosáhne délky cca 2 000 km (nyní měří 1 375 km),“ řekl Jan Studecký ze ŘSD. Deset let je dlouhá doba a leckdo by si mohl myslet, že výstavbu stát schválně zdržuje, aby nakrkl řidiče. Jenže ono to tak lehké není. Všechny dálnice a silnice musí vždy podléhat přesnému legislativnímu procesu, což samo o sobě znamená tisíce hodin práce a stovky předložených dokumentů k jednání. Česká legislativa je v tomto ohledu hodně komplikovaná, a proto všechno trvá.

Stavba také spolkne astronomické částky, které se na ni musí z rozpočtu vyčlenit. Určit však na kolik vyjde jeden kilometr dálnice, není tak jednoduchá matematika. „Kilometr dálnice, která veda rovinatým územím bude samozřejmě podstatně levnější, než dálnice vedoucí kopcovitým nebo horským terénem,“ řekl Studecký a pokračoval: „Dalším určujícím faktorem je počet a náročnost jednotlivých stavebních objektů. Cenu podstatně navyšují velké mosty, mimoúrovňové křižovatky nebo tunely. V neposlední řadě pak záleží na aktuální situaci na stavebním trhu. Například v současné době je většina velkých staveb vysoutěžena za podstatně nižší ceny, než jsou ty předpokládané.“

Předrealizační proces spolkne několik let

Vše podléhá komplikované legislativě, a tak ještě před zahájením stavby se musí splnit klíčové cíle. Ty se rozdělují na čtyři fáze a každá z nich hraje důležitou roli a zároveň nemůže být vynechána. První fází je koncepce, její trvání může být až čtyři roky. Prakticky jde o výběr vhodné lokality a zpracování několika verzí stavby. Musí se přitom vyhodnotit vlivy na udržitelný rozvoj území, který nakonec schválí zastupitelstvo kraje. Současně probíhá studie proveditelnosti. Poté jde návrh na schválení Centrální komisí Ministerstva dopravy.

Pokud to klapne přichází na řadu územní přípravy, zpravidla se jedná o časový úsek tří let. V té je důležité posuzování vlivů na životní prostředí, což se provádí pomocí dokumentace EIA. Důležitou roli hraje tak vliv na zdraví obyvatel, ekosystému, či půdy. Poté na řadu přichází geotechnický a biologický průzkum a zpracovávají se projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Cílem této části je, aby se dokázalo, že se dá stavba skutečně realizovat a zároveň je v souladu se všemi platnými normami.

Zapomenout se nesmí ani na projednání s orgány státní správy jako je hygiena, policie, krajský úřad a odbor životního prostředí. Během územního řízení mohou všichni účastníci nahlížet do spisů a vyjadřovat svá stanoviska. „Mezi nejčastější komplikace patří odvolání a žaloby proti územnímu rozhodnutí či stavebnímu povolení a dále složitá majetkoprávní vypořádání, výjimkou nejsou ani spory s aktivisty,“ uvedl Studecký.

Další články o emisích

Euro 7 zdraží nová auta o 50 tisíc korun, spočítali výrobci. Lidé budou platit víc i za palivo

Katalyzátory nově upravených aut spotřebují víc paliva na zahřátí. Paradoxně zdraží i elektromobily

Tyhle auta dokážou jezdit pod 5 litrů benzinu na sto kilometrů. Všechna stojí méně než 400 tisíc korun.

Mezi nejhospodárnější automobily patří malé japonské hatchbacky. Mezi pětici nejlepších se vešla i Škodovka nebo Hyundai.

Třetí fází jsou stavební přípravy. Ty mohou trvat až čtyři roky. Musí se provést podrobný geotechnický a hydrologický průzkum, ve kterém se zjistí například stabilita území. Dochází k projednání s orgány státní správy. Probíhá vypořádání se s vlastníky pozemků, realizuje se výkup pro účely stavby, zajišťují se věcná břemena nebo dočasné nájemní smlouvy. Na konci této fáze by mělo dojít k získání stavebního povolení. Poslední fáze se nazývá předrealizační. Trvat by měla nejdéle 8 měsíců. Spočívá v tom prakticky najít vhodného zhotovitele stavby, a proto se vypisuje tendr. Pak už jen vítězná firma vybere datum zahájení stavby dálnice nebo silnice.

Po dlouhém vyjednávání se konečně může stavět

Jakmile je schváleno a nic nebrání, aby se poprvé stavba dálnice rozjela naplno, následuje další zdlouhavý proces výstavby, který obvykle trvá až 36 měsíců. Zde se jedná o tu nejméně populární fázi mezi občany – kácí se dřeviny, demolují se stavby v okolí nebo se přesouvají ornice. Řadí se sem i archeologický výzkum – případný nález by opět stavební práce mohl zpozdit.

Poté už následují klasické zemní práce v podobě sanace podloží a pokládka vrstev. Nesmí se zapomenout na pilíře a opěry mostů, kanalizace či drenáže. Pak už dochází k samotné konstrukci stavby, když je vše hotovo, osadí se prvky jako jsou protihlukové stěn nebo svodidla.

Následně už přichází na řadu úplně poslední fáze, ve které se silnice osazuje dopravním značením, upravuje se terén kolem stavby a zprovozňuje se telematika. Do té patří například SOS sloupky a kamery. Silnice se před otevření musí také ještě řádně otestovat. A teprve pak po slavnostním otevření, se po ní projedou první řidiči.