Městská policie a řízení dopravy? Jako dítě, když by mělo řídit nadnárodní společnost

blog-tit-1100x618.jpg

foto: Mapy Google

Co si představujete pod slovem koncepční? Já, ve vztahu k nějaké činnosti to, že co dělám, má hlavu a patu, smysl, logiku. Když se zamyslím nad tím, jak strážníci městské policie řídí dopravu ráno, když chodím přes přechod u nedaleké základní školy, pracují v daném kontextu zcela bez konceptu.

Tedy, ehm, aby bylo jasno, oni neřídí dopravu v pravém slova smyslu, nelze si představit, že by měšťák stál uprostřed křižovatky a vedl běh provozu. O čem mluvím je přechod pro chodce a u něj dva (!) strážníci, kteří dávají pozor na to, aby auto nepřejelo dítě. Tedy já vlastně nevím, co mají dělat, ale z jejich chování tak usuzuji.

Problém je v tom, že silnice má v obou směrech dva pruhy. Jeden pro auta a druhý pro autobusy, podvodníky z řad taxikářů (omlouvám se těm dvěma poctivým, co u nás jezdí) a pro Františka s Tomášem. František a Tomáš jsou cyklisti, znám je od vidění, vlastně se zdravíme, protože se u přechodu pravidelně ráno potkáváme. A pruh přisuzuji jim, protože kromě nich jsem tam nikdy žádného cyklistu neviděl. Nicméně zpět k věci.

Máme tedy dva pruhy v jednom směru, dva pruhy ve směru opačeném, přes ně přechod pro chodce. Komplikace nastává v tom, že mezi pruhy je ostrůvek. Ve spojení s faktem, že na obou stranách u přechodu je zastávka MHD, kde z autobusu vystupují skupiny lidí, které se pak v hroznech hrnou na přechod, tady máme prostředí svou složitostí překonávající Omaha beach dne 6. června 1944.

Chodím přes ten přechod roky a jen jednou jedinkrát jsem viděl něco jiného, než to, co vám popíši teď. Strážníci stojí na ostrůvku mezi pruhy a když se přiblíží chodec, s reakcí chytače hadů vytrčí ruku s plácačkou a zastaví přijíždějící auto, bez ohledu na to, jak daleko od přechodu je a jak rychle se k přechodu blíží chodec. Ve výsledku tak dochází k tomu, že auta hystericky zastavují před přechodem a řidiči čekají, než přijdou chodci a přejdou. Na chodce pak měšťák už do dálky gestikuluje a popohání k rychlejšímu tempu. Takže pak vidíte, jak prvňáček s aktovkou větší než je on sám utíká ze všech sil a taška plná učení ho tlačí k zemi. Jak babka o berlích lapá po dechu a jako krab se po čtyřech snaží vyhovět naléhání měšťáka. Jak maminka s kočárkem tlačí své břemeno, aby doběhla tak, jak by si strážník přál. Mne k tempu nepřinutí, už jen z principu, čímž se omlouvám řidičům aut, kteří díky mně čekají o vteřinu déle.

Aktuální situace – modré tečky představují strážníky. Ti stojí uprostřed přechodu, povídají si, chodci i řidiči je příliš nezajímají, periferně se věnují své práci. Foto: Mapy Google

Nechápu, že strážníci nepracují tak, jak mají… Ano, museli by se hýbat. Ano, museli by přemýšlet. Ano, nemohli by stát vedle sebe a povídat si. Nicméně logika mi napovídá, že by to mohlo s velmi snadno realizovatelnou změnou fungovat mnohem lépe.

Strážníci by nestáli vedle sebe na ostrůvku a nepovídali by si, ale každý by byl na opačné straně přechodu, vždy na chodníku. Nepopoháněli by k tempu chodce, ale řidiče aut, aby tito v panice, že vidí uniformu, nebrzdili a jeli plynule, zatímco by měšťáci zastavovali chodce a sdružovali je do skupinek. K přechodu by přišel prvňáček s aktovkou a počkal by, než dorazí stařena o berlích a než přijede maminka s kočárem, zatímco by po silnici vesele a plynule jezdila auta. Strážník by pak provoz zastavil, vstoupil do vozovky jako jasný zátaras (a ne jako teď, kdy zbaběle vystrkuje ruku a neudělá krok) a umožnil chodcům bezpečně přejít. V součinnosti s kolegou na druhé straně, aby se nestávalo, že se budou chodci zastavovat na ostrůvku.

Návrh pro zlepšení: Strážnící jsou na opačných koncích přechodu, žluté šipky znázorňují perimetr, který mohou řídit, včetně vstupování na přechod. Vyžaduje aktivitu, osobní zapojení, pohyb. Foto: Mapy Google

Podle mého názoru dává toto větší smysl. Jistě, chodci by pár vteřin čekali, když by je strážník zastavil před silnicí, ale „výměnou“ za to, že by nemuseli zrychlovat a štvát se k přechodu, a za skutečně bezpečnou možnost překonání frekventované silnice. Pikantní na tom všem je, že (strážníci „pomáhají“ na přechodu cirka od půl osmé do osmé hodiny ráno) když přecházím dříve či později, bez asistence strážníků, auta staví před přechodem, ale méně histericky, nevytváří se kolony, chodci nemusejí přibíhat k přechodu, řidiči nezpomalují svá auta už sto metrů před zebrou. Ehm, takže si vlastně říkám, že když to bez strážníků funguje lépe než s nimi, jestli má městká policie vůbec nějaký význam?!

22.5.2018 11:59| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist