Společná projížďka redakce a čtenářů - 16. 9. 2012
Provedli jsme redakční experiment, který měl zjistit, jestli vůbec někdo ze čtenářů bude chtít vytáhnout ráno své auto a bez důvodu pálit pohonné hmoty.
"V klidu, jak znám lidi, přijede tak deset aut," reaguje na mou poznámku o rychle rostoucím počtu potvrzených účastníků Honza Koubek. Ale asi nezná pořádně čtenáře Autowebu, protože je tři čtvrtě na devět v neděli ráno, do "oficiálního" startu chybí ještě čtvrt hodiny a jindy docela velké parkoviště u čerpací stanice RobinOil v Unhošti je už beznadějně zaplněné. Zatím jsem napočítal dvaadvacet aut z různých koutů republiky a další ještě mají dorazit. Nevím, jak tohle všechno ukočírujeme.
Myšlenka uspořádat neoficiální veřejnou projížďku nás napadla jednou u pracovního oběda, tak jsem jen tak ze zvědavosti na facebooku napsal, že se pojede v neděli 16. září od devíti hodin ráno. Účast dlouho moc lidí potvrdit nechtělo a skutečně to vypadalo, že se nás sejde ani ne deset. Ale hezké počasí zřejmě zlákalo i váhavce a nakonec do nedělního rána svou účast potvrdilo přes čtyřicet lidí jak prostřednictvím facebooku, tak i emailu nebo telefonu.
Původně jsem čekal, že s pár lidmi pohovoříme, dáme si kafe a pojedeme do Muzea sportovních vozů v Lánech kratší trasou, ale nakonec byla účast skutečně nad očekávání velká, takže jsme vyrazili předem naplánovanou trasu z Unhoště přes Nouzov do Berouna, kde jsme odbočili na Hýskov, Nižbor a dále přes Sýkořici a Zbečno lesem na Lány.
Snad jsem trasu vybral dobře, ale kdo přijel s hodně sníženým podvozkem, asi mne musel proklínat. Bohužel se ale na západ od Prahy moc vybírat nedá, zdejší okresky mají žalostný povrch. Nicméně délka a hlavně reliéf trasy snad vyhovoval většině účastníků. Zdejší okresky nabízí docela hezké svezení, pokud tedy nedojedete "safety car" nejprve v podání staršího pána ve Fabii, který na otevřené silnici I. třídy udržoval "bezpečných" 60 km/h v prostředku silnice, abychom nedlouho potom v kopci ze Zbečna na Křivoklát dojeli podobně akčního řidiče ve Felicii.
Čtěte také: Pomalí řidiči jsou nebezpeční, ukázal průzkum
Ale závodit jsme tu nebyli, chtěli jsme se především volně projet. Štrůdl asi třiceti aut tak do cíle, což bylo právě Muzeum sportovních vozů v Lánech, dorazil za necelou hodinu hned po otevírací době. Tak velkou skupinu lidí tady asi dlouho neměli...
Tady bych se chtěl omluvit netrpělivým, že s parkováním to opravdu nebylo domluvené dopředu. Příště budu trochu předvídavější a pokusím se vyjednat někde nějaké stání, abyste nemuseli bloudit po vesnici a hledat volné místo. Ale snad mi to odpustíte.
Po prohlídce muzea se někteří odebrali po vlastní ose domů, na výlet či kamkoli jinam, jiní s námi ještě pohovořili u kávy a oběda. Ukazuje se, že se skutečně jedno, kdo čím jezdí. Ať má staré Mondeo v pokročilém stádiu choroby zvané koroze, nebo osmiválcovou Corvettu, důležitý je zápal pro věc a ochota jít se prostě jen tak v neděli projet s partou podobně "postižených" lidí.
Samotného mě velká účast na této neoficiální a nikým nesponzorované akci naplňuje velkým optimismem a nadějí. Ještě pořád existují lidé, kteří neberou automobil jako konzum a nutné zlo, ale naopak ho berou jako prostředek uvolnění, odreagování a vůbec dokazují, že je na autech baví i jiné věci než jen spotřeba paliva, objem kufru a cena povinného ručení.
Ještě jednou díky všem za účast i trpělivost!
Dovolte mi ještě pár postřehů na závěr:
1) Ukázalo se, že tuning jde udělat i decentně a vkusně
2) Prakticky všichni účastníci seděli v autě pořádně a drželi dobře volant
3) Nikdo neměl potřebu si nad někým něco dokazovat
Dalibor Žák
Pokud máte fotky z vyjížďky a chcete je zveřejnit, pošlete nám je na redakční email - ideálně jako link přes Úschovnu nebo jiný úložný server.
Nissan chce být nejlepší japonskou značkou v Evropě
Městské SUV Renault Captur je za méně než 300 tisíc
Jak šéfdesignéři ovlivnili tváře Škodovek. Porovnejte
Slavná Tatra žije. Podívejte se, jak to v ní teď vypadá
Jaký je bratr rapidu? Otestovali jsme nový Seat Toledo
Komentáře ke článku