První kroky po nehodě

Praxe ukazuje, že první kroky po nehodě mají na další průběh a vyřizování problémů týkajících se dopravních nehod největší vliv.

Tak jako v mnoha jiných situacích, lze v prvních okamžicích po nehodě znemožnit příznivé vyřešení věci (např. požitím alkoholu po nehodě) anebo naopak lze zajistit takový důkazní materiál, který úspěšné vyřešení dopravní nehody jednoznačně podpoří. Následující přehled kroků, povinností a práv tak má za účel předložit ucelený souhrn postupů, díky nimž nebude dopravní nehoda chápána nutně jako velká tragédie.

Silniční zákon stanoví dvě základní povinnosti každého řidiče, který měl účast na dopravní nehodě, a to:
– zastavit vozidlo a
– zdržet se požití alkoholu nebo jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku.

Druhá ze shora uvedených povinností se sice může jevit jakožto samozřejmost, praxe však ukazuje, že v šoku z dopravní nehody si někteří řidiči neuvědomují dopad požití alkoholu po dopravní nehodě a bez ohledu na následky tak činí. Výjimkou pak nejsou ani případy, kdy řidič způsobí dopravní nehodu, ujede od ní, následně ve snaze setřást šok jde do restaurace, kde požije alkohol, pak se mu celá situace rozleží v hlavě a jde se udat. Zpravidla dost výrazně pod vlivem alkoholu, kterážto skutečnost mu zpravidla výrazně přitěžuje. Setřásat proto šok z nehody požitím alkoholu lze proto považovat za jednoznačně nešťastné řešení.

Nejenom řidiči, kteří měli účast na dopravní nehody, mají určité povinnosti, nýbrž i každý účastník nehody, tedy každá osoba, která je přímo či nepřímo nehody účastna či svědkem, má následující povinnosti:
– učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou účastníci oprávněni zastavovat jiná vozidla,
– oznámit, v případech stanovených silničním zákonem, nehodu policii (případy, kdy je povinností volat policii byly již shora stručně nastíněny),
– došlo-li ke zranění poskytnout podle svých schopností první pomoc a ke zraněné  osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu (o postupech při poskytování první pomoci bude pojednáno dále),
– označit místo dopravní nehody,
– umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob,
– neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo a
– prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě.
V případech, kdy je k dopravní nehodě povinností volat policii, jsou účastníci kromě této povinnosti zavolat policii povinni:
– zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména  přemístění vozidel (nicméně vyžadují-li to okolnosti, např. nutnost vyprostit osoby z vozidel nebo obnovení provozu, je možno takové přemístění učinit, napřed je však třeba pozici vozidel a stopy nehody vyznačit),
– setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

Ze shora uvedených povinností patří mezi nejzávažnější poskytnutí první pomoci těm, kteří jsou v bezprostředním ohrožení zdraví nebo života. Tuto povinnost mají, jak je shora patrné, všichni účastníci nehody, resp. jí má každý a její porušení je podle vztahu k nehodě též trestáno jako trestný čin neposkytnutí pomoci podle ust. §207 a §208 trestního zákona.

Méně přísně je za porušení povinnosti potrestán „obyčejný“ účastník nehody, tomu by za takový skutek hrozil trest odnětí svobody až na jeden rok. Řidiči, který měl na dopravní nehodě účast, však hrozí za takový skutek trest odnětí svobody až na tři roky a zákaz řízení motorových vozidel (podrobně k trestům v souvislosti s dopravními nehodami bude pojednáno dále). Podmínkou spáchání takového trestného činu je nicméně okolnost, že poskytnutí pomoci nebránila existence nebezpečí takové osobě nebo jinému. Nikdo proto není povinen vytahovat z hořícího vozidla, které hrozí dalším výbuchem, zraněné účastníky nehody, neboť v takovém případě dotyčné osoby nebezpečí vlastní újmy přirozeně hrozí a povinnost poskytnout pomoc nemá.

JuDr. Tomáš Beran

9.10.2006 10:19| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist