Beran: Definice křižovatky znovu navštívená

Záležitost, kterou jsme na Autowebu už řešili. Nicméně čtenářský zájem o téma stále trvá... Takže jak je to s tím nájezdem - je to už křižovatka anebo není?

V minulosti jsem se zabýval otázkou, co je a co není křižovatkou, přičemž jsem se nedávno na popud jednoho ze čtenářů vrátil k promyšlení některých dřívějších implikací zejména ve vztahu k dálnicím, rychlostním komunikacím, resp. všem víceproudým komunikacím, které se vyznačují mimoúrovňovým křížením, jmenovitě dopadem stávající definice křižovatky a mého výkladu k nájezdům a sjezdům z těchto komunikací.

Dnes se tedy, stručně řečeno, soustředím na to, zda nájezd a sjezd z dálnice lze považovat za křižovatku či nikoliv, resp. jestli tato část pozemní komunikace v podobě odbočovacích a hlavně připojovacích pruhů lze považovat za křižovatku nebo ne a proč. Nejprve si znovu připomeňme definici křižovatky dle ust. §2, písm. w) zákona č. 361/2000 Sb.: „…křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci…“

Druhá část definice pro dnešní článek nebude rozhodující, soustřeďme se tedy na první část, podle které se jedná o místo, kde se komunikace „protínají nebo spojují.“ Jak se pokusím popsat dál, jazykový, logický a systematický nejsou nutně v souladu.Jak vyplývá z mého původního článku, vycházel jsem z toho, že v dálničním nájezdu se pozemní komunikace spojují (jedna se napojuje na druhou), resp. nevím, jak jinak bych to nazval a samotná pravidla silničního provozu tomu jdou naproti, když jízdní pruh, kterým se vozidla z jedné komunikace připojují na dálnici, nazývají „připojovacím pruhem“, z čehož je jen kousek k závěru o tom, že takový pruh „spojuje“ dálnici s připojovanou komunikací. Z jazykového hlediska tedy argumenty pro najít lze.

Jak se však ukazuje z jiné strany, zejména z logického a systematického výkladu, nedává takový závěr moc smyslu. Jak obecně známo, křižovatka ruší dopravní značky (až na výjimky popsané v §6 odst. 3 vyhlášky č. 30/2001 Sb.) a pokud by sjezd / nájezd na dálnici bylo lze považovat za křižovatku, mělo by to dalekosáhlé důsledky k dopravním značkám, které na dálnici byly umístěny před sjezdem / nájezdem.

Pokud by totiž takový nájezd byl křižovatkou a před sjezdem např. existovalo omezení rychlosti, pak pokud by značka omezující rychlost nebyla umístěna na nájezdu znovu i pro najíždějící, tak by se mohl kdokoliv vymluvit na to, že najel až právě na tomto nájezdu a o značce nemohl vědět. Tomu se správce komunikace snaží čelit tím, že příslušné značky opětovně opakuje na každém nájezdu tak, aby se takto nikdo nemohl vymluvit.

Značka „Dálnice“ by nicméně zrušená, i v případě, kdy by se jednalo o křižovatku, nebyla, protože z ní podle §6 odst. 3 vyhlášky č. 30/2001 Sb. neplyne žádný zákaz, omezení nebo příkaz, a takové značky tedy křižovatkou rušeny nejsou.

Dalším nevítanou implikací závěru o tom, že se jedná o křižovatku, by byla otázka přednosti v jízdě, která by se tady prakticky nemohla uplatnit. Existuje totiž výslovné pravidlo o tom, že řidič vozidla jedoucího v připojovacím pruhu nesmí ohrozit řidiče vozidel v průběžném pruhu, ale nepředpokládá se, že by se jednalo o křižovatku nerozlišenou dopravními značkami, na které by platila přednost zprava.

A co by vlastně bylo to „zprava“? Mělo by to snad znamenat, že by vozidla v obou průběžných pruzích dálnice dávala přednost vozidlům v připojovacím pruhu? To je samozřejmě nesmysl a takový absurdní závěr jde jednoznačně proti tomu, že lze takové připojení považovat za křižovatku. Důsledky identifikace nájezdu jako křižovatky dávají proto málo smyslu a jdou proti logice ostatních pravidel, která jsou ve vztahu k definici křižovatky zjevně speciální.Ostatně obdobné důsledky je možné demonstrovat na „větších“ úrovňových křižovatkách s připojovacími pruhy, což jsem již v minulosti demonstroval na jednom příkladu v rámci řešení dopravních situací. Plynulo z toho to, že je nutné rozlišovat tu část „spojování“ komunikací, které ještě jsou křižovatkou a tu část, kdy se už „jen“ jedna část komunikace připojuje na druhou za „křižovatkou“ a na které neplatí již pravidla o dávání přednosti v křižovatce, ale pravidla o zákazu neohrozit při připojování z připojovacího do průběžného pruhu. A totéž lze aplikovat i pro mimoúrovňové křižovatky, na které navazují sjezdy a nájezdy na dálnice a jejich připojovací pruhy.

Mám současně ale za to, že mimoúrovňová křižovatka nemůže být křižovatkou ve smyslu shora uvedené definice, protože na ní se komunikace ani neprotínají, ani nespojují. A samotný nájezd s připojovacím pruhem pak už není součástí křižovatky (mimoúrovňové rozhodně ne, protože ta sama o sobě nemůže být pojmově křižovatkou a úrovňové také ne – viz shora).

DOPORUČUJEME: Práva a povinnosti při opravě vozu v servisu

S ohledem na to lze dospět k závěru, že mimoúrovňové křižovatky na dálnici nejsou vcelku pochopitelně vůbec křižovatkami ve smyslu zákona (a nájezdy s připojovacím pruhem z těchto mimoúrovňových „křižovatek“ tím méně) a platí pro ně pouze pravidla o povinnosti neohrozit při připojování a nikoliv pravidla o křižovatkách. Nájezdy na dálnici tedy zřejmě s ohledem na logický a systematický výklad nelze považovat za křižovatku, jakkoliv samotný jazykový výklad s tímto není plně v souladu.

Judr. Tomáš Beran

18.6.2013 8:11| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist