Dopravní nehody a jejich druhy

Tato problematika byla lehce zmíněna v dřívějších článcích, ale tentokrát se některým aspektům budeme věnovat komplexněji.

Dopravní nehodu definuje ustanovení §47 zákona č. 361/2000 Sb., silniční zákon, takto:

„Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.“

„Podmínky“ dopravní nehody

Jak je ze shora uvedené definice patrné, rozumí se dopravní nehodou podle silničního zákona pouze taková událost, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci. To může mít svůj vliv např. na otázku pokuty nebo vyšetřování dopravní nehody policií, neboť v případě, kdy ke srážce nebo havárii dojde mimo pozemní komunikace, by např. pokutu za takovou dopravní nehodu nebylo možno uložiit.

Silniční zákon zná pojem „místo ležící mimo pozemní komunikaci“, resp. s tímto pojmem pracuje v některých ustanoveních, avšak samotnou definici tohoto pojmu neobsahuje. Je to trochu paradox, že silniční zákon s tímto pojmem operuje, ale přitom jej nedefinuje, což vytváří i v dalších případech aplikace tohoto pojmu výkladové problémy. „Stará“ vyhláška 99/1989 Sb. však tento pojem znala, resp. znala pojem podobný („místo ležící mimo silnici“) a proto i při současném výkladu se na ni odkazuje, ačkoli ani tento odkaz není úplně přesný.

To může mít důsledky v tom, že např. prostor čerpací stanice byl z hlediska původní vyhlášky považován za místo ležící mimo silnici a současně i zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacich, vylučuje prostor čerpací stanice ze součástí pozemní komunikace. Dojde-li proto např. na čerpací stanici k dopravní nehodě, nejedná se o událost, která by se stala na pozemní komunikaci, resp. k ní došlo v místě ležícím mimo pozemní komunikaci a v takovém případě se tedy nejedná o dopravní nehodu ve smyslu silničního zákona.

To má důsledky např. v tom, že na takovém místě (např. citované čerpací stanici) neplatí pravidla silničního provozu, nemůže tedy na ní ani dojít k dopravní nehodě ve smyslu silničního zákona, takovou dopravní nehodu nemůže šetřit policie a za takovou dopravní nehodu nelze uložit pokutu.

Skutečnost, že na takovém místě ani neplatí pravidla silničního provozu pak výrazně ovlivňuje i otázku náhrady škody při takové nehodě, neboť pravidla silničního provozu lze použít pouze podpůrně, nikoli však jako závazná pravidla pro posouzení viny na takové nehodě.

Jak dále plyne z definice dopravní nehody, je podmínkou toho, aby se vůbec o dopravní nehodě hovořilo, výskyt buď zranění nebo usmrcení anebo škody na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

Podmínka provozu vozidla v pohybu jednoznačně znamená, že některé vozidlo, zúčastněné na nehodě, se musí pohybovat. Vozidlem v takovém případě samozřejmě může být i vozidlo nemotorové, tj. jízdní kolo, koloběžka nebo jezdec na zvířeti. Dopravní nehodou však není srážka chodců na chodníku nebo na silnici. Vzhledem k tomu, že chodcem je např. i osoba jedoucí na inline bruslích, běžkách nebo podobném sportovním nářadí, tedy fakticky osoba pohybující se způsobem, který se kinetickou energií a rychlostí tolik neliší od pohybu osoby na koloběžce nebo jízdním kole, nejedná se o dopravní nehodu, kterou by šetřila policie nebo za kterou by mohla být uložena pokuta jako za přestupek. V takových případech se náhrada škody řeší podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody.

Výše zmíněná definice též zahrnuje do okolností dopravní nehody zranění nebo smrt, kteréžto aspekty komplikace nevyvolávají, nicméně existence hmotné škody v řadě řidičů zanechává pocit, že se takovou škodou rozumí nutně škoda třetí osoby. Dojde-li proto např. k dopravní nehodě, při které je poškozeno jen vozidlo řidiče (řidič vjede do příkopu), který je současně vlastníkem, domnívají se někteří, že se v takovém případě nejedná o dopravní nehodu, neboť škoda byla způsobena samotnému řidiči. I tyto případy ovšem spadají pod definici dopravní nehody a i na ně se vztahují ustanovení o dopravních nehodách podle silničního zákona, včetně např. povinnosti volat policii v případech, které budou dále rozvedeny.

Druhy dopravních nehod

Dopravní nehody lze rozlišit podle základního kritéria, zda k dopravní nehodě jsou účastníci povinni volat policie nebo ne. Dělícím kritériem je jednak výše škody, existenci zranění nebo smrti, případně vznik škody na majetku třetí osoby (bez limitu této škody). Jak bude dále ukázáno, existuje dosti posunuté vědomí o tom, kdy jsou účastníci povinni volat policii a kdy ne.

„Malá“ dopravní nehoda

„Malou“ dopravní nehodou lze rozumět ty případy (méně závažné), ke kterým není povinnost ze silničního zákona volat policii. Takovou dopravní nehodou je dle silničního zákona nehody, kdy:

– dojde při dopravní nehodě ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech nižší než 20 000 Kč (od 1. 7. 2006 bude tato částka „50 000 Kč“)

– účastníci se dohodnou na tom, čí to byla vina

– nebyla způsobena škoda na majetku třetí osoby.

Jak je ze shora uvedeného zřejmé, je první podmínkou dopravní nehody, ke které nemusí být volána policie, existence škody zjevně menší než 20 000 Kč (od 1. 7. 2006 50 000 Kč). Zákon samozřejmě neklade na účastníky dopravní nehody přehnané odborné nároky ve vztahu ke schopnosti odhadnout přesně výši škody, nicméně určité povědomí o výši škody se v takovém případě předpokládá.

Tato skutečnost (jak bude dále podrobně rozebráno) má vliv např. na uplatnění nároku na náhradu škody a pokud by např. pojišťovna povinného ručení chtěla uplatnit postih proti svému pojištěnému za to, že nepřivolal k dopravní nehodě policii z toho důvodu, že škoda byla vyšší, ale pojištěný to neodhadnul, vždy by se při posuzování oprávněnosti pojišťovny přihlíželo k subjektivním a objektivním schopnostem a možnostem škodu odhadnout. V žádném případě by takto pojišťovna nemohla argumentovat v případě, kdy by rozdíl od této částky byl velmi malý anebo v případě, kdy by některá poškození nebyla dostatečně zřetelná (skryté poškození, které je odhaleno až v opravně a podobně).

Druhou podmínkou je dohoda o míře na účasti na dopravní nehodě. To znamená, že se účastníci musí shodnout na tom, kdo nehodu zavinil, případně v jaké rozsahu byla nehoda způsobena spoluzaviněním druhého nebo dalšího účastníka nehody. Takovouto dohodu lze rozhodně doporučit připravit na místě v písemné podobě, neboť pouhá ústní domluva není následně prokazatelná a vznikají komplikace s prokazovaním viny druhého řidiče.

Třetí podmínkou je neexistence škody na majetku třetí osoby. A právě tento bod se stává pro řadu řidičů, resp. vlastníků vozidel klíčovým problémem, na kterém končí mnoho nároků na náhradu škody uplatněných, ať už z povinného ručení nebo z havarijního pojištění. Lidová slovesnost totiž pojala do povědomí pouze první podmínku malé dopravní nehody a vůbec tuto třetí podmínku nezohledňuje, ačkoli tyto dvě podmínky spolu velmi úzce souvisí.

Je třeba si totiž uvědomit, že majetkem třetí osoby v případě dopravní nehody je každé vozidlo pořízené na leasing (vlastníkem vozidla je leasingová společnost), téměř každé firemní vozidlo (s výjimkou vozidla, které patří řidiči-podnikateli-fyzické osobě), každé půjčené vozidlo, resp. každé vozidlo, které patří někomu jinému než řidiči. Pokud je při dopravní nehodě poškozeno právě takové vozidlo, jedná se vždy o škodu způsobenou třetí osobě a v takovém případě se neuplatňuje žádný limit škody; neplatí proto oněch 20 000 Kč, resp. 50 000 Kč a policie musí být na místo nehody zavoláno vždy, i kdyby byla škoda sebemenší a i kdyby se účastníci dohodli na tom, čí to byla vina.

Současně je majetkem třetí osoby např. strom, dopravní značka, součásti pozemní komunikace apod. I v takových případech dochází ke škodě na majetku třetích osob a policie musí být vždy zavolána a nejedná se v takových případech nikdy o „malou“ dopravní nehodu.

„Velká“ dopravní nehoda

„Velkou“ dopravní nehodou lze rozumět takovou nehodu, ke které je povinností volat policii. Podmínkami takové nehody je:

– usmrcení nebo zranění osoby

– hmotná škoda převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 50 000 Kč.

Pokud jsou tyto podmínky splněny, je povinností volat policii vždy bez ohledu na to, co uvádí případný poškozený nebo bez ohledu na to, jakou dohodu o vyrovnání viník nabízí. Nepřivolání policie v případě takové nehody je totiž přestupkem a i kdyby viník nehody přemluvil a dohodnul si s poškozeným finanční kompenzaci přesahující standardní rámec náhrady škody, který by poškozeného uspokojil (např. proto, že viník je pod vlivem alkoholu nebo že vozidlo není v dobrém technickém stavu), přesto lze v takovém případě vždy doporučit policii volat, neboť vždy nelze na místě odhadnout případné nevýhody neexistence policejního protokolu.

JUDr. Tomáš Beran

23.2.2006 6:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist