BMW M760e xDrive šokuje, ale je to nejkrásnější limuzína současnosti!
Nová sedmička je rozhodně jedním z nejkontroverznějších aut současnosti. Žádný jiný model nevzbudil tolik vášní a diskuzí nad svým vnějším vzhledem, jako mnichovská vlajková loď. A že nová BMW umějí rozvířit vášně…
Osobně nejsem zcela vyhraněný vůči designu exteriéru a u auta považuji jiné věci za důležitější, třeba jak je odladěný podvozek nebo jaký má motor charakter.
Ale tak trochu potřebuji, aby se mi moje auto líbilo. Natož kdybych za něj utratil pět milionů. Takže se chtě nechtě k designu nové sedmičky prostě vyjádřit musím.
Nelíbí se mi.
Zdroj: Hugo Kottás
Můžete s mými názory naprosto nesouhlasit, já se vás také nesnažím přesvědčit o své pravdě. Věřím ale, že si auto zaslouží slušné a racionální argumenty do diskuze, než jen pouhé konstatování, že je prostě ošklivé. Nakonec design je velmi subjektivní téma, v němž neexistuje jediná možná pravda.
Ale hezky popořadě.
Odvážné, ale za jakou cenu?
Zepředu mi paradoxně nevadí velké a osvícené ledvinky, nýbrž světla. Úzké „obočí“ s denním svícením vyjadřuje jistou agresivitu a nadřazenost, ale hned v kontrastu působí zapadlé hlavní světlomety, jako by potřebovaly blefaroplastiku. Zezadu zase auto působí tak nějak obyčejně, málo široké a příliš vysoké.
Zdroj: Hugo KottásStejný pocit mám při pohledu zboku. Silueta je taková hranatá, zavalitá a karoserie působí příliš mohutně. To sice takový Rolls-Royce Phantom také, ale ten má přece jenom elegantnější postoj na silnici. Podívejte se třeba na takový Jaguar XJ. Strašně sexy auto.
Ale úplně nejvíc, co mi na vzhledu sedmičky vadí, že je prvoplánově šokující. Třeba kolegyni Sabině se líbí právě proto, že je jiná, s čímž částečně souhlasím, protože jestli něco nesnesu, tak stojaté vody automobilového designu.
Ať už si vezmete jakoukoliv prémiovou či luxusní konkurenci, jsou to povětšinou elegantní limuzíny, které se snaží hlavně ničím nevynikat a našlapují opatrně, aby ničím neodradily náročnou klientelu, která nic neodpouští.
To BMW 7 je odvážné a provokativní. Jsem si jistý, že marketéři značky to mají dobře spočítané a právě proto se bude prodávat. Pořád si ale stojím za tím, že by si luxusní limuzína za vyšší jednotky milionů měla zachovávat jistou dávku střídmosti. Tady mi to prostě chybí.
Testy luxusních limuzín
Můžete namítnout, že BMW už jednou něco takového své vlajkové lodi „provedlo“. Po bezmezně nádherné generaci E38, kterou mnozí považují za jeden z vůbec nejkrásnějších bavoráků historie, přišla šokující „benglovská“ E65.
U premiéry jsem nebyl, takže jsem představení auta nevnímal osobně, ale z dobových svědectví se dozvíte, že to byl takový šok, až od zákazníků padaly i výhrůžky. A vidíte, také časem dozrála a stala se z ní do jisté míry klasika. Já osobně ji zbožňuji.
Budu stejně tak jednou zbožňovat i současnou sedmičku? To ukáže až čas, nicméně tady a teď jí prostě nemůžu přijít na chuť. Přitom si myslím, že jsem dostatečně excentricky smýšlející člověk, kterému se líbí podivnosti. Třeba takový Fiat Multipla, ten prostě miluju.
A nemusíme chodit zrovna tak daleko a můžeme klidně zůstat u luxusních limuzín. Citroën DS, CX, XM nebo C6 naprosto zbožňuju, stejně tak poslední Jaguar XJ, který jsme už zmiňoval. Původní hranatý Aston Martin Lagonda nebo novodobý Rapide. Maserati Quattroporte, ať už první, třetí nebo páté generace.
Všechna tahle auta jsou svým způsobem netradiční, ovšem stále elegantní a vkusná. To je ono. Kdybych měl jedním slovem shrnout, co mi na nové sedmičce chybí, je to soudnost.
Zdroj: Hugo KottásNa druhou stranu je dobře, že si můžete vybrat. Chcete konzervativní klasiku? Mercedes, Bentley nebo Rolls-Royce to jistí. Chcete se odvázat? Potom sáhnete po sedmičce.
Takže to bychom měli vnější design.
Nejkrásnější interiér současnosti
Uvnitř je to úplně jiný příběh. Stačilo jenom nastoupit a okamžitě jsem tomu kouzlu podlehnul. Tady mě naopak nesmírně baví, že je sedmička úplně jiná. Svěží, futuristická, digitální a minimalistická.
Jestli máte plné zuby tradiční britské architektury, jíž dominuje masiv z ořechu, displej multimédií s grafikou předválečného tranzistoráku a nějaké ty kovové páčky na ovládání ventilace, tady si budete připadat jako v budoucnosti.
I když taky hezky popořadě.
Nejprve jsem chvíli nadával, kde vůbec najdu otevírání přihrádky před spolujezdcem, abych si uložil doklady. Tušil jsem, že někde bude dotykové tlačítko, jenže ono není nikde poblíž přihrádky, ale uprostřed palubní desky.
Zdroj: Hugo KottásPak jsem zase chvíli nechápal logiku ovládání automatických dveří. Jakmile na to přijdete, bude vás neviditelný sluha bavit. Je to strašně návykové! Mimochodem, můžete si nastavit, že se řidičovy dveře zavřou, jakmile sešlápnete brzdu, což stejně musíte, abyste nastartovali.
Potom jsem se ztrácel v jízdních režimech. Tradiční módy vystřídaly jisté „nálady“. Na výběr je Personal, Sport, Efficient, Expressive, Relax, Theatre a Digital Art. Dává to smysl, protože v každém módu se auto transformuje v daný scénář.
Různě se otevřou/zavřou roletky kvůli správnému osvětlení, vyjede zadní Theatre Screen, kterému přezdívám jednoduše „televize“, změní se pozadí a motiv displejů a podsvícení palubní desky, které se táhne v krásné krystalické formě napříč výplní dveří a obložením palubky.
Zdroj: Hugo KottásDo této skleněné podsvícené linky jsou integrovaná i základní dotyková tlačítka na paměť sedaček, otevírání dveří, ovládání světlometů nebo topení.
Na jednu stranu je to dotykové se všemi svými vrozenými problémy, třeba že intuitivně nepoznáte, jestli jste virtuální tlačítko skutečně stiskli. Na druhou stranu je to neskutečně nádherné!
Pokud budete hledat výdechy klimatizace, vězte, že jsou schované v podobě nenápadných štěrbin právě pod osvětlenou lištou. Moc hezký detail.
Stejně působivá jsou „křišťálová“ tlačítka na ovládání sedaček na dveřích, startovací tlačítko, volič převodovky, kolečko hlasitosti audiosystému nebo kolečko systému iDrive od Swarovskiho. Působí to luxusně a velmi netradičně.
Zdroj: Hugo KottásKvituji také nové, zjednodušené ovládání tempomatu nebo palubního počítače. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec je to velice intuitivní. Jenom dotykové plochy opět vyžadují jistou míru přesnosti, aby udělaly to, co mají.
V dnešní době poněkud běžnější je dvojice hlavních displejů dominující palubní desce. Levý tradičně zobrazuje přístroje, pravý zase multimédia. Někomu architektura „trčících tabletů“ připadá jako bez nápadu a laciná, nicméně provedení v sedmičce se mi hodně zamlouvá.
Celé to působí majestátně, přitom hezky minimalisticky. Víc tak vyniknou různé ozdobné činčurky, ať už je to zmíněné osvětlení nebo třeba překrásné žebrování reproduktorů Bowers & Wilkins.
Multikino na kolech
Svět sám pro sebe se potom nachází vzadu, konkrétně na prezidentském místě vpravo. Pochopitelně nechybí možnost proměnit sedadlo v luxusní lounge, jež si nezadá ani s business třídou u Emirátů.
Podívejte se na video, jak funguje Theatre Mode
Televizi vyjíždějící ze stropu jsem už zmiňoval. Fascinující je nejenom skutečnost, že to nikoho nenapadlo dířv (protože kdo se chce koukat na titěrné obrazovky v hlavových opěrkách), ale i technické provedení.
Inženýrství skrývající se za panty, na kterých se Theatre Screen pohybuje, je působivé samo o sobě. Jenom mě mrzí, že displej je prozatím poměrně nevyužitý.
Základem je připojení ke streamovací službě Amazon Fire TV, jenže k tomu potřebujete aktivovat sSIMku. Potom si můžete pustit další appky jako YouTube nebo Netflix. Je tu i HDMI vstup, takže čistě teoreticky si do něj můžete připojit třeba herní konzoli, pokud vyřešíte napájení.
Zdroj: Hugo KottásJestli máte osypky z čehokoliv digitálního, potom vás vyděsí samostatný malý displej ve dveřích, jímž si můžete nastavovat úplně všechno. Od polohy sedadla až po ovládání televize. Vzadu to ovšem dává mnohem větší smysl, protože jako pasažér se dotykovým ovladačům máte prostor věnovat, zatímco jako řidič nikoliv.
Vzadu vás to prostě bude bavit. Ostatně slova tu prostě nestačí a nejlépe to musíte zažít. Takže doporučuji vyžehlit si tu nejlepší košili, vyštrachat nějaké vzácné hodinky po dědovi a vyrazit do showroomu chvíli opruzovat.
Jízdní dojmy zpoza volantu už je snazší popsat.
Nejsilnější dojem, který na vás nové BMW řady 7 zanechá, je to absolutní odstínění od vnější reality. Panuje tu naprosté ticho, elektrický pohon plug-in hybridu neslyšně šumí za doprovodu futuristického soundtracku z pera skladatele Hanse Zimmera, a když už se do věci vloží benzinový šestiválec, jenom si neslyšně ševelí.
Zdroj: Hugo KottásPokud ovšem nepřepnete do sportovního režimu. To se umí hezky ozvat, převážně umělou reprodukcí řadového šestiválce, nicméně i z výfuku se linou zajímavé tóny, včetně všemožného práskání a střílení. U luxusního kočáru je to až vulgární, ale pokud vám chybí urozený dvanáctiválec, tak vůbec nemusí, protože se projevoval velmi podobně.
Luxusní limuzíně sice sportovní charakter příliš nesluší, na druhou stranu se tím sedmička jednak vždycky poněkud odlišovala od své fádnější konkurence, jednak při expresních přesunech po německých dálnicích chcete cítit naprostou jistotu v řízení. S tímhle kočárem můžete klidně pelášit maximálkou a řídit jenom dvěma prsty.
Sportovní radost z řízení nečekejte, na to je sedmička s hmotností přes 2,5 tuny příliš velký kus železa, nicméně v tomto ohledu jistě doceníte až nadpozemskou agilitu v zatáčkách, kterou autu propůjčuje systém zatáčení zadní nápravy.
Ve sportovním módu taky podvozek hezky ztuhne a auto se napruží jako sprinter ve startovních blocích. Oblouky tak můžete směle krájet, ačkoliv vzadu vás za to patrně nepochválí.
Pochvalu si naopak zaslouží jízdní komfort v běžných režimech. Na perfektně hladkém dálničním povrchu se sedmička s nese jako dáma, trochu hrubá textura nebo spára v asfaltu ale přenese mírné vibrace do řízení i sedadel. Uměl bych si představit malinko lepší odfiltrování tohoto jevu.
Zdroj: Hugo KottásDvanáctiválec nepotřebujete
Naprosto senzační je hybridní pohon. Jak výkonem, tak neuvěřitelně nízkou spotřebou.
Vrcholná varianta BMW M760e xDrive poskytuje 381 koní z třílitrového šestiválce a 197 koní z elektromotoru, celkově systémových 571 koní. To stačí na stovku za 4,3 sekundy a maximálku obligátních 250 km/h. Jakmile plynový pedál zaboříte do koberce s vysokým chlupem, se kterým mám nutkání se pokaždé poňuňat, dočkáte se dynamiky dělové koule.
Působivé však je, jaké dokáže pohonná jednotka s těmito výkonovými parametry dosahovat spotřeby paliva. Oficiální průměr hovoří o 1,4 – 1,1 l/100 km, což jsou od reality vytržená čísla, ale za čtyři litry s poctivým nabíjením jezdit budete.
I s vybitými akumulátory není problém jezdit v kombinaci města a dálnice za nějakých devět litrů. Samotná baterka o čisté kapacitě 17,6 kWh vystačí oficiálně až na 78 km, já to měl v reálu nějakých 50 km.
Zdroj: Hugo KottásEmise CO2 potom dosahují hodnoty 31 – 25 g/km, takže i nejsilnější plug-in hybrid v nabídce dosáhne na značky EL a všechny z toho vyplývající benefity. Takže ideální auto do centra Prahy, tedy až na to parkování. Nová sedmička se totiž vyrábí pouze v prodloužené verzi (která ovšem není nijak označená).
Musíte mít odvahu
Nové BMW M760e xDrive rozhodně není pro každého. Nejen vysokou cenou, která startuje na 3,8 milionu a snadno se dotkne pětimilionové hranice. Musíte být také vnitřně správně naladění a mít na něj tak trochu povahu. Introverty asi nezaujme.
Já jsem sice extrovert, stejně mi ale pořád trochu vadilo, že na mě lidé koukají a nevím, co si o mě myslí. Možná, že ani nekoukali a byla to jenom nějaká moje paranoia, ale prostě jsem se necítil ve své kůži. Pořád jsem měl potřebu se tak nějak schovávat a nebýt viděn. Což tedy se svítícími ledvinkami moc nejde.
Takže se vám sedmička musí jednoznačně líbit zvenku. Rozhodně se vám ale bude líbit uvnitř. Ať už za volantem, tak na zadních sedadlech. Futuristickým pojetím je rozhodně zajímavá, docela i funkční, jakmile si zvyknete, a zadní kinosál žádná jiná limuzína prostě nenabízí. Vrchol nabídky je potom velmi rychlý, úsporný a jako náhrada dvanáctiválce důstojný.
Takže je to jen na vás, jestli máte na novou sedmičku odvahu.
Zdroj: Hugo Kottás
