Poslední jízda: BMW M3 (E92)

Poslední generace BMW M3 končí, za rohem už čeká na slávu jeho nástupce. Proto jsme se naposledy projeli současným modelem, abychom mu vzdali hold.

Znovu testovat auto, které poprvé vyjelo z bran továrny před více jak šesti lety se může zdát zbytečné. Ovšem pokud se jedná o BMW M3 E92, žádná jízda s ním není zbytečná. Tím spíše, když před pár týdny byl oznámen definitivní konec výroby kupé a sedanu, nemohli jsme zůstat v klidu a naposledy se v něm neprojet.

To je oficiální verze, proč auto testujeme. Pravdou je, i kdyby se BMW M3 nepřestalo vyrábět, stejně bychom se museli projet. Zaposlouchat se do točivého motoru a užívat si sladké vyvážení podvozku, to jsou vzácné požitky, které umí poskytnout už jen několik ryzích sportovních aut.

Jako pokaždé, když testujeme nějaké výjimečné auto, spravedlivě jsme se rozdělili mezi všechny členy redakce. Každý má tedy k dnes už zřejmě poslední jízdě v BMW M3 svoje osobní poznatky.Hugo Kottás:
BMW M3 je pro mne srdcová záležitost. Do původní první generace jsem bezhlavě platonicky zamilovaný (nikdy jsem se s ní bohužel ještě nesetkal osobně, abychom mohli pokonverzovat) a předposlední generaci BMW M3 E46 považuji za inženýrský vrchol, kterého lze dosáhnout z obyčejného malého sedanu, který stojí na počátku trojkové řady. Na BMW M3 E92 jsem doposud zoufale čekal, smířený s tím, že se už nikdy nesetkáme.

Konečně tedy přišla chvíle, na kterou jsem tak dlouho čekal. První dojmy? Uvnitř působí velmi stroze, jako každé jiné BMW. Něco napoví jen otáčkoměr cejchovaný do devíti tisíc a boule na kapotě, která je z pohledu přes čelní sklo skutečně obrovská. Při běžné jízdě působí auto zcela normálně, pohodlně, nic nenasvědčuje tomu, co se bud dít ve chvíli, kdy pootevřete kohoutek.

A když to uděláte, rozezní se řezavě zastřený, naléhavý hrdelní řev, který graduje těsně před omezovačem. Nastavuji ušní bubínek co nejvíc ve směru zdroje, toho rachotu chci víc a víc! Ačkoliv má motor „jen“ 420 koní400 Nm, působí energickým dojmem. Fascinuje mne, jak se tak relativně velký motor dokáže roztočit do takových výšin. Omezovač má položený až na 8400 ot./min.

Poslechněte si, jak báječný zvuk vydává:

Neubráním se srovnání s předchozí generací BMW M3 E46. Zbožňovaný řadový šestiválec měl své kouzlo, plechový zvuk závodního auta, což osmiválec trochu postrádá. Z filozofického hlediska možná do „em trojky“ nepatří, ale je to naprostý klenot, který si svoje místo pod kapotou zaslouží. Určitě by ale mohl být hlasitější, ale to už je pouze maličkost, kterou každý šikovný úpravce vyřeší. Znamená to tedy, že BMW ME E92 vyměklo? Neřekl bych. BMW M3 vždy představovalo k dokonalosti dotažený kompromis mezi použitelností a zážitky, a přesně tak vidím i poslední generaci. Pokud však chcete, je to stále ostré a bezprostřední sportovní náčiní. Díky skvělému vyvážení maskuje svou relativně vysokou hmotnost, do zatáček našlapuje po špičkách, neměl jsem na minutku pocit, že by mi předek utíkal po tečně ven.

Držet auto na limitu, vlastně i za limitem, je díky lineárnímu podání výkonu tak snadné. Občas je třeba jej trochu vydolovat a zasloužit si jej, ale přesně v tom spočívá krása tohoto auta. Není nikterak drtivě rychlé, je to však ideálně vyvážený celek ve všech ohledech. Přesně tak, jak by mělo vrcholné sportovní auto být. Sedmistupňová dvouspojková převodovka je rychlá a ostrá, nicméně na limitu trochu uskákaná. Ponechal jsem ji proto v nejměkčím nastavení, potom byla více předvídatelná a odezva na plyn progresivnější. Ačkoliv se mi převodovka docela zamlouvala (jako jedna z mála tohoto typu), stejně bych sáhl po manuálu, který dotvoří ryzí osobnost auta.

Že přes všechnu zamilovanost nevidím chyby? Řízení je velmi chladné povahy, nevydá moc slov o tom, co se děje s předními koly. Je sice přesné a rychlé, ale tlustý volant s měkkým čalouněním rozbořit ledy v komunikaci také nepomáhá. V tuto chvíli už nám to může být jedno, když se auto nevyrábí, nicméně jako radu do budoucích BMW bych si tuto dovolil směle poskytnout. Jinak je v mých očích BMW M3 E92 fantastické auto. Kdybych mohl, okamžitě si půjdu jedno koupit.Filip Rakovan:
Má soukromá derniéra s osmiválcovou M3 neproběhla v ideálních podmínkách. Na motokárovém okruhu v Písku jsem se s ní necítil právě dobře. Mám po letech ježdění na tamní okruh vyzkoušeno, že to největší a nejsilnější, s čím na tamní dráze mohu jezdit, vzhledem k její členitosti a šířce asfaltu, je Renault Clio RS. Se čtyřsetkoňovou zadokolkou jsem se chvílemi choval jako slon v porcelánu.

Pokusy o sklouznutí dveřmi napřed končily velmi silným návratem k přilnavosti – je fakt, že jakmile jsem motor vytočil k omezovači, zadní kola se při zhoupnutí zbavila gripu, ovšem jakmile jsem jen trochu polevil na plynu, resp. se snažil driftařsky „pumpovat“, při malé rychlosti, které jsem na dráze dosáhl, se zadní pneumatiky rychle s ostrým „drcnutím“ chytily asfaltu a bylo po driftu.

S půjčeným autem na půjčených pneumatikách mne tahle zábava rychle přestala bavit. Mnohem víc jsem si užil cestu po okreskách. Vzpomněl jsem si na horizontech spojnice mezi Prahou a Sedlčany, jak jsem kdysi před lety jezdil s  M3 po Nordschleife. Jak skvěle tam fungovala, jak drsně mne klepla v esíčku u nových boxů přes prsty, jak dobře fungovala automatická převodovka v ostrém režimu a jak ne zcela příjemné s ní bylo soužití při posunování v provozu.

To, jakým způsobem M3 nabízí svůj výkon, je nakažlivé, v tom smyslu, že se z běžné cesty z bodu A do bodu B stane řidičská vyjížďka jen proto, že je extrémně zábavné zvyšovat tempo, využívat mechanické přilnavosti auta a  umění přesných nájezdů do zatáček.

Motor je fenomenální. Co jiného prohlásit o atmosféricky plněném osmiválci prověřeném roky používání, s původem u ladičů divize M? Zvuk, lineární zátah, schopnost nechat se vytáček do sfér, kde většina dnešních motorů kolabuje.

Možná to souvisí s (mým) věkem, každopádně já mám BMW M3 E92 moc rád, ale po těch letech občasného potkávání, jak na závodních drahách nebo mimo ně, ji považuji za unikátní grandtourer se schopností pobavit spíše než za ryzí sportovní okruhový nástroj. Tím myslím, že na závodní dráze je šestnáct set kilo, a volant tlustý jako věnec buřtů, spíše na škodu než k dobru. Radši sednu do něčeho typu střední výkon/nízká hmotnost než do osmiválcové bestie.


Ovšem jako kombinace svalů, sportovního naturelu a schopností transportovat v pohodlí a s  relativně příznivými náklady svou posádku, je pro mne, a navždy bude, BMW M3 E92 ideální záležitostí. Jaká bude nová em-trojka? Určitě ne špatná. A každopádně způsobí jednu pozitivní věc pro zájemce o auta z druhé ruky, dá se čekat, že s uvedením nového BMW M3 ceny generace E92 klesnou a auto se tak stane dostupnějším. Já osobně bych se osmiválci v garáži nebránil.Ondřej Lilling:
BMW M3 asi není třeba blíže představovat. Ještě než se za pár měsíců vzdá legendárního označení a přejmenuje na M4, nabízelo se s nejspíš poslední atmosférickou generací po právu rozloučit.

Zatímco ve čtyřdveřovém provedení jde o dokonalý sleeper, pro naše kupé v syté červené to moc neplatí. Otočila se po něm i partička pubertálních výrostků, i když těžko říct, jestli to nebylo kvůli tomu vrčícímu zvuku na volnoběh. A to ho neslyšeli výt v osmi tisících…

Výkon motoru roste s každou otáčkou, zvlášť nad pěti tisícemi, a když ze sebe v 8300 otáčkách odevzdá to nejlepší, navždy se do atmosférického čtyřlitru zamilujete. Sedmistupňový automat vám dost práce pochopitelně ulehčuje, je ale dobré vědět, že špatný rozhodně není. Osobně mi v komfortním režimu přišel o poznání kultivovanější než v M5, což může mít původ v nižším výkonu, se kterým si převodovka musí poradit.

Když jedete opravdu naplno, převodovka sází rychlosti s kadencí nejmodernějšího samopalu. Každé přeřazení doprovází ostré trhnutí spojky, díky kterému máte šanci znovu se nadechnout. Čím více rychlost překračuje tříciferné hodnoty, tím lépe dokáže podvozek zpracovávat nástrahy našich silnic.

S neotřesitelnou jistotou se auto vrhá do zatáček, a pokud chcete, lehkým protáhnutím pravého kotníku se můžete sklouznout bez obav, že vaše spodní prádlo změní barvu. Řízení vám dává jen tolik informací, kolik potřebujete. Není to motokára, kde poznáte i spadlý list na asfaltu, ale přehled o dění na předních kolech máte dostatečný na to, abyste s autem jeli na hranici možností.

Není tak těžké propadnout kouzlu BMW M3. Ztělesňuje staré poctivé přístupy, na které budeme za pár let s nostalgií vzpomínat.​Miro Mihálik:

Ať se nám to líbí či nikoli, dnešní doba vývoji těch nejlepších automobilových řešení nepřeje. Místo toho se výrobci podřizují regulacím, které nastavují bruselští byrokrati. Tím nechci říci, že by na svobodném trhu řízeném skutečnou poptávkou zákazníků a bez absurdních pokut za oxid uhličitý nemohla vzniknout přeplňovaná M3 (respektive M4), bezpochyby mohla. Jen stěží lze ale uvěřit tomu, že by za jiných okolností mělo BMW v roce 2013 mezi všemi novými modely poslední dva atmosférické agregáty a obojí pouze čtyřválce.


Také proto je pro mě loučení s atmosférickou M3 něčím více než jen běžným střídáním generací s trochu nostalgie a sentimentu. Samozřejmě ani na vteřinu nepochybuji, že by nová M3/M4 neměla být rychlejší v přímce a díky výraznému snížení hmotnosti (což skutečně vnímám jako velké plus) nepochybně také v zatáčkách. Bude a to s takovou jistotou, jakože zítra vyjde slunce. Nikdo mě ale nepřesvědčí – a realita kolem nás to jen potvrzuje, že je na dnes deklarovaných pravdách typu „turbomotor je ekologická spása“ a „atmosférický motor špatný“ vše v pořádku.

Pro srovnání se stačí podívat na průměrnou spotřebu staré M3 V8, která se při svižné jízdě pohybuje od dvanácti do osmnácti litrů na 100 km a  o sto koní slabší, nové 335i M Performance, která v podobných podmínkách bere téměř o deset litrů více. Také nová trojka s přeplňovaným třílitrem (tedy základ příští M3) ukázala, že umí jezdit neuvěřitelně úsporně, její provozní efektivita je však nastavena jinak a funguje pouze při jízdním stylu, která nemá se zaměřením auta mnoho společného.

Nemyslím, že by řadová šestka v M3/M4 mohla fungovat zásadně jinak, BMW však bude muset čelit mnohem vážnějším věcem než je spotřeba. Asi největší výzvou motorářů v Mnichově bude napodobení odezvy na plyn, která byla pro jemnou vyváženost a ovladatelnost výběhové M3 klíčová, nemluvě o tom, že mi bude docela chybět také ten mechanický jekot osmiválce mezi osmi až osmi a půl tisíc otáčkami. Takže sbohem a šáteček? Jak se to vezme. Jak už naznačil kolega výše, tohle by jednou mohla být parádní ojetina za skvělé ceny.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcevidlicový osmiválec
Palivobenzín
Plněníatmosférické sání
Uloženívpředu podélně
Zdvihový objem (cm3)3999
Kompresní poměr12:1
Vrtání x zdvih (mm)92,0 x 75,2
Převodovkasedmistupňová dvouspojková
Poháněná kolazadní
Podvozek
Brzdy vpředukotoučové s vnitřním chlazením, 360 mm
Brzdy vzadukotoučové s vnitřním chlazením, 350 mm
Pneumatiky vpředu245/45 R19
Pneumatiky vzadu265/35 R19
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)309 / 420 v 8300 ot./min.
Točivý moment (Nm)400 v 3900 ot./min
0-100 km/h (s)4,9
Nejvyšší rychlost (km/h)250
Spotřeba paliva (l/100 km)11,2
Objem nádrže (l)63
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4615
Šířka (mm)1817
Výška (mm)1418
Rozvor náprav (mm)2761
Provozní hmotnost (kg)1655
Ceny
Základní cena modelu Kč (kabriolet)
Základní cena test. verzenení v prodeji
29.7.2013 3:47| autor: Miro Mihálik

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist