Legendy minulosti: Subaru Impreza (1992)

Vyvinutá od začátku jako mistrovský stroj, vystavěla Impreza v rozmezí dvou generací Subaru pověst, na jakou se jiné automobilky nezmohly po celém století.

Přestože mnoho plakátových snílků si při vyslovení slova Subaru představí třísetkoňovou bestii s pohonem všech kol a rudě žhnoucím turbem, solidní pověst japonské značky není o nic starší než autor tohoto článku. Jako výrobce sportovních vozů patří Subaru k nejmladším automobilkám, jako šampion světa automobilových soutěží je ještě mladší a jeho současná pověst dozrála doslova před několika roky.Jako poskytovatel osobní mobility se může Subaru pochlubit nečekanými zkušenostmi. Značku přivedl na svět v padesátých letech koncern Fuji Heavy Industries, který však sám vyrostl na troskách výrobce letounů Nakajima s tradicí sahající do roku 1915. Zprvu skromný podnik zažil pár menších úspěchů, ale vzhůru začal šplhat, až když zkusmo a ve správnou dobu vyjel s novým nápadem. Psal se rok 1972 a Japonci mohli porpvé objednávat úplně obyčejné kombi s pohonem všech kol. Do té doby byla koncepce vyhrazena off-roadům. Subaru Leone pomáhalo změnit svět.

Jen o tři roky později vytáhli Japonci se čtyřkolkami – tehdy za příplatek – do USA a rychle si ověřili, že objevili perspektivní segment. První pokusy o úspěch na závodních tratích byly logickým dalším krokem. V polovině osmdesátých let už Subaru měřilo síly s nejlepšími na zrádné šotolině mistrovství světa v rally. Do bitev ve skupině B automobilka nezasáhla, ale její dvousetkoňové speciály měl pohon všech kol, turbo a od roku 1986 také několik velkých pohárů za vítězství ve skupině A na podlaze garáže.

Brzy na to (1988) vzniklo oddělení Subaru Tecnica International (STi, od roku 2006 STI). Jeho úkolem bylo a zůstává přesně to, co úspěšně dělá: budovat image Subaru coby výrobce sportovních vozů. Kromě jiného to znamená i vlastní rozpočet na vývoj dílů, a je-li to nutné, celých závodních i silničních vozů. Soutěžení mělo hrát důležitou roli v budoucnosti STI i značky Subaru. Jen o dva roky později spojili Japonci síly s britskými inženýry Davida Richardse a jeho společnosti Prodrive. Aniž to kdo tušil, začala tak partie, která měla dlouhých patnáct let táhnout image značky prudce vzhůru.

Počátkem devadesátých let nikdo netušil, jak společný podnik dopadne, přesto se do něj Subaru vrhlo naplno. Okolnosti pomohly. Ačkoli byl speciál Legacy RS nový, Subaru ho od počátku vnímalo jako přechodné řešení. Mohly za to krom jiného změny pravidel. Japonci potřebovali menší stroj, aby zůstali konkurenceschopní. Právě v té době začali také cítit potřebu nahradit model Leone, jehož třetí generaci prodávali od roku 1984. A oba problémy mohlo perfektně vyřešit jediné auto.Tak přišla na svět Impreza, kompaktní produkční model, jehož konstruktéři od počátku počítali s použitím v rally. A počítali správně. Zůstali věrni plochým čtyřválcům, jejichž použití měli vyzkoušené na rychlostních zkouškách i silnicích. Nižší těžiště a přirozené vyvážení motoru dalo autu jednoduchost i nezáludnost. Ty mohou být velikou výhodou pro rally speciál, stejně jako vítanou předností silničního vozu. Impreza měla od samého počátku symetrický pohon všech kol (v nabídce krátce byla i předokolka), což o sobě nemohl říct vlastně žádný z jejích soupeřů na rychlostních zkouškách.

Od zákazu skupiny B nebylo vůbec běžné stavět produkční modely s ohledem na použití v rally. Docela obvyklé to vlastně nebylo nikdy, i když tvůrci Lancie Stratos by možná nesouhlasili. Audi Quattro prošlo dlouhým vývojem, než se přes Sport Quattro s nepříjemně těžkým předkem vyvinulo v S1 s chladiči vzadu, které mělo přes všechnu snahu (a rychlost) přeci jen stále nadváhu. Speciály Peugeot 205 T16 nebo Lancia S4 vypadaly jako produkční vozy jen zvenku. Ani současník Imprezy, Escort Cosworth, nebyl tím, čím se zdál být.

Ačkoli na to nevypadá, byla Impreza od samého počátku výjimečná. Investované úsilí svým tvůrcům vrátila. Subaru čekalo se soutěžní premiérou několik měsíců, než si Legacy v roce 1993 na Novém Zélandu konečně dojelo pro první zasloužené vítězství. Hned další rally měla premiéru Impreza WRC. Ari Vatanen se tehdy ve Finsku přehnal přes cílovou čáru na celkovém druhém místě, a přestože na vítězství čekal tým Subaru do další sezóny, v roce 1995 už slavil ve velkém. Colin McRae si s Imprezou dojel pro titul mistra světa a cestou pomohl japonské značce posbírat dost bodů k prvnímu místu mezi výrobci. Na první vážně míněný pokus to nebylo špatné, zvlášť když Subaru dominovalo hodnocení konstruktérů i v letech 1996 a 1997.

Mezitím však na japonský trh dorazil první v zatím neukončené řadě ostrých modelů Subaru Impreza. V listopadu 1992 se představilo dvoulitrové WRX s 240 koni, 300 newtonmetry a samosvorným diferenciálem vzadu. V nabídce byly dvě verze. Silniční s 1220 kilogramy dostala slušnou výbavu, závodníkům určené RA bylo díky její absenci lehčí o padesát kilogramů. Nechybělo jen rádio a klimatizace, auto nemělo ani ABS. Novinky přinesl v podstatě každý další modelový rok a už v září 1996 auto narazilo na výkonový strop 280 koní, dohodnutý japonskými automobilkami.

Technici STI v těch dobách neměli tolik práce jako dnes. Když v únoru 1994 představovali první Imprezu WRX STi, stačilo jim zvýšit výkon o deset koní, přestože točivý moment poskočil o něco výrazněji. První STi se dokonce jako jediné nevyrábělo na lince vedle WRX, auta vznikala dodatečnou výměnou dílů. S verzemi RA si u Subaru Tecnica International dávali o poznání víc práce. Auta zcela připravili o zvukovou izolaci, jejich motory posílili na 275 koní a za převodovku namontovali diferenciál DCCD, jehož svornost lze (dodnes) ovládat spínačem v kabině.Přestože skutečný výkon STi už v roce 1996 přesáhl tři stovky koní, udávat víc než 280 Japonci nemohli. Poučeni proto v Evropě začali opatrněji. Na samém konci ceníku tu dlouhou dobu figurovala Impreza GT (Turbo 2000) s výkonem lehce přes dvě stě koní. Rychlejších verzí se jako první dočkali Britové – z několika prostých důvodů. Japonci dokázali sto vyrobených STI měsíčně dlouhá léta udat na domácím trhu a nic je nehnalo do vývoje verze s volantem vlevo. Z Evropských trhů tedy připadalo v úvahu jen Spojené království. Fakt, že právě ze země posedlé rychlostí pocházel Colin McRae, do konstrukce výborně zapadal.

Evropané se nakonec ostrých imprez dočkali ve velkém. Bylo to však až po premiéře druhé generace kompaktního sedanu Subaru, která vyjela v roce 2001. Příchod WRX do Evropy byl trochu podvodem, označení se jednoduše nastěhovalo tam, kde měla starší auta GT. Rychlé modely dlouho žily o 220, a později 230 koních. V těsném závěsu za vozy WRX však přijela modrá STI a s nimi poctivých 280 koní a velké křídlo. Poslední formalita, DCCD, dorazila do Evropy v roce 2005.Záplava letopočtů je tentokrát zvlášť důležitá. Na začátku zmíněná pověst Subaru patří v oboru k nejlepším a značka má velké množství fanoušků, které lze bez nadsázky označit za skalní. Mnoho z nich v kontinentální Evropě. Modré čtyřkolky přitom mohl našinec poprvé zaregistrovat nejdřív kolem roku 1995 a s výjimkou pár nejodvážnějších dobrodruhů na ně dalších šest let koukal jen v televizi. Z tohoto pohledu byla druhá generace, alespoň v Evropě, pro Subaru obrovsky důležitá.

Japonci měli dobrý základ, vítězný recept proto mohli nechat téměř beze změn. Zvýšili torzní tuhost auta o 120 procent a mírně mu rozšířili rozchod. Stačilo to. Evropané bláznili, Richard Burns vyhrál s Imprezou už v roce 2001 mistra světa a Petter Solberg nebyl na konci sezón 2002-2005 ani jednou horší než druhý. Také on vyhrál jeden titul mistra světa WRC, a to v roce 2003. Tím výčet velkých úspěchů končí. Nejprve došlo týmu Subaru a Prodrive štěstí, pak se definitivně přežila také Impreza. Její třetí generace je mezi zákazníky populární spíš ze setrvačnosti a soutěžní speciál byl velkým zklamáním. Nadostal šanci, Subaru 16. prosince 2008 ukončilo účast ve WRC.Nenechte se ale zmýlit. Skončilo tím teprve první dějství příběhu úspěchu značky Subaru – kapitola, která se jednou bude jmenovat podle jediného modelu. Japonská automobilka absolvovala ve své historii šestnáct kompletních sezón mistrovství světa v rally a s výjimkou prvních pár závodů v roce 1993 sedlali její jezdci po celou tu dobu speciály Impreza. Přestože Subaru na začátku devadesátých let střílelo naslepo, trefilo do černého. Dvě generace nenápadného sedanu strašily Toyotu, Ford, Peugeot, Citroën i Mitsubishi ve WRC a Ferrari, Porsche i Lamborghini na otevřených silnicích.

Příští generace WRX a WRX STI
nebude mít s Imprezou nic společného. Subaru chystá menší, lehčí a obratnější auta, vyvinutá opět od samého počátku za jediným účelem: být nejrychlejší. Vyjde to i podruhé? No, pokud to nedokáží Japonci, kdo jiný by měl?

11.11.2011 9:00| autor: Martin Plaštiak

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist