Subaru BRZ, sbohem a děkuji!

Poslední jízda v geniálním Subaru BRZ ve speciální rozlučkové Final Edition. Tohle bude těžké loučení...
img_5807-1100x618.jpgCelá galerie 39 Zdroj: Hugo Kottás

Smrt a daně jsou jedinou životní jistotou, říká staré přísloví. A ještě den, kdy skončí Subaru BRZ, doplnil bych k tomu. Věděl jsem, že tenhle den bude muset jednou přijít, ale tak nějak v hloubi jsem doufal, že nikdy nepřijde. A už je tu. Nevyhnutelné se stává skutečností. Tohle je totiž dost možná úplně naposledy, kdy usedám za volant Subaru BRZ.

Odpusťte mi tu patetičnost, ale když ona ztráta tak skvělého auta, jakým je Subaru BRZ, prostě není radostná. Je to smutná chvíle, o to smutnější, jak nelehký život tohle auto mělo. Všemi zbožňované, přesto trochu nechtěné. Jenže už je to definitivní. Pokud zrovna patříte mezi ty, kteří podlehli jeho kouzlu, a toužíte po něm, máte poslední šanci, než bude navždy pryč.

Do výroby už si nové auto neobjednáte, ale poslední skladovky labutí písně v podobě speciální rozlučkové Final Edition ještě uzmout stihnete. Dostanete navíc čtyř- a dvoupístkové brzdy Brembo s červenými třmeny, přeladěný podvozek Sachs a interiér s modrými detaily na volantu, sedačkách a prošívání. A samozřejmě všechno ostatní, co dělá ze Subaru BRZ tak geniální řidičský nástroj.

Náruživý atmosférický boxer, který potěší skvělou odezvou na plynový pedál a slušným zátahem, když ho držíte pod krkem. Zbožňuji, jak nad 4 200 otáčkami začne chraptět od sání a nepřestává do sedmi a půl, kde zasáhne omezovač.

Dokonale mechanickou převodovku, v jejíž krátké kulise přesně trefíte rychlost, kterou chcete, a pokaždé zapadne s uspokojivým cvaknutím. Miluji ta chladná rána, kdy se drsným zacházením opotřebované dvojce moc nechce a musíte s autem souznít, znát jeho bolístky a ulevit mu přesně trefeným meziplynem.

Sladce vyvážený podvozek a telepaticky přesné řízení, kterým čumák navedete přesně, kam chcete, a zadek ovládáte plynem. Vlídné a předvídavé chování, které začínajícího řidiče naučí a zkušeného odmění. A všechen ten komfort, když po něm chcete, aby byl cesťákem na dlouhé výlety.

Perfektní nízkou pozici za volantem, který dokonale padne do dlaní, v příjemně tvarované sedačce, kterou útulně obepíná kabina s jednoduše a logicky poskládanými ovladači. A ten pohled, kdy přeostřujete mezi uprostřed umístěným otáčkoměrem končícím devítkou a širokou kapotou s vyboulenými blatníky. A spoustu prostoru na dvoutýdenní výlet až na konec světa.

Že nikdy nebylo dostatečně rychlé a silné? To jsou kecy. Na okolí svým placatým vzhledem možná vždycky působilo rychlejším dojmem než na samotného řidiče, ale když jste za to pořádně vzali a motor ždímali jako čerstvě utržený pomeranč na té správně zamotané silnici, jenom těžko se našlo něco rychlejšího.

Ten frajer v Cayennu Turbo S, který si to hulákal stovkou vesnicí, musel zírat, co mu to najednou visí za zadkem, když jsem minul značku ukončující obec. Baví mě tyhle chvíle, kdy někoho ponížíte dvakrát slabším autem. Tlačit před sebou splašený panelák a sledovat zoufalou snahu jeho tlumičů, jak neví, kde sebrat ještě kousek přilnavosti, je k popukání.

Jistě, větší snaha motoru v nižších otáčkách by se občas hodila, mírně kratší převodovka by nebyla na škodu a trochu kousavější samosvor by pomohl ještě čitelnějším driftům, ale všechny tyhle drobné nedostatky se rozplynou, když naprší. Bože, to je legrace!

Subaru BRZ ale není pomalé ani v přímce. Pamatuji si ty chvíle, kdy statně udrželo tempo na Autobahnu se smečkou rozzuřených übersedanů v zádech. Tam, kde STI začínala zpomalovat obří lopata na kufru, BRZ prořezávalo vzduch s lehkostí vystřeleného šípu. Takže ne, tohle rozhodně nebylo vůbec pomalé auto.

Možná bylo trochu drahé, alespoň ve srovnání s očekáváními, která ne v každém dokázalo naplnit. Základní verze teď stojí 890 tisíc (poděkujte do Bruselu) a finálka rovný milion. A přesto si Češi objednali nejvíc finálních edicí z Evropy — 43 kusů je víc než chtěli Němci nebo Britové! Takže ne, drahé vlastně také není.

Celkově se pak BRZ prodalo v Česku téměř 300 kusů. Smekám přede všemi, kteří to udělali! A zároveň jim tak trochu závidím. V životě se mi totiž stává zřídkakdy, abych se dojal nad autem, neživou věcí, která neumí dávat najevo emoce. Jenže Subaru BRZ je umělo vzbuzovat.

Cestou pro rohlíky i na té nejzapadlejší okresce, na Masarykově okruhu, na Nordschleife, na Transfăgărășanu, v Livignu či Lungau na sněhuna dovolené u moře, dokonce i v pražské zácpě, tam všude jsem byl rád za to, že nesedím v jiném autě.

Začínají se mi lesknou oči a snažím se sebevíc, aby to na mně nikdo nepoznal. Tak sbohem a děkuji. Za všechny ty radosti, které jsem za Tvým volantem zažil.

6.11.2020 10:00| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist