Podvody při prodejích aut – kradená auta

Víte, na co si dát pozor při nákupu vozidla z hlediska jeho právního původu? Odhalte časté finty, kterými se podvodníci snaží prodat kradené auto.

Problematika legalizace kradených aut jejich dalším prodejem nic netušícím kupujícím je starým dobrým trikem, který podvodní prodejci používají, aby zastřeli původ kradeného vozidla. Pojďme se společně podívat na některé problematické a rizikové body prodeje a nákupu ojetých vozidel.

Základní právní fintou, na kterou prodejci sázejí, je ustanovení obchodního zákoníku, které umožňuje nabýt vlastnictví k věci i od nevlastníka, tj. i nabytí vlastnictví kradeného vozidla tak, aby se o něj právoplatný majitel už nemohl přihlásit, resp. aby se nemohl domáhat jeho vydání na kupujícím. Jedná se jmenovitě o ustanovení §446:

„Kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje.“Toto ustanovení se výrazně liší od ustanovení občanského zákoníku, v jehož režimu věc od nevlastníka nikdy nabýt nelze. V režimu občanského zákoníku by kupující musel být v dobré víře a držet věc nejméně tři roky. V režimu obchodního zákoníku takový časový test není nutné splnit, a toho se nezřídka zneužívá.

V dalších řádcích popíšu, jak takový podvodný prodej probíhá, ostatně sám jsem se před lety stal jeho obětí taky (jakkoli se mi následně podařilo většinu svých pohledávek získat zpět).

Čtěte: Koupě vozidla v bazaru – komisní prodej

Základním kamenem takové podvodné struktury je zpravidla menší autobazar, který nabízí odkup vozidla za velmi výhodných podmínek (často až podezřele finančně výhodných). Odkup ale nikdy neprobíhá tím, že by autobazar auto přímo vykoupil (tj. auto zaplatil), ale pouze nabízí, že zprostředkuje zajištění potenciálního kupujícího. Pro ten účel tam samozřejmě auto je třeba nechat, aby se na něj zájemci mohli chodit dívat, případně provést zkušební jízdu.

Pokud se pro takový způsob prodeje rozhodnete, určitě:
– nedávejte z ruky technický průkaz (zprostředkovatel ho na nic nepotřebuje, maximálně jim udělejte kopii)
– nedávejte nikomu na nic plnou moc, a to ani na přepis na registru vozidel.Doklady od vozidla jako je osvědčení o registraci a zelenou kartu tam asi nechat je nutné, protože jinak se s autem nedá jezdit a potenciální zájemce se nemůže projet. Pokud už tímto způsobem hledáte kupujícího, pak auto, klíčky a tyto doklady bohužel dát z ruky musíte, technický průkaz nebo plnou moc na cokoliv už ale ne.

Odevzdání technického průkazu nebo plná moc na přepis na registru vozidel nebo, nedej Bože, na prodej je ovšem chyba, která se může vymstít a hlavně bazar ty dokumenty nepotřebuje, dokud opravdu nenajde zájemce a dokud se nepodepíše kupní smlouva a neuhradí kupní cenu.

Ale zpět k podvodnému jednání. Podvod pokračuje tak, že tento malý autobazar prodá bez Vašeho vědomí jako vlastníka Vaše auto nějakému velkému autobazaru, který pak už hledá finálního kupujícího. Jak ten první převod, tak ten druhý se odehrává v režimu obchodního zákoníku ve snaze využít shora uvedeného ustanovení.

V riziku je ovšem jak původní prodávající (okradený vlastník), tak finální kupující.

​Pokud vystupujete na straně prodávajícího, máte největší šance na získání auta zpět tím, že vydáte z ruky minimum dokladů, jak je popsáno shora. Aby totiž kupující splnil shora uvedenou podmínku, tj. prokázal, že nemohl vědět, že je auto podvodně převedené bez vědomí majitele, musí prokázat určitou obezřetnost. Pokud ale nikdy neviděl technický průkaz (protože jste ho nedali z ruky) a současně nedojde a nebude moct dojít k  přeregistraci vozidla v registru vozidel (protože na to ten podvodný autobazar nebude mít technický průkaz a plnou moc od Vás jako prodávajícího), tak těžko vyargumentuje, že nemohl vědět, že jeho prodávající (to je ten velký autobazar) není vlastníkem.Základní riziko prodávajícího je tedy v tom, že mu takto někdo ukradne auto, peníze z toho nemá a nemůže se domoct vydání vozidla na finálním kupujícím, ledaže se prokáže, že ten mohl vědět o tom, že jeho prodávající vlastníkem nebyl.

Pokud vystupujete na straně kupujícího, je nutná obezřetnost právě ve vztahu k dokladům. Podezřelé je zejména následující:
– prodávající není schopen doložit svůj nabývací titul, případně tituly předcházející
– prodávající nemá technický průkaz
– prodávající nemá servisní knížku
– údaje v registru vozidel neodpovídají tomu, kdo auto nabízí (registrován je někdo jiný, tj. než ten, kdo Vám auto nabízí ke koupi).

Pamatujte, že jako kupující o auto můžete přijít, a to i v režimu nákupu dle obchodního zákoníku, pokud si neprověříte oprávnění prodávajícího auto Vám prodat, protože skutečný vlastník se může domáhat vydání vozidla žalobou na vydání věci. Rozhodující vždy bude, jaká je kvalita dokladů, které jste měli jako kupující k dispozici a zda jste z nich mohli důvodně seznat, že prodávající je opravdu vlastníkem vozidla.

Pokud máte pochybnosti a prodávající není schopen svůj nabývací titul řádně doložit, je zde riziko, že vozidlo ve skutečnosti řádně nenabyl a že o něj můžete následně přijít.

JUDr. Tomáš Beran

9.4.2012 7:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist