Mazda MX-5 Cup – závod čtvrtý

Novinářský šampionát v Mazdách MX-5 se vrátil do Sosnové. Jak jsme dopadli v zápolení s ostatními kolegy z branže?

Debakl. Tak by se dalo stručně shrnout mé působení na posledním závodě v Sosnové, v rámci šampionátu Mazdy MX-5. K samotnému závodu se ještě dostanu, teď se asi sluší říci, že celodenní ježdění mělo klasický scénář, tedy že už během osmé hodiny ranní se všichni závodnici sešli na okruhu v Sosnové, po technické přejímce usedli do svých vozů a začali jak trénovat své schopnosti, tak i případně ladit nastavení auta pro technickou trať poblíž České Lípy. Především tedy najít vhodné obutí pro místní asfalt, který se na vzorku pneumatik podepíše podobně, jako brusný papír na omšelém laku.

DOPORUČUJEME: Mazda MX-5 Cup – závod druhý

Já jsem i se zbytkem redakce dorazil už v brzkých ranních hodinách, rozhodně se však nedá říci, že bych měl na pilování schopností více času než ostatní. Spíše naopak, měli jsme plnou hlavu starostí s jinými pracovními povinnostmi, takže na ježdění moc času nezbývalo. Za volant jsem se poprvé prodral až kolem desáté, střihl jsem si pár kol a měl jsem největší chuť to zabalit.Jako bych úplně zapomněl brzdné body, vrcholy zatáček i mezní rychlost, prostě mi to nešlo. Vstával jsem sice ve čtyři a spal jsem nanejvýš tři hodiny, ale takhle jalový jsem byl snad když jsem tu byl vůbec poprvé. Naštěstí se to začalo pomalu lámat, trať jsem začal znovu objevovat a to poslední, na co jsem v tu chvíli myslel, bylo vzdát to.


Projíždět zatáčky na sjetých pneumatikách naplno vyžaduje patřičnou odvahu…

Docela jsem se dostal do tempa, což je jasné znamení klidit se z dráhy a dát si chvíli pauzu. Před samotným závodem jsem se svezl ještě jednou, abych si potvrdil, že to není tak zlé. Asi bych zůstal v klidu, kdybych se nepodíval na zadní pneumatiky. Vzorek byl jen ryze kosmetického charakteru, stlačená tma, která kdysi dávno představovala pneumatiku. Podobně bledě na tom byla obě auta, bílá MX-5 s plátěnou střechou se tvářila o něco zachovaleji. A právě tu jsem dostal do své první rundy.


…ale tato chabá výmluva se za žádných okolností nepřijímá.

Podařilo se mi dobře odstartovat, pneumatiky se opřely do hrubého asfaltu a výkon atmosférického dvoulitru přenesly bez sebemenšího zaváhání. Celou trať jsem projel bez výraznějších prohřešků a až na poslední projetou zatáčku, která vede k cílovému praporku, jsem byl spokojen. Poslední oblouk mi vážně nevycházel. Prostě mi chybí, dámy prominou, koule projet to pod plným plynem s lehce vychýlenou zádí do míst, kde stojí chlapík s šachovnicovým praporkem. Ať už jsem ztrátu nasbíral tady, nebo někde jinde na trati, výsledkem byl čas okolo vteřiny za vedoucím jezdcem a nějaké čtvrté, páté místo v pořadí, nevím přesně.Druhá jízda znamenala stejné obutí, tedy spíše ten zbytek, co tam po všech jezdcích zbyl. Při troše představivosti by se tomu dalo říkat slicky, s přilnavostí to ale byla úplně jiná písnička. Tím hůř, že na mě připadla druhá Mazda, s plechovou střechou. Kromě váhového deficitu byly její pneumatiky v o dost zuboženějším stavu. Zlepšit původní čas bude výzva, ale rozhodně se nechystám strkat hlavu do písku. Traťový maršál dává znamení, že můžu vyrazit, nechávám motor vystřelit ke třem tisícům a nekompromisně pouštím spojku. To, jak původní pneumatiky dokázaly přenést výkon a vystřelit mě vstříc k první zatáčce, je tentokrát jen bohapustým přáním. Zadek auta začal tancovat jako by pode mnou bylo ledové kluziště a s poletující zádí jsem doplachtil k první levotočivé zatáčce.

DOPORUČUJEME: Mazda MX-5 Cup – závod třetí

Každé brzdění znamenalo neposedný předek, každé, i sebemenší přidání plynu, naopak nepříjemně roztancovalo zadek auta. S milimetrovou přesností jsem plynovým pedálem dávkoval přívod paliva do válců a stopu jsem otevíral, jak jen to bylo možné, tentokrát drifty nejsou žádoucí. Svou osudovou zatáčku před laserovou časomírou jsem ale stejně nedokázal zdolat tak, jak jsem si naplánoval, naplno. Svůj původní čas jsem ale zlepšil a to pro mě byl úspěch. Můžu se jen domnívat, o kolik bych stáhl svůj první čas, kdybych usedl do stejného auta, jestli bych se probojoval alespoň na třetí místo, to už se ale teď nedozvím. Uvidíme příště, na okruhu ve Vysokém Mýtě, kde se už 10. srpna koná další podnik.

9.8.2013 3:50| autor: Ondřej Lilling

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist