Fullgas 2015: Altaj – Khovd aneb čtvrtý den v poušti

Ráno pro změnu fouká. Vylézám z pískoviště do pískoviště. S Dezim si dáváme cvičně rozborku Alešového kola. Taháme náš největší trumf.

Záplatu velikosti kapsy Helenky Růžičkové. Ke každému kroku přistupujeme s chirurgickou přesností. Pomalu ukládáme duši do kola. Něžně nasazujeme montpáky a uzavíráme potížistu do futrálu. Je to. Pomodlíme se a pustíme náš sójový kompresor. Jedna, dvě, tři atmosféry. Guma zaskočí a je klid. Gestem z A je to uzavíráme další kapitolu Full Gas – jak jsme se naučili lepit duši.

Jak říkají naši tátové, práce kvapná málo platná. Holt jsme ještě moc mladí na jejich rozvážnost. A jak jsme se shodli – je to dobře! Druhý problém, který nás čeká, je Alešův tlumič. Opravit nejde. Rozebíráme si tedy aspoň Alešovu batožinu a doufáme, že se jeho péro pochlapí ( rozuměj pružina okolo tlumiče ). Kolona se dává do pohybu. Po prvních sto metrech, to vypadá na mořskou nemoc. Vidím jen Alešovu kebuli, která lítá v pravidelném rytmu nahoru dolu. Alešova přezdívka z Číny panda bere za své. Střídá jí ne méně oblíbené zvířátko – slipy, pardon Skipi. Máme za sebou prvních sto kilometrů a Aleš má ruce jak orangután.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Po opuštění stroje taky tak chodí. Škoda, že nemáme banán. Po krátké svačině pokračujeme v krasojízdě. Vlastíkovi se z Alešova houpání dělá blbě, tak se odklání na vedlejší pistu a mizí za kopcem. Dlouho není vidět, ale slyšet jo. “ Ležím, ležím!“ Popisuje doktor situaci za kopcem. Obracíme a jedeme ho hledat. Z hlasu je znát, že je v pohodě. A opravdu. Za kopcem si Vlastík na pískovišti hraje s motorkou. “ Nesmím jezdit jinou stopu, pak to takhle dopadá!“ Po 50 km se doktorovi zasteskne po hraní a situace se opakuje. “ Ležím, ležím!“ Doktor na pískovišti. “ Nesmím jezdit takhle blízko za vámi, pak to takhle dopadá!“ Po 50 km je konečně kus asfaltu. Děláme malou oslavu.

Vlastík zamáčkne slzu nad ztrátou svého dětství a jedeme dál. Ve městě Khovd doplňujeme zásoby a posunujeme se opět do písku, kde chceme přespat. Za městem nás však zastaví nevídaná scenérie. Řeka, stromy a tráva. Zelená tráva!!! Je rozhodnuto, spát budeme tady. Našlapujeme po trávě jako malé děti. Je to měkký a svěží. Poslední závan vegetace jsme zažili naposled před deseti dny. Válíme se a pozorujeme šumějící bystřinku. Naší pohodu protrhnou až místní dva borci, kteří chtějí svým paštikám dokázat, že s letitým mercedesem to opravdu umí. Řadí jedna, dvě, tři a řítí se do vody, kde také zůstávají. Vyprošťování mně trochu připomíná naše lepení duše. Po celodenní bitvě nám nedělá problém zavřít víka. Za ševelení stromů a říčky padáme do říše snů.

15.5.2015 8:38| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist