Ford Mustang Boss 302 – jízdní dojmy

• Dynamika 9

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 7.8

Tentokrát je to všechno zásluha brněnské firmy Denker, která se zabývá tzv. šedým dovozem. Pokud tápete, znamená to, že dovážejí na zakázku právě vozy, které si zákazníci nemají šanci oficiálně koupit, ale někdy také exkluzivní auta, na která by se u dovozce muselo čekat, nebo by v oficiální síti byla poněkud předražená. Denker vozí auta z Ameriky, ale třeba i z Německa a v jeho nabídce najdete Jeepy, Hummery, Chevrolety, Lexusy i Mazdy, včetně takových zajímavostí, jako jsou obří pick-upy Dodge Ram, luxusní megaSUV Dodge Durango Citadel, nebo naopak sporťáky typu Corvette C6, či Nissan GT-R Premium.

Původní pozvánka na letiště v Pardubicích zněla na projížďku s nejsilnějším Jeepem – modelem Grand Cherokee SRT8. Sice to není zrovna sporťák, ale zvuku pořádného osmiválce dokážu odolat jen velmi špatně, takže jsem souhlasil, že pojedu. Nemusím asi popisovat, jak příjemné bylo mé překvapení, když mi týden před akcí přišel mail, že dochází ke změně a místo Jeepu se bude jezdit Mustangem. Do prodejny prý přišel zákazník, který SRT8 hrozně nutně potřeboval a tak ho prodali.

DOPORUČUJEME: Chevrolet Camaro 6.2 V8 SS – redakční test
„Obří motor a výbušná povaha jsou jen jednou stranou mince. Pro plno zákazníků bude stěžejní především vzhled a skutečnost, že každý den Camaro nepotkáte.“

Nestěžoval jsem si. Zmíněný Mustang navíc nebyla žádná základní holčičí vé šestka, ale plnokrevný osmiválec, navíc ještě ve verzi Boss 302. Rozličných speciálních, limitovaných a jánevímještějakých verzí Fordu Mustang je tolik, že abyste se v nich vyznali, musíte mít jižanský přízvuk a spát v kožených botách a pětigalonovém klobouku, takže jsem si “Bosse” musel načíst.

A byl jsem překvapený. Tenhle muscle car totiž jde tak trochu proti pravidlům. Vychází z osmiválcového modelu GT, ale je silnější – má 450 koní. Ovšem místo klasické americké cesty (převrtat, zvýšit objem, přidat kompresor) volí cestu, nestydím se říci evropskou. Nové hlavy, nové sání, nové vačkové hřídele, nové písty a nový výfukový systém. Jemná práce ladičů, žádná brutální motorařina. Výsledkem je, že tenhle osmiválec s lehkostí zkušeného soustruháře točí 7500 otáček za minutu.Další postup, v případě typicky americké cesty, by byl zvolat “Yeah, we did it”, otřít si ruce do hadru a jít na nechutné pivo a výborný steak. Jenže tady se pokračovalo na podvozku. Tužší uložení náprav, tužší pružiny, masivnější zadní stabilizátor, stavitelné tlumiče a snížená světlost – vzadu sice jen o milimetr, ale vpředu o 11 milimetrů – což je opravdu znát. Ford Mustang Boss 302 je přikrčený k zemi a jeho přední lízátko a  typická bílá grafika na bocích dává všem na první pohled najevo, že tohle auto není žádná vyměklina.

První věc, které si na pardubickém letišti nešlo nevšimnout byl zvuk. Ano, nový výfukový systém je slyšet skutečně zřetelně a i když postrádá plechové řinčení a  hromové dunění starých motorů, zvuk je to pořád ještě víc než dobrý. Stojí za zmínku, že tenhle motor – na rozdíl třeba od připravovaného zbrusu nového smallblocku Chevy pro novou Corvette – nemá prehistorický rozvod OHV, ale vačky v hlavách válců.

Čtěte také: Legendy minulosti – Ford Mustang„Přísné emisní předpisy z roku 1972 a skokové zvýšení ceny benzínu o pár měsíců později byly pro americké svaly ledovou sprchou, ale Mustang se dokázal přizpůsobit.“

Ale dost techniky, nastal čas otevřít dveře a nastoupit. A ano, jak se nakonec dalo čekat, interiér nestojí za nic. Materiály se směle vyrovnají těm, které před deseti lety používal Renault v nejlevnějších verzích Clia, všechny displeje mají pro USA typickou modrozelenou barvu a grafika také pár (desítek) let zaspala. Sedačky Recaro se tváří relativně sportovně, ale jsou stavěné pro Američany, takže vysoký, hubený středoevropan v nich trochu plave.

Startování a rozjezd plní veškerá očekávání. Auto je zahřáté, takže ho šetřit nemusím, ale vykuželovaná dráha je trochu nepřehledná, takže první kolo jedu zlehka a trochu se hledám. Dráha sestává z navazujících rychlých zatáček, na konci je obrátka a to samé zpátky, s několikerým překřížením (na trati je vždy jen jedno auto). Ostrý start do druhého kola, tvrdě na brzdy před první, nejpomalejší zatáčkou. Příď auta se noří dolů, ale daleko méně, než jsem čekal. Řízení je relativně přesné a protože přední kola se nemusí starat o  přenos výkonu na asfalt, ve volantu dokonce i sem tam něco cítím. Tu zatáčku jsem přebrzdil, mohl jsem jí jet výrazně rychleji. Postupně přidávám a osměluju se, z vracečky na konci dráhy už vyjíždím pod plným plynem a se zadkem nedočkavě se tlačícím bokem ven.Ve skutečnosti jde s tímhle autem jet až překvapivě rychle. Ne, v žádném případě to není precizní sportovní stroj, vyžaduje spíš drsnou ruku a  dost prostoru kolem sebe, ale na vykuželovaném okruhu na letištní ploše se člověk nemusí bát a záhy zjistí, že přilnavost auta je lepší, než se zpočátku zdá, Tedy alespoň do chvíle, než začnou odcházet pneumatiky.

Další věc, kterou ze zběsilého kroužení po ranveji nemám šanci poznat, je jízdní komfort. Na hladkém asfaltu se auto chová dobře, ale mám pocit, že na trochu rozbité a užší evropské okresce by si člověk musel dávat daleko větší pozor a tempo výrazně zmírnit.

S Mustangem prostě nemůžete jet jako s BMW M3, nebo snad dokonce s Audi s pohonem všech kol. I když se v americe objevily speciálně laděné verze Bosse 302, (například jedna nazvaná Laguna Seca, která dokázala na slavném stejnojmenném okruhu překonat čas právě zmíněného BMW M3), nemůžeme je srovnávat s německou konkurencí. Vyžadují zcela jiný přístup a běžnému řidiči neposkytnou stejnou rychlost a přesnost.Jenže mu poskytnou styl, charisma a zábavu. Ve chvíli, kdy zahodíte stopky a  uvědomíte si, že jízda po oblíbené okresce přece není o dosaženém čase, ale o tom, jak vás auto dokáže zabavit, Mustang začíná dávat úplně jiný smysl. Tohle auto je jiné, od veškeré evropské konkurence se liší tak výrazně, že jakékoliv srovnání ztrácí smysl.

Má sice levný plastový interiér, je velké a na silnici trochu plave, ale bublání a řev osmiválce a retro tvary jeho karoserie vám zajistí pocit, který v Audi opravdu nenajdete. Jsou rychlejší auta, jsou auta s lepším a krásnějším interiérem, ale důležitým faktem zůstává, že Mustang ani v jedné z  těchto kategorií není špatný. Jenom není nejlepší a to stačí, protože zbytek hravě vyrovná jeho styl.

Ta projížďka byla proklatě krátká a opravdu hodně bych si býval přál vyzkoušet Mustang v běžném provozu, ale i tak to stálo za to. Testování na pardubickém letišti mě přesvědčilo, že i auta, která na to jdou “z jiné strany”, mají stále, i v  dnešní normami sešněrované době, smysl. Ford Mustang samozřejmě není pro každého – stejně jako by pro každého nebyl třeba Caterham. Ale zájemců si jistě najde víc než dost. A upřímně, když vás Boss 302 s 450 koníky u  Denkera vyjde na necelých 1,3 milionu (i s daní), je to skutečně důvod k  pořádnému zamyšlení.

Honza Koubek

Měření a technické údaje