Beran: Stáčení kilometrů jako trestný čin?

V nedávné době jsem opět četl článek o tom, jak se na Ministerstvu dopravy uvažuje o tom, že by se uzákonil jako zvláštní trestný čin „stáčení kilometrů“ na tachometru, a protože už to bylo poněkolikáté, co jsem to četl, nedá mi nereagovat.

Nejprve bych řekl, že podobná PR jsou pro mne jen klasickou líbivou frází politiků, kteří si vybrali nějaké téma a pustili se do jeho podpory. Typické pro takové akce je to, že samozřejmě vůbec netuší, že zaplevelování právního řádu takovými kazuistikami není vůbec potřeba, protože stávající právní úprava na stíhání tohoto podvodného jednání má paragrafů dost.

DOPORUČUJEME: Naučte se poznat, kolik má auto opravdu najeto

Současná definice podvodu dle ust. §209 trestního zákoníku: „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“Pokud totiž prodávající úmyslně a při vědomí nepravdivosti takového prohlášení uvede v kupní smlouvě, že počet ujetých kilometrů daného vozidla je tolik a tolik a tomu upraví cenu (tj. cenu zvýší) a tím kupujícího poškodí, tak nic nebrání tomu, aby takový podvod byl stíhán podle shora uvedených ustanovení.

Daný problém je však ve skutečnosti mnohem širší, když:

– řada kupujících spoléhá na počet ujetých kilometrů jako na nějakou mantru, aniž by řešili skutečný stav vozidla a aniž by jej nechali podrobně před koupí prohlédnout;

– prodávající snadno vyklouznou jak z této, tak z jakékoliv jiné trestní odpovědnosti lepší formulací ustanovení v kupní smlouvě (např. uvedením, kolik je na počítadle kilometrů a  nikoliv, kolik je doopravdy ujeto), případně obtížným prokazováním úmyslu u  takového trestného činu, což se žádnou změnou právní úpravy stejně nevyřeší;

– když je těžké prokazovat úmysl dnes, bude to stejně obtížné i při speciální skutkové podstatě podvodu, který by se týkal stáčení kilometrů;

– politici se proto mýlí, když se domnívají, že změnou trestního zákoníku lépe postihnou tyto podvody; je to jen líbivé a  populistického gesto, které bez efektu zaplevelí právní řád dalším speciálním trestným činem;

– je třeba si uvědomit, že některé věci se zákonem prostě vyřešit nedají; není možné pořád „někomu utírat zadek“ tím, že bude zákonodárce za lidi myslet na to, aby byli opatrní, když pak sami nejsou; tento návrh je takovým podobným návrhem, který se na první pohled snaží „myslet za lidi“ (jako kdyby to šlo) a ochránit je, ačkoliv ve finále bude vymahatelnost takové změny stejně malá jako dnes.Lidé si prostě musí uvědomit, že na svoje záležitosti si musí dohlédnout hlavně sami a nespoléhat na to, že za ně něco vyřeší nějaký zákon. A pokud politici líbivě slibují, „jak s tím zatočí“, tak je to jen důsledek jejich neznalosti principů trestního práva, protože důkazních komplikací, které existují dnes, se novou skutkovou podstatou nezbaví. Kupující se musí v prvé řadě postarat sami o sebe a při  koupi ojetého vozidla být obezřetní a auto řádně sami prověřit.

Judr. Tomáš Beran