Rakovan: F1 se mi vzdálila. Odchodem oblíbeného pilota, a podlostmi neoblíbeného.

Na Formuli 1 se dívám míň a míň, vlastně vůbec, oba letošní závody jsem vynechal a nelituji toho. Jednak už je mimo hru můj oblíbený závodník Michael Schumacher – a to není z mé strany žádná nostalgie, ale jde o to, že jsem ho měl rád jako závodníka, který závodil pro závodění a nebál se riskovat. A pak se mi zdá, že závody postrádají šmrnc, a jde jen o to, aby se každý, kdo se kolem GP točí, co nejvíce napakoval, a tím myslím hlavně „velkého“ Bernieho. Je tady ale také Sebastian Vettel a to je pro mne jeden z hlavních důvodů, proč je mi F1 volná. Nemám rád leváky… Vím, jaké to je chtít vyhrát a být první, ale vyhrát za cenu, že sice zvítězím, ale ztratím svou tvář? To ne, děkuji. A teď narážím na poslední závod F1, který se jel o víkendu v Sepangu.

Z médií jsem se dozvěděl, jak to dopadlo, a pak jsem si začal hledat podrobnosti. Třeba to, že do cíle jely oba monoposty Redbullu v pořadí Webber na první a Vettel na druhé pozici. A že rozkaz zněl jasně (pokud bych chtěl parafrázovat českou filmovou klasiku), tedy „dojet do cíle v tom pořadí, které na dráze aktuálně je.“Ten, kdo absolvoval první třídu základní školy by to pochopil tak, že Webber vyhraje a Vettel bude brát druhou příčku. Jenže tenhle výsledek by Sebastian Vettel psychicky nezvládl, já to vnímám, že si vzpomněl na dětství, když mu ve školce sebrali hračku a on se rozplakal.

Nejprve se nechal do vysílačky slyšet, ať mu „Marka odstraní z cesty“ a když se z vysílačky neozvalo „ano pane, ano ano,“ a Australan okamžitě s reflexem chytače jedovatých hadů nestrhl volant do strany a neuvolnil primadoně místo, Webbera předjel. Jen pro zajímavost, podobná situace probíhala i u konkurence, tam se Rosberg chtěl dostat před Hamiltona, ale protože ví, co se sluší a patří, poslechl týmovou režii a nenechal se zbytečně unést. Na rozdíl od Vettela, který který si jel tak, jak uznal sám za vhodné.

Mark Webber vyjádřil svůj názor na kolegu Vettela výmluvným gestem levé ruky…

Webber pak komentoval situaci asi tak, že pokud zněla týmová strategie tak, jak zněla, hodlal se jí držet. A když ho Vettel předjel, tak „nemělo smysl jít do rizika.“ Upřímně, já bych na Webberově místě v tu chvíli si ukončil svou kariéru, nebo minimálně angažmá u Redbullu přesně mířenou ranou na Vettelův monopost, protože jen pár setin po tom, co by mne Vettel předjel, by mi přes oči spadl rudý poklop a svařily se ve mně všechny tělní tekutiny. Každopádně já nejsem Webber, nejezdím v F1… ale nemám rád šmejdy. A Vettel podle mne, abych nevolil silná slova, není právě příkladem ctnosti.Nemám Vettela rád, protože v mých očích kazí myšlenku sportu a fair play, asi tak jako dopující cyklisté nebo fotbalisté. Teď nemyslím „mé oblíbence“ z české reprezentace, aktuálně sedmadvacáté v žebříčku FIFA za Mali, Dánskem a Japonskem. Profesionální (!) fotbalisty obecně, kteří se po šťouchnutí do ramene kácejí k zemi, drží se u toho za koleno a dokud si nevybrečí pokutový kop, tak ve smrtelných křečích předstírají zranění minimálně tak rozsáhlé, jako popáleniny po zásahu napalmem.

DOPORUČUJEME: 5 rad, jak na internetu reklamovat pneumatiky

Nedívám se na přímé přenosy a marně hledám důvod, proč bych se dívat měl – teď nemluvím o fotbale, ten si přece jenom tu ta tam dám, třeba místo komedie s Vlastou Burianem… ale F1? Děkuji, ale ne, díky fenoménu jménem Vettel, navzdory tomu, že je to několikanásobný mistr světa, nemám zájem.

Filip Rakovan