Mercedes-Benz třídy C (2000 – 2007): Elegán nestárne

Druhá generace třídy C už má své roky, přesto ji řada motoristů považuje za nestárnoucí klasiku. Navíc i dnes má vůz co nabídnout. Vždyť si stojí dobře jak po stránce bezpečnosti, tak z hlediska výbavy či jízdních vlastností.
img_20180618_152434.jpgCelá galerie 7 Zdroj: MilanJ

Foto: Autoweb.cz

V roce 2000 vstoupila na trh druhá generace Mercedesu třídy C, který vyjel v provedení sedan (interní označení W203) a o rok později také jako kombi (S203). V roce 2001 se také objevilo odvozené třídveřové kupé pod označením CL203, jež si oblíbila řada řidiček. Kupé má poháněna zadní kola, stejně jako sedan i kombi. Tyto dvě větší karosářské verze se ale dostaly do nabídky i v provedení 4Matic, tedy s pohonem všech kol.

Dobrou zprávou je vysoká úroveň bezpečnosti. „Céčko“ druhé generace totiž absolvoval bariérový test Euro NCAP v provedení sedan v roce 2002, a to s vynikajícím výsledkem. Za bezpečnost posádky při nárazu dostalo plný počet hvězd, tzn. pět z pěti možných. Bezpečnost dětí v autosedačkách se tehdy ještě samostatně nehodnotila a byla zahrnována do celkového výsledku bezpečnosti posádky. Za ohleduplnost při střetu s chodcem si vůz vysloužil dvě hvězdy ze čtyř možných.

Ke kladům vozu patří také příkladné dílenské zpracování a kvalita použitých materiálů. Také díky tomu působí interiér „céčka“ příjemně a nabízí dobrou úroveň pohodlí. To je trochu limitováno místem pro posádku a to zejména na zadních sedadlech, kde mohou mít cestující vyšších postav méně prostoru v oblasti kolen. To je typický problém vozidel dané třídy, patřících prémiového segmentu v minulých letech. Díky komfortním sedadlům a většinou skutečně bohaté výbavě si ale celkově automobil nestojí vůbec špatně.

Jen pozor na sedan v základním provedení Classic, kde běžně nejsou sklopitelná opěradla zadních sedadel a tak nelze v zavazadelníku přepravovat dlouhé předměty. Classic také nebyl standardně prodáván s klimatizací, měl jen dvouzónovou ventilaci. V řadě případů ale kupující za klimatizaci připlatili, takže na trhu ojetin najdete dost vozů v této výbavě i s klimatizací.

Nutno poznamenat, že základní výbava „céčka“ druhé generace nebyla zase tak chudá. Kromě toho si ji motoristé vylepšovali formou příplatků. Bez problémů tak najdete na trhu vozy ve výbavě Classic s ABS, ESP, klimatizací, tempomatem, palubním počítačem, dálkovým centrálním zamykáním a elektrickými okny vpředu i vzadu či elektrickým odskokem víka zavazadelníku. Samozřejmost představuje posilovač řízení nebo airbagy. Výhodou je fakt, že v palubním počítači jde nastavit denní svícení a tak automobil přizpůsobit platným předpisům bez nutnosti manuálního ovládání světel nebo dodatečné montáže denních světel.

Nejednoho řidiče bude také zajímat zavazadlový prostor. V tomto směru nic světoborného nečekejte. Zavazadelník sedanu nabídne objem 455 litrů, kombi 470 litrů. Kupé disponuje prostorem pro zavazadla o objemu pouhých 310 litrů. Důležité je nahlédnout i pod dno zavazadelníku, kde je prostor pro rezervní kolo. U řady vozidel je zde ale jen vložka s opravnou sadou a to asi nebude většině řidičů vyhovovat. Pak je jediná možnost – vložku vyhodit a dokoupit rezervní kolo.

Podvozek automobilu potěší příjemným naladěním, které je zárukou pohodlné jízdy. Přitom ale vůz neztrácí ani v zatáčkách, kde si sportovněji založení řidiči díky pohonu zadních kol mohou přijít a své. „Céčko“ druhé generace z hlediska jízdních vlastností rozhodně nezklame. Chybu neuděláte, ať už sáhnete po vozidle s přesným manuálním řazením, nebo automatickou převodovkou. Ty se montovaly dvě: pětistupňová a sedmistupňová 7G-Tronic.

K pohonu vozu stačí i základní motor, který najdete pod označením C180. Tento atmosférický dvoulitrový čtyřválec pracuje s výkonem 95 kW a stejně jako další motorizace je spojen se šestistupňovou manuální převodovkou (všechny motorizace v „céčku“ druhé generace mají manuální převodovky šestistupňové!). Tento agregát byl v nabídce pouze do roku 2OO2.

Jeho velkou předností je spolehlivost a dlouhá životnost. Důvod hledejme ve velké olejové náplni čítající sedm litrů (to je množství běžně používané u šestiválců o objemu 2,5 či 3 litry). Díky tomu se olej neodlévá a motor dobře maže za všech jízdních situací. K životnosti této pohonné jednotky přispívá i fakt, že výborně táhne už od nízkých otáček. Ve spolupráci se šestistupňovou převodovkou tak může po většinu pracovního cyklu jen tiše broukat v nižších otáčkách, přitom ale při podřazení mile překvapí dostatečnou silou, jíž ukrývá v záloze. Ochota pracovat v nižších otáčkách ale nenutí k vytáčení agregátu. To se pak velice pozitivně odráží na spotřebě, kterou normálně jezdící řidič bez potíží dostane hluboko pod sedm litrů na sto kilometrů jízdy v kombinovaném režimu!

Za povedené ale platí i další benzinové pohonné jednotky. Nejčastěji potkáte osmnáctistovky a dvoulitry přeplňované kompresorem, pod označením C180 K a C200 K. Jejich nespornou výhodou je ochota jít za plynem, přitom spotřebu lze stále držet v přijatelných hodnotách. Citelně méně časté jsou objemnější agregáty se šestiválci, které platí za velice vydaření, ale bobříka spotřeby s nimi přirozeně neulovíte. To samozřejmě platí i o sběratelsky ceněné verzi 55AMG s osmiválcem o objemu 5,5 litru (270 kW) pod kapotou. Vůz ale vyjel i ve verzi 32AMG s přeplňovaným šestiválcem o objemu 3,2 litru a výkonu 260 kW. I tato verze je samozřejmě sběratelsky ceněná.

Výborně si ale stojí i turbodiesely. Ten nejslabší najdeme pod označením C200 CDI a disponuje výkonem 75 kW. Pod shodným označením najdeme i jeho silnější verze s výkony 85 a 90 kW, které jsou z hlediska ochoty plnit řidičovi požadavky určitě lepší volbou. Verze C200 CDI i silnější C220 CDI (výkon 100, 105 a 110 kW) potěší výbornou spotřebou, silnější „dvěstědvacítky“ i dostatkem výkonu ve všech jízdních situacích.

To platí dvojnásob pro spolehlivostí vyhlášení naftový pětiválec o objemu 2,7 litru, ukrývající se pod označením C270 CDI. Tento mimořádně odolný turbodiesel nadchne nejen výkonem 120 či 125 kW, ale i opravdu nízkou spotřebou. V nabídce byl ale i třílitrový šestiválec s výkonem 165 kW nebo unikátní provedení 30CDI AMG s pětiválcovým třílitrem o výkonu 170 kW.

Přestože turbodiesely pracují spolehlivě, riziko vadného turbodmychadla nelze vyloučit. „Zřídka kdy se objevuje únik nafty ze vstřikovacího čerpadla,“ dodává na adresu turbodieselů Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Výjimkou nejsou nepřesné palivoměry, zcela vyloučit nelze potíže se spínací skříňkou.

Vůle vznikají na přední nápravě. „U prvních ročníků se občas objevovaly problémy s elektronikou, což se projevovalo například samovolným spuštěním varovného signálu parkovací brzdy, přestože byla odjištěna,“ vysvětluje zástupce sítě autocenter AAA AUTO.

„U manuálních převodovek pozor na vypadávání rychlostních stupňů. U vadných převodovek se tak děje pokud přidáte a vzápětí uberete plyn,“ nabádá k další kontrole Jindřich Topol z AAA AUTO. Tento problém se zpravidla objevuje u lichých rychlostních stupňů. Automatické převodovky zase někdy trápí únik oleje.

Druhá generace Mercedesu třídy C je bohužel náchylná ke korozi, která postihuje jak celý výfukový systém, tak karoserii. Zde se s ní nejčastěji setkáte na lemech předních i zadních blatníků, prazích, ale také třeba okolo třetího brzdového světla na víku zavazadelníku sedanu.

22.6.2018 8:00| autor: Milan Jirouš

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist