Ivo kaštan z Er Rachidie

Po náročném přesunu se celá rallye dostala na africký kontinent. První Marocká etapa byla pro zahřátí 649 km dlouhá s 252 kilometrovým  speciálem.Pozitivní je že, všichni tři Ivo, Pavel i Kuba jsou již v bivaku v Er Rachidii. Kuba nás trošku pozlobil, protože přijel celkem pozdě a vůbec nesršel vtipem a optimizmem. Naopak, v jeho tváři byla vidět velká únava a bolest. Po pádu hned v úvodní etapě má problémy s pravou rukou a již od CP 1 nemohl vůbec držet pevně řidítka a přidávat plyn. Motocykl mu několikrát upadl a ztrácel tak další sílu. Se slovy „Hrdinů jsou plný hřbitovy“ chce ze zdravotních důvodů odstoupit ze závodu. Ráno ale moudřejší večera a tak nestahujme kalhoty, když brod je ještě daleko.
Dušan přijel do cíle celkem v pohodě, ale s docela dost omláceným motocyklem. Při jednom pádu urazil pojistky od navigace, takže mu GPS fungovala na záložní zdroj, který posléze přestal také  pracovat a Dušanovi hrozila  další penalizace. Naštěstí se  vše vysvětlilo a Dušanovi to projde bez penalizace, doufám. Podle Ivošova názoru však Dušan jede zbytečně na hranici sil a rizika. Dušan má z dnešní etapy dobré pocity a docela si ji  užil. Ivo po příjezdu do bivaku vyprávěl „legrační“ historku z ranního přejezdu. „Protože se mi nevešel roadbook do převíječe, vytrhl jsem první dvě stránky a domluvil se s Miranem Stanovnikem, že na start speciálu pojedu za ním. Na jednom kruhovém objezdu byl aktivní až radioaktivní marocký policista, který zběsile mával rukama na všechny strany, jednou rukou odháněl domorodce a povozy s osly a druhou ukazoval závodníkům. Nás poslal někam do háje. Než jsme to zjistili ujeli jsme 50 km navíc. Pak jsme podle itineráře měli potkat cestou několik pump. Fungovala však pouze jediná a tam jedna hadice o kterou se pralo zhruba 230 motorkářů. Téměř nikdo proto nestihl stanovený čas na přejezd.“ Uvidíme jak se s tím organizátoři poperou a jestli budou zase rozdávat penalizace. Nicméně se speciálem byl Ivo velmi spokojen, motorka se konečně umoudřila a funguje tak jak by měla. Ivo mi řekl doslova: „ Šetřím síly, i motocykl, jsme teprve na začátku maratónu, a nevyplatí se sprintovat. Sice mám asistenční auto i mechanika což si náramně užívám, ještě se mi nestalo, že bych přijel do cíle etapy a měl postavený stan. Jen jsem řek,l co potřebuji udělat a šel jsem si dát kafe. Je to příjemné. I přesto ale máme velmi omezené zdroje, všechno můžeme poškodit jen jednou, proto jedu nejméně s třicetiprocentní rezervou. Není důležité být třicátý v první africké etapě, ale v cíli u Růžového jezera.“Zítra je pro motorkáře připraven první velký test. Maratónská etapa.Cíl etapy je v Ouarzazate, motorky však budou mít bivak bez asistence v cíli speciálu. Motorkáři tedy budou ušetřeni 178 km dlouhého přejezdu, ale zato přijdou  o asistenci. Do motorkářského bivaku se zítra pomocí vrtulníku dostanu i já. Nepřijdete tedy o žádné informace. Trošku si postěžuji i já.Přišla jsem o můj skládací rudlík na zavazadla, protože zůstal v Evropě v doprovodném Tranzitu, který se vracel zpět domů. Musím tedy opět každý den naložit na svůj hřbet celých 36 kg a pochodovat kilometr k letadlu a zase zpět. Vůbec po bivaku se docela naběhám. Dnes se zde včetně turistů pohybuje více jak 3000 lidí. Nelekejte se, není to překlep. Najít třeba Ivoše, když má dělat rozhovor pro Hitrádio Vysočina je jako hledat jehlu v kupce sena. Škoda, že nemám žádný krokoměr docela by mě zajímalo, kolik toho za celý Dakar nachodím.Držte nám všem palce. Hlavně tedy Kubovi, aby mu v medical centru dali ruku dohromady a mohl pokračovat v závodě.Ahoj zase zítra Vierka Kaštanová

Michael Daněk