Honza Koubek: moje NEJ autařské momenty roku 2012

Ve srovnání s rokem 2011 jsem letos byl poměrně v klidu. Žádné velké cestování za silnými auty na okruzích, ani za úchvatnými sbírkami veteránů se nekonalo. I tak ale pár momentů rozhodně stálo za to.

Pokud si správně vzpomínám, byl jsem letos jenom na dvou zahraničních služebkách – hned za humny, v Rakousku jsme jezdili po silnici i v terénu s Land Rovery a Range Rovery (nový velký Range tenkrát ještě nebyl) a vyzkoušeli poprvé i Evoque v provedení s pohonem pouze předních kol.

Evoque obecně patří mezi zajímavé zážitky. SUV nejsou zrovna moje nejoblíbenější auta, ale tenhle malý Range je něco jiného. Má dobře nastavený podvozek, je krátký, takže se s ním dobře parkuje, má (z mého pohledu) skvělý design a když se vydáte do lomu, rozhodně nezapře terénní geny svého výrobce. Fakt se mi líbí.

Druhá cesta mě zavedla do Portugalska s novou Škodou Citigo – je to auto, které se mi také docela líbí, ale asi ničím nevyniká tak, aby si zasloužilo nějaké delší rozepisování.

Poslední zahraniční cestu jsem už podnikal na vlastní pěst (a náklady) a jejím cílem bylo město nad Seinou. Ženevu jsem letos nezvládl, takže pařížský autosalon jsem si nechat ujít nemohl. Vzhledem k tomu, že tam sice jezdím pracovně, ale nepotřebuju odesílat aktuální zpravodajství co nejrychleji, mohl jsem si ho patřičně užít.

Ty nejvýraznější zážitky mě ale potkaly v domácích vodách. Především šlo o testy, na kterých jsem spolupracoval s Daliborem. Natáčení Lamborghini GallardoAstonu V8 Vantage Roadster bylo sice pokaždé hodně hektické, protože jsme auta měli pouze na pár hodin, ale zážitek z jízdy s takto silnými auty ve známém prostředí středočeských okresek je skutečně nezapomenutelný.

Abych ale nemluvil jen o supersportech – velmi mě překvapil (nebo spíš přímo šokoval) Ford Focus 1.0 EcoBoost, který skutečně na svůj objem předvání neskutečnou práci. Ten motor stojí za velkou pozornost, protože pokud prokáže snesitelnou trvanlivost, mohl by být cestou do budoucnosti.Když jsme u cesty do budoucnosti, rovnou přejdu na zážitky méně příjemné. V únoru jsem testoval elektromobil Peugeot iOn, který mě skutečně nepřesvědčil. Nejde ani tak o to, že má mizerný dojezd – to jsem tak nějak čekal, i když jsem to samozřejmě musel ozkoušet na vlastní pěst. Spíš jde o to, že by to bylo velmi špatné vozítko (o autě se nedá mluvit vůbec), i kdyby mělo spalovací motor. Úzká, brutálně nedotáčivá a ne zrovna pohledná krabice vybízí k zamyšlení, jestli člověk nemá radši jet hromadnou dopravou.

Další skvrnou v  testovacím kalendáři byl Renault Koleos, který působí levně, má podivné, místy až nepředvídatelné jízdní vlastnosti a cenou, prostorem, vnitřními materiály ani dalšími věcmi na své soupeře zkrátka nestačí. Facelift mu sice trochu pomohl, ale pořád to ještě není hezké auto.

Navztekal jsem se také s Mercedesem Viano Fun. Auto jako takové je v pořádku, ale vnitřní výbava, která má být právě tou „fun“ částí, protože umožňuje přestavbu na lůžkovou úpravu, mě doháněla k šílenství. Nevím, jestli už byla ochozená a zatuhlá, ale složit sedadla bez pomoci druhého člověka bylo prakticky nemožné a i když se pomocná ruka našla, bylo třeba nejprve vystěhovat všechna zavazadla ven do deště. Variabilita zkrátka nic moc.Naštěstí jsem se nemusel vypořádat s podobnými problémy jako Dalibor, takže se na chvíli vrátím ještě k těm příjemným věcem, ať nekončím pesimisticky. Ověřil jsem si, že Defender je stále ještě mým oblíbeným drsným off-roadem, zajímavé bylo srovnání Focusu ST a Meganu RS, ze kterého nakonec nepatrně lépe vyšel Renault (zejména jakmile přestaly panovat ideální podmínky). Skvělá byla i návštěva každoročního srazu majitelů vozů Porsche a nově zrekonstruovaného muzea škodovky v  Mladé Boleslavi. Ale ten nejlepší moment přišel až skoro na konci roku.

Konečně se mi dostala do rukou Toyota GT86, i když zatím ne v souvislosti s  Autowebem. Čím déle si to nechávám rozležet v hlavě, tím víc jsem si jistý, že je to vůbec to nejlepší nové sportovní auto, které si dnes za rozumné peníze můžete koupit. Však jsem jí také v anketě Auto Roku dal nejvyšší počet bodů. Druhým vrcholem bylo, že jsem se při natáčení GT86 dostal i za volant nádherně udržované Corolly AE86 a opět se ujistil o  tom, že stará auta (zejména ta s pohonem zadních kol) jsou prostě skvělá. A že, pokud všechno vyjde, si na jaře konečně jedno takové koupím.

Honza Koubek

26.12.2012 8:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist