Road Trains: monstrózní unikát australských silnic

 Kdo se odváží do Rudého středu?

Austrálie je velmi specifický kontinent a své obyvatele podrobuje zkouškám, které si málokterý Evropan dokáže představit. Naprostá většina obyvatel našla svůj domov podél pobřeží a australský střed je řídce osídlený. I do odlehlých míst je ale potřeba dopravit základní potřeby. Dobytek, nářadí, benzín, stavební materiál, obilí nebo například poštu dříve z pobřeží přepravovaly velbloudí karavany.

Komu se velbloud nezdá jako typicky australské zvíře, má pravdu. Propašujeme sem malé historické okénko a prozradíme, že velbloudi byli do Austrálie dovezeni z Afgánistánu a až do třicátých let dvacátého století byli nedílnou součástí “dopravní infrastruktury”. Když je začaly postupně nahrazovat motorizované výpravy, velbloudi už nebyli tak klíčoví pro business, a tak je jednoduše vypustili ven. Proto i dnes můžete narazit na divokého velblouda, který se potlouká australskou divočinou.

První, kdo se rozhodl zrealizovat zdánlivě šílený projekt, byl Kurt Johannson, který je díky svému nápadu přepravit z Alice Springs naráz ne dvacet, ale sto kusů dobytka do 320 kilometrů vzdálené cílové destinace, považován za průkopníka road trainů.

Auto, kam až oko dohlédne

Ten vůbec nejdelší Road Train zapsali do Guinessovy knihy rekordů v roce 2006. Byl dlouhý neuvěřitelných 1474 metrů a táhl celkem 113 návěsů. Je to jako kdybyste za sebe postavili 156 lodýnských červených autobusů.

Běžné Road Trainy takhle dlouhé nejsou, i tak jejich rozměry ale vzbuzují respekt. Na státních silnicích mohou jezdit nákladní auta maximálně 53.5 metru dlouhá, mnoho silnic je ale soukromých (vlastněných například těžařskými společnostmi) a na těch se délce ani váze meze nekladou.

Ale ani takový běžný Road Train, který má čtyři až pět návěsů, kolem 50 metrů délky a běžně váží přes 200 tun, není nic, s čím byste se chtěli na silnici setkat nepřipravení, nehledě na to, jak velké auto jste si vyzvedli v autopůjčovně.

TIP: Procestujte Austrálii autem! Půjčení auta v Austrálii za dobrou cenu vám zajistí nezapomenutelnou dovolenou dle vašeho přání. Navíc můžete získat slevy na širokou škálu aktivit.

Jízda, která budí respekt

I když se to mnoha asociacím nelíbí, řidiči Road Trainů tráví za volantem i 21 hodin na jeden zátah. A když se 200 tun řítí krajinou rychlostí přes 90 kilometrů za hodinu, určitě se nechcete ocitnout v situaci, kdy vaše auto jako jediné za celý den řidiče (téměř) nezastavitelného kolosu vyruší v cestě.

Jak udržet auto bez škrábance, až se s Road Trainem potkáte? Stačí dodržovat několik pravidel. Pokud se chystá odbočovat, nebo už odbočuje, nemyslete si, že se vejdete do volného pruhu vedle, určitě to nedopadne. Road Trainy potřebují manévrovací prostor a při odbočování využijí všechny dostupné pruhy. Stejně tak si raději dvakrát rozmyslete, jestli Road Trainu vjedete do křižovatky. Na zastavení potřebuje přibližně kilometr a obrovský nárazník nemá jen tak, je stavěný na setkání všeho druhu.
Nepředjíždějte, pokud nevidíte tři kilometry před vámi volnou vozovku. Předjet padesátimetrového dlouhána, který jede skoro 100 kilometrů za hodinu vám bude trvat mnohem déle, než byste si představovali.

Jestli si chcete Road Train pořádně prohlédnout, rozhodně to nedělejte tak, že zpomalíte, až se některý objeví ve vašem zpětném zrcátku. Řidiči nemůžou zpomalit tak rychle, jako vy, takže byste místo pěkné fotky mohli mít z auta kovovou placku. Stejně tak, pokud nějaký dojedete, nejezděte příliš blízko, hrozí, že vaším směrem odletí kamení a budete řešit rozbité čelní sklo. Raději se přidejte k zájezdu do Austrálie s místním českým průvodcem, který zná Austrálii jako svoje boty a vezme vás na křižovatky, které řidiči Road Trainů využívají k přestávkám.

Po vlastní ose máte větší šanci potkat Road Train v pouštních a západních oblastech země, nejčastěji na Stuart Highway, Nuralborské planině nebo v Rudém středu cestou do Alice Springs.