Proč si kupovat škodovku, když Hyundai Tucson tak táhne?

Pamatujete si, jak v devadesátkách v západních zemích kolovaly vtipy o škodovkách? Nefunkční světla, neexistující vyhřívání zadních oken... Podobné to bývalo v Česku s automobilkou Hyundai, do které si každý s chutí rýpl. Ty časy jsou dávno pryč.
dsc_0001jpg-1100x618.jpgCelá galerie 16 Zdroj: Bart Běhal

Během testování Tucsonu za mnou přišel kolega se slovy: „Ještě ho máš? Mojí přítelkyni se Hyundai strašně líbí a chtěla by se na něj podívat.“ Tohle by ještě před pár lety těžko někdo řekl. Teď už je to jiné, Tucson je v Česku v prodejích vetřelcem, mezi populární škodovky se dokázal kromě modelu i30 vklínit jen on.

Zatím vůbec nestárne

Hledat důvody není těžké, už předchozí generace byla líbivá, tahle se posouvá ještě o kus dál. Design se rozhodně nedá nazvat konzervativním, ale není ani křiklavý. Tucson může klidně fanoušky rozdělit na dvě strany. Ostře řezané tvary čtvrté generace, která se vyrábí zhruba tři roky, znamenají to, že auto zatím vůbec nestárne a velkou pozornost nebudí jen proto, že na silnici jich jezdí stovky.

Auto má nezaměnitelný světelný podpis, který si rozhodně nelze splést s jiným, a to díky parametrické mřížce chladiče. Světla jsou skrytá, ale díky technologii polozrcadlového osvětlení se objeví ve chvíli, kdy se auto nastartuje. V praxi to znamená dvanáct menších či větších světlometů, které ve zpětném zrcátku rozeznáte okamžitě.

Tucson jsem si užil maximálně, testovaná verze byla v nejvyšším výbavovém stupni Style Premium a po připlacení za střechu v odlišném barevném provedení a za stříbrnou barvu Shimmering Silver se cenovka vyšplhala lehce nad milion korun. Příjemná částka vezmeme-li v potaz, že máme špičkově vybavený rodinný vůz bez slabých stránek.

V maximální výbavě

Řeč je o devatenáctipalcových kolech, vyhřívaném volantu a kožených sedadlech vpředu i vzadu (přední jsou navíc také ventilovaná), sledování slepého úhlu a 360° kamerový systém. Přehledný a příjemný je i interiér, který se vyznačuje jak dotykovou obrazovkou (multimediální systém), tak i mnoha tlačítky. Obzvlášť cením digitální přístrojový štít, který nepřesahuje palubní desku a netrčí tím pádem do prostoru, jako to je třeba u nových bavoráků.

Navigace je velmi přehledná, hodně přesná, snadno ovladatelná, má příjemné barvy a hezký odstín. Uživatelsky tedy velmi dobrá. Člověk jí pak odpustí, že je občas trochu pomalejší. Takže už chápete, proč jsem dodával to „bez slabých stránek“?

Na délku má Tucson jen 4,5 metru, i tak je jeho kabina dostatečně vzdušná. Zavazadlový prostor nabízí 616 litrů, zadní sedadla nelimitují ani urostlého dospěláka, místa je dost na kolena, lokty i hlavu. Všude je navíc dostatek odkladových prostor, zvlášť cením ten ve středovém panelu po pravici řidiče a levici spolujezdce.

Sprinty ne, denní jízda ano

Tady je nabídka pestrá, do Tucsonu si lze vybrat všechny druhy hybridních pohonů. Testovaná verze 1.6 T-GDI HEV napovídá, že náš je ten nejběznější. Čtyřválcový benzín se synchronním elektromotorem poskytuje systémový výkon 169 kW (230 koní), točivý moment 350 Nm, zrychlení na stovku za 8 vteřin a maximálku celkem 193 km/h. K tomu je k dispozici náhon na přední kola a automatická šestistupňová převodovka.

Na papíře vypadá výkon celkem slušně, ale s výraznou dodávkou okamžité síly spíš nepočítejte, protože bez připočtení hybridní síly má motor kilowatt 132, a to už odpovídá víc. Celkem 1685 kilogramů vážící vůz rozhodně není líný, ale není ani výrazným sprintérem. Koňské síly si schovává spíš na jízdu ve vyšších rychlostech. Obecně jsem se na populární SUV podíval spíš z druhé strany.

Tucson mi přišel do ruky krátce po testech dvou hladových sporťáků a přiznám se, že jsem si užíval jezdit s ním na spotřebu. Díky perfektní spolupráci mezi spalovacím motorem a hybridním pohonem bylo běžné jezdit po městě klidně pod 4 litry na stovku, auto si na EV přeskočí neslyšně, a to klidně kolem sedmdesátky. Přehazování pohonů se nevyznačuje hlukem ani zbytečným přidáváním otáček, které by narušily pohodlí. Kombinovaná spotřeba se pak s klidem zastaví pod šesti litry.

Podvozek je připraven na komfortní a tiché svezení, protože o tom zkrátka auto je, je to společník na každý den a vlastně jakoukoliv jízdní situaci. Stejně musí pracovat na cestě do školky, do práce, na chatu nebo na dovolenou.

Asistenti na výbornou

Perfektně pracují parkovací asistenti, takhle by to v ideálním řidičově světě mělo vypadat. Rozlišení kamer je velmi dobré a infotainment s nimi začne pracovat okamžitě. Stačí zařadit zpátečku a na obrazovce před řidičem se kromě 360° kamerového systému zobrazí také záběry mířící na obě přední kola. Ty pomohou zabránit odření ráfků, či naopak parkování zbytečně daleko od obrubníku.

Další vychytávkou, známou ze sesterské verze modelu Kia Sportage, je dohled na mrtvý úhel skrz digitální kokpit před řidičem. Jakmile navolí směrovku, otáčkoměr či tachometr (podle toho, kam zahýbá) se změní na kameru sledující právě mrtvý úhel. Chytré a snadné řešení.

Na Tucsonu se mi ne úplně snadno hledaly slabé stránky. Milionová cena je opodstatněná vysokou výbavou, v tu chvíli naopak ještě vypadá dobře. Jízdně vyloženě nemá slabinu, poskytuje dostatek pohodlí do města, rychlosti na dlouhou trať nenudí na dálnici… Máme tu prostě parádní auto na každodenní svezení pro nenáročného zákazníka, který zároveň nechce jen obyčejný plasťák.

Vadit mu může maximálně to, že ho uvidí na každém rohu.

23.7.2023 7:50| autor: Martin Tomaides

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist