Peugeot 108 1.0 VTi TOP!: Maličkosti, které zbožňuji (a také nechápu)

img_4480-1100x618.jpgCelá galerie 23 Zdroj: Autoweb.cz

Po několika měsících řízení a každodenního soužití si všimnete na autě několika maličkostí, které jindy během týdenního testu snadno přehlédnete, anebo vás prostě neotravují natolik, aby stály za zmínku.

Jelikož mi Peugeot 108 už nějakou dobu parkuje před domem (a také v něm hodně často sedím, protože je to úžasné auto do města), sestavil jsme seznam deseti maličkostí, které se mi opravdu moc líbí a ze kterých by se mohla konkurence poučit, ale také detailů, které příliš nechápu nebo mi doslova lezou na nervy.

Začněme však nejprve pozitivně.

Stahovací střecha

Dobře, tohle není kabriolet v pravém smyslu, ale spíš jenom takové větší střešní okno, ale potěší. Pežotek prostě vypadá víc šik. Nemůžu se dočkat jara, až začnu všude jezdit s otevřenou střechou! Navíc mě baví, jak se vzadu sroluje do třech malých obloučků. Boží! Bonusem je, otevírací střecha nijak nepřekáží ani vyšším řidičům, což je velmi častý problém.

Integrované opěrky

Normálně integrované hlavové opěrky nemám rád, protože si často potřebuji opírat hlavu, hlavně při delších cestách, a opěrku polohovat, i když vím, že to není její primární účel (tím je ochrana krční páteře při nehodě). Tady je však mírné vyboulení, které je akorát výrazné, abych si o něj mohl hlavu občas opřít, když potřebuji největší úlevu.

Kaplička přístrojů

Centrální tubus, který obsahuje obrovský rychloměr a jednoduchý displej palubního počítače. Tohle mi připomíná můj stařičký Fiat Panda s naprosto primitivní palubní deskou, na které je rychloměr, palivoměr a pár kontrolek – víc prostě nepotřebujete. Jednoduché a přehledné.

Výdechy klimatizace

Interiér 108 není zrovna plný designérských výstřelků, kulové výdechy klimatizace, které si můžete nastavit přesně tam, kam potřebujete, ovšem alespoň trochu oživují jinak primitivní a levný interiér. Škoda jenom, že tu chybí polohovatelný centrální výdech.

Jeden stěrač

Ušetřit výrobní náklady na malém autě je oříšek, tradičním místem, kde se šetří, jsou proto stěrače. Jeden stěrač tady ovšem bohatě stačí, jelikož jeho důmyslný mechanismus dokáže pokrýt velkou plochu čelního skla. Je to levné, jednoduché, geniální a stylové zároveň.

Držák kapoty

Další místo, kde možná konstruktéři neušetřili mnoho peněz, zato dokonale vystihuje, že v jednoduchosti je krása. Prťavá tyčka bohatě stačí, protože malou a lehkou kapotu není třeba podepírat masivní tyčí, nedej bože snad plynovou vzpěrou!

Vypínatelná stabilizace

Stále méně aut nabízí zcela vypínatelnou stabilizaci. Je to pochopitelné, jelikož zákazníci tuto funkci vůbec nepotřebují a nás, silničních desperátů označujících se za řidičské nadšence, je už jenom hrstka. Přesto potěší, že můžete zcela deaktivovat ochranné trpaslíky a užít si trochu nezbedné zábavy pomocí mechanické ruční brzdy, jakkoliv odsouzeníhodná činnost to je. Je třeba znát přesný postup, protože za jízdy stabilizaci nevypnete, pouze pokud stojíte, potom už ovšem zůstane skutečně vypnutá, ve všech rychlostech. Škoda Citigo nebo VW up!, styďte se.

A na řadě je trojice drobností, které mě naopak často vytáčejí.

Otevírání kufru

Otevřít zavazadlový prostor je pokaždé trochu oříšek. Tlačítko se totiž nachází v nárazníku pod madlem, nikoliv přímo v madle, takže otevřít kufr jednou rukou vyžaduje nacvičení krkolomného grifu, kdy musíte palcem stisknout poměrně tuhý knoflík, zatímco ostatními prsty taháte za madlo. Chápu ovšem, že do skleněného panelu, který tvoří víko kufru, by se jakýkoliv složitější mechanismus kliky integroval jenom těžko.

Lakování kapoty

Existují na autě místa, na kterých se tradičně šetří barvou, většinou na vnitřních stranách panelu, protože nejsou na první pohled vidět. Není proto neobvyklé, že třeba dveře, kapota nebo víko kufru jsou nalakované jenom jemným popraškem. Tento kus zámku kapoty ovšem bije přímo do očí. Fuj!

Přídavný otáčkoměr

Jakkoliv mám velkou radost z jednoduché kapličky přístrojů, přídavný otáčkoměr, za který musíte v základní výbavě připlatit 1 500 Kč (ve vyšších výbavách je součástí), se úplně nepovedl. Proti designu nic nenamítám, vlastně se mi ve své podstatě líbí jeho jednoduché ztvárnění, jenže titěrné dílky se velmi špatně odečítají, takže otáčky stejně jenom odhadujete, přestože jsou dělené po čtvrtinách tisíců. Vážně nepotřebuji vědět, že motor točí přesně 4 821 otáček, ale mít odhad, jestli to jsou dva tisíce nebo dva a půl, je fajn.

9.1.2019 11:00| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist