Pavel Turek: Jak se Čech dostane do slavné stáje Formule 1 a další historky ze zákulisí

S trochou nadsázky a respektem k jedinému českému závodníkovi ve Formuli 1 Tomáši Engemu můžeme říct, že to Pavel Turek dotáhl snad nejvýše. A to vlastně vůbec nezávodil. Dnes patří mezi uznávané experty a znalce zákulisí Formule 1 a věnuje se i dalším zajímavým aktivitám.

Jeho jméno však navždy zůstane spojeno především se závodní stájí McLaren, pro kterou pracoval od roku 1997 do roku 2005 a úzce spolupracoval s piloty Mikou Häkkinenem a jeho dlouholetým týmovým kolegou Davidem Coulthardem, posléze s Kimim Räikkönenem či Juanem Pablem Montoyou.

Celkově ve Formuli 1 absolvoval 17 sezon, během kterých se zúčastnil víc jak 250 Grand Prix. Během této doby také přišel s řadou nápadů, které zůstávají dodnes platné a nepřekonané – například dvousedadlová formule, jízda s monopostem za polárním kruhem nebo uvedení monopostu Davida Coultharda do stavu beztíže. Každoročně také spravoval rozpočet ve výši dvou miliard korun.

Kterak se Čech dostal do jednoho z nejslavnějších týmů F1, ve kterém byl při největších úspěších stáje, zisku dvou mistrovských titulů Miky Häkkinena? A čemu se věnuje dnes? Nejen na to jsme se ptali při našem krátkém setkání.

Zdroj: archiv redakce

Jak se Čech dostane do slavné britské stáje F1?

Obecně řečeno cílevědomostí, pílí a samozřejmě určitou dávkou štěstí. V mém případě bylo angažmá v F1 vyústěním roků práce pro tehdejšího titulárního sponzora stáje McLaren Mercedes.

Přibližte trochu, jaké aktivity jste měl na starosti?

Ke konci svého působení v McLarenu už prakticky všechny, které souvisely s marketingovým a obchodním rozvojem stáje – práci s veřejností, rozvíjení fanouškovské báze, akce pro média i inovativní projekty, ze kterých vzešlo například vyslání monopostu do stavu beztíže.

Jakou éru Formule 1 považujete za nejlepší?

Vyzdvihl bych 90. léta. Pro mě osobně bylo v této době celé prostředí F1 nové a vzrušující, z pohledu diváka byly závody neskutečně napínavé. Mezi lidmi, kteří se kolem formule v té době pohybovali, panovala přátelská atmosféra a pořádali jsme spoustu úžasných akcí.

Takže závody Formule 1 už moc nesledujete?

To víte, že sleduju. Jen už ne tak intenzivně jako dřív. Zhruba třikrát do roka se zajedu podívat na závody, nejčastěji do Monaka a do Abú Dhabí. Beru to hlavně jako příležitost potkat se se starými známými a s obchodními partnery.

Na který moment ve Formuli 1 vzpomínáte nejraději?

Asi na výjimečná setkání s výjimečnými lidmi: S královnou Alžbětou II. a princem Philipem při slavnostním otevírání McLaren Technology Centre, se španělským králem Juanem Carlosem I., když jsme jej vozili ve dvousedadlové formuli, opakovaná setkání s Michaelem Douglasem, velkým fanouškem McLarenu, při Velkých cenách či na jachtě Mansoura Ojjeha nebo noc, kterou jsme spolu s Davidem Coulthardem propařili ve třech s Robbiem Williamsem…

Je Ron Dennis takový morous, jak se někdy říká?

Popravdě si nedokážu vybavit, jestli na mě vůbec někdy jako morous působil. Když nedávno pořádal v britské Royal Albert Hall privátní akci u příležitosti 36 let svého působení v F1, dorazily tři tisíce hostů. Na afterparty pro okruh nejbližších spolupracovníků nás pak pokračovalo zhruba 250 a myslím, že nikdo z této společnosti by Rona Dennise za morouse neoznačil.

Jací jsou Mika Häkkinen a David Coulthard  v soukromí?

Kdybyste se mě zeptal před deseti až patnácti lety, odpovím nejspíš úplně jinak. Oba dva se hodně změnili, vyzráli. Z Davida je velmi schopný byznysmen, který zároveň při více i méně oficiálních příležitostech dokáže bavit společnost dlouho do noci, na Mikovi je vidět, jak si umí užívat svůj život. Jeho loňská svatba v Laponsku, kterou pojal v tradičním finském stylu, opravdu stála za to.

Klasická otázka: Jaké bylo vaše první auto?

Ford Granada 2.8 V6, který jsem si koupil napůl se svým kamarádem během studia na vysoké škole.

A na jaké auto vzpomínáte dodnes nejraději?

Asi Ford Escort RS Cosworth. Měl jsem ho někdy v roce 1994 a dodnes si pamatuji, jaké to bylo mezi všemi ostatními auty zjevení, když jsem projížděl Pařížskou. Motor měl brutální turbodíru. Dlouho nic, potom fouklo turbo a člověku to skoro zmuchlalo obličej. V zimě to byla obrovská zábava a za deště si zase pamatuji, jak voda stříkala přes obří zadní křídlo snad pět metrů vysoko.

Zdroj: archiv redakce

Jakým autem jezdíte dnes a co se vám na něm líbí?

S rodinou žijeme v Salcburku, na alpských silnicích mi vyhovuje pohodlné BMW X6 M50d. Předtím jsem jezdil v BMW X6 M, na kterém bych také marně hledal jakýkoliv nedostatek.

Máte doma nějakou víkendovou hračku?

Auto vyloženě na víkendové ježdění nemám, ale jednu kuriózní historku s ním spojenou ano. V roce 2005 jsem od stáje dostal showcar McLaren MP4-16. Parkoval jsem ho v podzemních garážích pod plachtou, ale silueta monopostu F1 se nezapře. Na tázavé pohledy sousedů jsem si zvykal hodně dlouho…

Řídil jste někdy monopost Formule 1, když jste měl takovou možnost?

Ano, i když to paradoxně nebyl monopost McLarenu. Když už jsme uspořádali akci, kde se mohli účastníci formulí projet, nechtěl jsem ji zneužívat pro vlastní pobavení. Později se mi naskytla příležitost řídit Renault RS24 3.0 V10 a byl to neskutečný zážitek!

Formule 1 je minulostí. Čemu se věnujete dnes?

Od roku 2013 jsem komerčním ředitelem letecké série Red Bull Air Race, kde zajišťuji kompletní finanční a příjmové stránky tohoto seriálu, jako je sponzoring, prodej vysílacích práv, prodej vstupenek a merchandising.

Pavla Turka můžete sledovat na Instagramu pod přezdívkou pavelturekf1