Za perlami kubismu moderním a elektrickým DS 3 Crossback

Vyrazili jsme za volantem elektrického crossoveru za největšími perlami unikátního avantgardního slohu.

Kterou automobilovou značku můžeme považovat za nejvíce avantgardní? Jednoznačně DS Automobiles, jejíž aktuální modelová řada svým neotřelým designem směle navazuje na odkaz Citroënu DS, který dal značce název, a následovníků v podobě modelů SM, GS či XM.

Ať už sáhnete po vlajkové lodi DS 9, SUV DS 7 Crossback, hatchbacku DS 4, nebo nejmenším městském crossoveru DS 3 Crossback, rozhodně nezapadnete. Výrazné designové prvky, které někdy působí až sošně, podtržené unikátními barevnými odstíny, to je exteriér každého DS.

Zdroj: Hugo Kottás

Excentrický design pokračuje i v interiéru, kde najdeme třeba prvky kubismu. Nejvíce je to patrné na layoutu digitálních přístrojů a infotainmentu, dotykových navigačních tlačítek, startovacího tlačítka nebo ovladačů elektrických okének. Avantgarda se tu nese celým prostorem, a pokud ujíždíte na stejné vlně, bude se vám tady hodně líbit.

Právě za nejslavnějšími kubistickými stavbami Prahy, které výrazně ovlivnily architekturu počátku 20. století a Česká republika se může směle chlubit nejvýznamnějšími památkami v tomto unikátním slohu, jsme se vydali v novém DS 3 Crossback E-Tense, který je poháněný čistě elektřinou. Co tedy musíte rozhodně vidět?

Zdroj: Dietmar Rauscher, Shutterstock

Dům U Černé Matky Boží

Adresa: Ovocný trh 19, 110 00 Praha

Bezesporu nejslavnější kubistickou stavbou v Praze je dům U Černé Matky Boží. Postaven byl roku 1912 na návrh slavného architekta Josefa Gočára. Dnes je v něm umístěno muzeum českého kubismu a kavárna, jejíž kubistický interiér rozhodně stojí za návštěvu. Název domu dala barokní soška Černé Madony na nároží.

Palác Diamant

Adresa: Lazarská 82, 110 00 Praha

Palác Diamant, jinak také činžovní dům Diamant, stojí na rohu ulic Lazarská, Spálená a Magdaleny Rettigové. O jeho autorství se vedou spory, nejčastěji je za něj považován Emil Králíček. Stavba vznikla roku 1913 a aktuálně v ní sídlí galerie Spolku umělců „Mánes“ a další instituce.

Zdroj: Dietmar Rauscher, Shutterstock

Kovařovicova vila

Adresa: Libušina 49, 128 00 Praha

Třípodlažní kubistická vila vznikla roku 1913 podle návrhu neméně slavného architekta Josefa Chochola. Nachází se přímo u břehu na Rašínově nábřeží. Památkově chráněná vila bohužel není veřejně přístupná, podle zvěstí však byla v létě roku 2021 na prodej.

Kubistický trojdům

Adresa: Rašínovo nábřeží 42, 47, 71, 128 00 Praha

V nedaleké blízkosti, taktéž na Rašínově nábřeží přímo pod Vyšehradem, se rozprostírá kubistický trojdům. Jeho autorem je opět Josef Chochol a vznikal ve stejném roce jako Kovařovicova vila, tedy roku 1913. Žila v něm prvorepubliková herečka Marie Rosůlková a její bratr Jan Rosůlek.

Zdroj: Wikipedia

Hodkův činžovní dům

Neklanova 30, 128 00 Praha

V kubistickém slohu nevznikaly jen paláce a luxusní vily tehdejší smetánky, ale také činžovní domy. Jedním z nemnoha je rohový činžák v ulici Neklanova 30, který nese také název Hodkův činžovní dům. Opět je autorem Josef Chochol a vznikl roku 1914. Stojí nedaleko dvou předchozích kubistických vil, takže je můžete všechny navštívit na jeden zátah.

Ďáblický hřbitov

Adresa: Ďáblická 564, 182 00 Praha

I na tak pochmurném místě, jakým je hřbitov, můžete obdivovat krásnou architekturu. Po Olšanských hřbitovech je svojí rozlohou 14,3 hektarů druhým největším pražským hřbitovem. Do historie kubismu se zapsal vstupní branou, kterou navrhl architekt Vlastislav Hofman roku 1914.

Zdroj: Aivita Arika, Shutterstock

Kubistická lampa

Adresa: Jungmannovo nám., 110 00 Praha

Jedna z největších ikon kubistického slohu a údajně jediná pouliční lampa na světě postavená v kubistickém stylu. Jejím autorem je architekt Emil Králíček a vznikla roku 1913, původně jako součást celkového projektu Adamovy lékárny.

Kiosek ve Vrchlického sadech

Adresa: Bolzanova ul., 110 00 Praha

Jednou z drobnějších staveb v rondokubistickém slohu je kiosek nacházející se ve Vrchlického sadech u cesty k Hlavnímu nádraží. Dřevěnou prodejnu tabáku z 20. let 20. stol. pravděpodobně navrhl architekt Pavel Janák, ovšem v seznamu jeho díla ji sám autor neeviduje.