Jak dlouho by svět vydržel, kdyby došla ropa?

Ano, je to trochu katastrofický scénář, nicméně vzhledem k aktuálnímu vývoji na poli alternativních paliv a pohonů stojí za zamyšlení. Nebo ne?

Základ nevychází z žádné studie automobilky specializující se na výroby elektromobilů nebo tak něco, což je možná dobře, protože tak nejde o informace „zatížené“ tendencí vyzdvihnout jiné motory než spalovací. Máme před sebou hypotetickou vizi, s níž pro modelovou situaci světa bez ropy pracují zahraniční dokumentaristé v novém katastrofickém televizním seriálu Následky. Lehce „zábavná“ podstata myšlenky není na závadu, důležitá jsou zjištěná fakta.

Ano, i když lidstvo průmyslově těží ropu pouhých 150 let, je na ní zcela závislé. Co by se tedy stalo, pokud by najednou světové zásoby ropy došly? Nejdříve by čerpací stanice nestačily obsluhovat zákazníky čekající ve frontě, aby natankovali svá auta naposledy ve svém životě. S tím by možná souvisely nějaké nepokoje, ale policie by ještě zřejmě měla dost prostředků na to, aby se dostala na místo a dav uklidnila. Má kola, koně, segwaye… Tak třeba USA mají ropné zásoby 725 milionů barelů, při současné spotřebě by tyto rezervy vydržely pouze jeden jediný měsíc.

„Česká republika je na tom o něco lépe. Podle evropské legislativy musíme mít takové zásoby uložené ropy a vybraných ropných produktů, že by nám vystačila na 90 dní. Spravujeme celkem 34 skladů ropy a ropných produktů a současná úroveň rezervy podle poslední kalkulace dokonce činí více než 100 dní,“ uvádí Tereza Krásenská, mluvčí Správy státních hmotných rezerv.

Všechno by prý šlo ale hodně rychle, už pět dnů po vyprázdnění ropných zdrojů bychom nemohli naplnit své základní potřeby. „Od tohoto zlomového okamžiku zbývá malý krůček k propuknutí celosvětové krize a rabování,“ věští experti v dokumentu pochmurné vyhlídky lidstva. Ropa je přítomna i ve všech plastech a drogistických přípravcích, a tak by se cena těchto běžných produktů vyšplhala do neuvěřitelných sum. Zapomeňme také na banány, ananasy a argentinské hovězí. S nadsázkou řečeno, ale v podstatě trefně, velmi brzy by také skončila mezinárodní přeprava a s ní transport 115 miliard tun zboží, tedy aktuální průměr.

O cestování letadly nemluvě, takže sbohem dovolená v Tunisu, tedy pokud nemáte volnou plachetnici, ke které do přístavu na severu Středozemního moře dojedete na bicyklu, povozu nebo oslu. „V případě přerušení dodávek ropy má Česká republika krizový plán, který mimo jiné obsahuje omezení použití vozidel a obchodní letecké přepravy, zavedení přídělového systému pohonných hmot do krajů, ale také zavedení práce z domova či stanovení kratšího pracovního týdne o jeden den,“ doplňuje mluvčí Krásenská.

Fotogalerie BelAZ 75710

Zobrazit všechny fotografie

Teoreticky už uplynulo pět měsíců od ropné krize. Velká města musí čelit kritickému nedostatku potravin. Čerstvé suroviny se stávají luxusním zbožím pro bohaté, zatímco zbytek obyvatel musí přežívat na práškových, uměle vyrobených potravinách. Všude se válí tuny zapáchajících odpadků, které není čím a kam odvážet, šíří se infekce. Pro představu – pouze město New York v současnosti ročně vyprodukuje 75 milionů tun odpad, Praha 264 tisíc tun.

Po čtyřiceti letech od zlomové chvíle pro celou civilizaci by se Země nadobro změnila. Podle vědců z televizního dokumentu se po čtyřech dekádách již projeví viditelné změny celé planety: „Vzduch je čistý, protože průmyslové podniky jsou zavřené, nejezdí auta a nevzlétlo žádné letadlo, lépe se dýchá.“ Domy a budovy byly předělány na skleníky a parkoviště na zemědělskou půdu, jediná energie, které se nyní produkuje, pochází z obnovitelných zdrojů. Petrolhead, a vůbec řidič jako takový, už je na stejné úrovni jako člověk neandrtálský.

Závěr? Asi žádný není… Nechceme nikoho strašit, nikoho nabádat, aby nejezdil autem a sedl na šlapací kolo nebo si koupil žebřiňák a pár volů. Snad jen možná inspirace k šetření (obecně), protože plýtvat je hloupé. Ale má podle „velkých čísel,“  vzhledem ke spotřebě paliva při mezinárodní letecké a námořní dopravě a korporátních jízdách či provozu států, smysl řešit změny v pohonu osobní dopravy?

Pokud je nádrž, kterou vyjedete přes týden při pracovním či rodinném životu a nějaký ten litr pro radost na okruhu či okresce v podstatě vzhledem ke globálním číslům zanedbatelný, má hloubku utrácet peníze za vývoj hybridů, elektromobilů a vodíkových aut? Nemělo by větší smysl investovat do vývoje „ne-ropné“ mezinárodní dopravy, solárních či vodíkových lodí a nechat osobní auta na pokoji?

zdroj: prkonektor.cz

7.10.2013 1:05| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist