Toyota Verso (2013): poprvé za volantem

RADOSTI
Chytrá praktičnost, dominantnější vzhled

STAROSTI
Absence řidičského nadšení, nejisté řízení

Toyota Verso se poprvé objevila v roce 2002, druhá generace přišla o dva roky později a třetí roku 2009. Letos tedy vstupuje již do jedenáctého roku života. Komu by se mohlo zdát, že jsou čtyři generace na tak krátkou dobu příliš, nechť se nenechá ošálit. Ve skutečnosti je totiž čtvrtá generace Toyoty Verso spíše rozsáhlým faceliftem, než zbrusu novým vozem. Velikostně narostla jen do délky, a to o pouhé dva centimetry, rozvor 2780 mm zůstal shodný.

Přesto ale přináší množství novinek a vylepšení. Nejvýraznější je bezesporu vzhled, sjednocený designovým jazykem Under Priority, viděný na poslední Toyotě Auris. Auto vznikalo pod dohledem evropského designového centra ED2 v jižní Francii a je prvním ryze evropským Versem.

Subjektivním pohledem mohu za sebe říci, že mi je nový vzhled sympatický. Líbí se mi především detail chromované mřížky masky přecházející do světel. Celkově vzhled trochu navnazuje na takové to sportovní povyražení, ale to jen klame tělem. Ostatně k tomu se ještě dostaneme.

Toyota Verso fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Vozy tohoto segmentu by více než na emoce měly hrát na racionální notu, takže se podívejme nejdříve dovnitř a pod povrch. Kromě modernizace některých konstrukčních prvků je stěžejní změnou přepracování známého turbodieselu 2.0 D-4D. Naladěný je na výkon 124 koní a 310 Nm točivého momentu, který nově poskytuje v širším pásmu otáček od 1600 do 2400 ot./min.Zároveň došlo ke snížení spotřeby o 0,4 litru na udávané 4,9 l/100 km a emisí oxidu uhličitého o 10 g/km na výsledných 129 g/km. Efektivita motoru byla docílena dílčími vylepšeními, jako optimalizací olejového čerpadla nebo dvoukomorovou olejovou vanou, která umožní motoru dřívější zahřátí. Motor je také nově standardně vybaven filtrem pevných částic.

Tato jednotka bude v nabídce stěžejní, výrobce počítá s necelou polovinou prodaných vozů právě s motorem 2.0 D-4D. Vedle něj budou v nabídce další dva zážehové a dva vznětové motory – základní benzínový agregát 1.6 Valvematic o výkonu 132 koní a 160 Nm, standardně spojený se šestistupňovou manuální převodovkou, 1.8 Valvematic o výkonu 147 koní a 180 Nm s možností příplatkové převodovky s plynule měnitelným převodem Multidrive S, turbodiesel 2.2 D-CAT ve verzi o výkonu 150 koní a 340 Nm pouze s konvenční automatickou převodovkou a konečně tentýž motor naladěný na 177 koní a 400 Nm. Poslední jmenovaná jednotka se však na našem trhu v nabídce neobjeví.

Přepracování se netýkají pouze pohonného ústrojí, ale také dalších dílčích konstrukčních řešení. Změnou prošlo na 470 komponent, z nichž 60 % je viditelných a 40 % skrytých pod povrchem. Zapracovalo se na aerodynamice, zmenšení zrcátek údajně pomohlo zvýšit aerodynamickou efektivitu a lepší výplně v předních sloupcích snížit hluk. Toyota k účelu porovnávání prostupnosti hluku dovnitř kabiny používá „index srozumitelnosti řeči“, který se z původní hodnoty 0,76 zlepšil na 0,83. Pro představu, nejvyšší hodnota 1 znamená, že do kabiny nevniká žádný vnější hluk.

Další oblastí, na které se zapracovalo, je pevnost karoserie, které vylepšuje více svárů v oblasti otvoru víka kufru a zadních sloupků, zpevněny byly také prvky zavěšení přední nápravy a elektrický posilovač řízení byl překalibrován. Hlavní devizou nového Versa je však praktičnost. Systém Easy Flat-7 nabízí sedm míst k sezení a umožňuje až 32 kombinací uspořádání, přičemž lze sedadly ve druhé řadě samostatně posouvat a třetí řadu lze sklopit a schovat do podlahy kufru.Ten disponuje objemem 484 litrů v pětimístné konfiguraci, resp. v sedmimístné objemem 155 litrů, který stačí na pojmutí dvou zavazadel. U rodinně zaměřeného auta se očekává spousta odkládacích prostor, takže nechybí dvojitá klimatizovaná schránka před spolujezdcem a úložné prostory pod sedadlem spolujezdce, zadní řadou sedadel a v podlaze zavazadlového prostoru.

Vedle chytrého řešení prostorového uspořádání je novinkou ve výbavě panoramatické střešní okno Skyview s možností otevírání a dotykové multimediální rozhraní Toyota Touch, přes které lze ovládat audio, číst informace z palubního počítače nebo sledovat obraz z parkovací kamery. Vyšší systém Toyota Touch & Go dále rozšiřuje funkce o satelitní navigaci a připojení Bluetooth. Nejvyšší řada systému Toyota Touch & Go Plus dále přináší funkce čtení SMS zpráv, emailů a kalendáře se schopností převádět text do hlasové podoby. Nabídku doplňují tři nové odstíny karoserie – bílá perleť, námořní modrá a ostrovní modrá.

Modifikována byla také nabídka výbav, která nyní sestává ze základní Power, střední Active a nejvyšší Style, které doplňují pakety výbav Family, Comfort, Business, Practic, Visibility a Skyview. Základní výbava je celkem štědrá a zahrnuje např. dálkové centrální zamykání, elektrická zrcátka s vyhříváním, elektrická přední okna, manuální klimatizaci, výškově stavitelné sedadlo řidiče nebo asistent rozjezdu do kopce. V kombinaci s motorem 1.6 Valvematic otevírá nabídku cenou 399 900 korun při uplatnění zaváděcí padesátitisícové slevy.

Nabídka končí vrcholným modelem 2.2 D-CAT (110 kW) ve výbavě Style cenovkou 604 900 korun při zaváděcí slevě ve výši 80 000 korun. Dalším zvýhodněním je balíček paketů, který kombinuje tři nejoblíbenější pakety Business, Komfort a Practic v jeden Super paket, na kterém lze ušetřit třináct tisíc z původních 38 tisíc korun, které by stály všechny tři pakety zvlášť.S modernizovanou Toyotou Verso jsme samozřejmě měli možnost se projet, takže můžeme odložit kalkulačku a vrhnout se raději za volant. Malebné silničky jižní Francie člověka vybízejí spíše k projížďce v nějakém sportovním kupé, třeba Toyotě GT86, ale klikaté silničky mohou poskytnout užitečné referenční informace také o kompaktním MPV. Přeci jen, na podobných cestách se Toyota Verso cestou třeba na rodinnou dovolenou občas vyskytne.

Nutno ovšem uznat, že právě tyto úzké a kopcovité cesty odhalily na autě nejvíce slabin. Nelze zatajovat, že Verso jízdně trochu zklamalo. Z pohledu nadšeného řidiče neposkytuje žádnou přidanou hodnotu navíc. Z řízení, ačkoliv má překalibrovaný elektrický posilovač a slibuje jistější vedení stopy, je cítit pravý opak.

Kolem středové polohy jakoby mělo nelineární pomalejší převod. První natočení volantu do zatáčky provází nejistota, že je to příliš málo, což doprovází pocit, že by mělo být auto vyneseno po tečně ven, než si člověk uvědomí, že musí volantem více zatočit. Přilnavosti má ale podvozek dostatek. Řazení je trochu gumové a nepřesné díky naklopení vlivem umístění na středové konzole, takže především liché převody je trochu těžší trefit vykloubeným zápěstím.

To by tolik nevadilo, kdyby testovanému motoru 2.0 D-4D nechyběla pružnost a pocit mocnějšího zátahu. Omluvit to lze skutečností, že byl motor s pár stovkami natočených kilometrů sotva pořádně zajetý, stejně tak jako vyšší spotřebu, takže na relevantnější poznatky si budeme muset počkat do většího testu.

Podobně se projevovala i jednotka 1.8 Valvematic spojená s převodovkou CVT, která už z principu trochu otupuje výkony. Motor sice dlouho drží ve vysokých otáčkách, ale tento jev není příliš rušivý, jelikož jej doprovází příjemný a jemný zvuk. Hendikepem tohoto konkrétního vozu byl opět minimální nájezd, takže nelze vyvozovat žádné definitivní závěry. Nicméně odezva plynu u obou motorů je dobrá a neprovází jí pocit přílišného přiškrcení honbou za co nejnižšími emisemi.Absence jakéhokoliv náznaku řidičského nadšení tedy zamrzí, ale na druhou stranu se sluší jedním dechem dodat, že zákazníkům to vadit nebude. Verso boduje využitelností prostoru, chytrými řešeními, výbavou a trochou toho stylu, což jsou pro tento segment důležitější atributy, než nějaké sportovní ambice.

Problém trochu nejistějšího jízdního projevu bych viděl spíše než v chybějící zábavě, kterou nikdo vyhledávat pravděpodobně nebude, v praktičtějších ohledech. Nejisté řízení a vlažnější projev motorů se mohou projevit právě třeba při předjíždění nebo potřebě precizního vedení po užších klikatých silnicích, zejména při plném zatížení cestou na rodinnou dovolenou.

Na dálnici se tyto slabiny neprojevují a naopak je nové Verso docela příjemným společníkem. Podvozek ladně polyká nerovnosti a tlumí rázy bez přílišných ran. Potěší snadnost řízení a bohatý výhled vpřed jako z výlohy obchodu. Ačkoliv umístění kapličky přístrojů uprostřed mi celkově u aut nevyhovuje, přidává to na celkové vzdušnosti atmosféry na palubě. Pozorovací úhel je v pořádku a díky velikosti také čitelnost ukazatelů je výborná.

Středový panel se vyznačuje jednoduchostí a srozumitelnou ergonomií, včetně ovládání dotykového displeje systému Toyota Touch. Povrchová úprava plastů je slušným standardem a měkčený povrch přístrojové desky příjemný na omak. Možná jen rozměrný matný plast okolo řadicí páky (a tím více okolo voliče automatické převodovky) bije do očí. Chodu tlačítek a ovladačů také nelze nic příliš vytýkat. Přípojka AUX/USB se nachází z boku středové konzoly v šikovné malé kapse, do které lze vložit telefon nebo přehrávač a mít jej tak vždy po ruce.

Pokud bych měl v interiéru najít nějaký opravdu veliký nedostatek, pak jím bude silný aerodynamický hluk, který dovnitř proniká už od rychlosti 80 km/h. Srozumitelnost řeči nikterak nenarušuje, ale dlouhodobé vystavení svistu větru kolem předních sloupků je dost otravné.

Výrobce na českém trhu očekává, že nejprodávanější verzí bude Toyota Verso s motorem 1.8 Valvematic v prostřední výbavě Active, která je k mání za 439 900 korun již po započtení slevy 80 000 korun. Hlavní předností oproti konkurenci by mělo být poskytnutí bohatší výbavy a především sedm míst k sezení za cenu pěti míst konkurence. Systém Easy Flex-7 stojí příplatek 17 000 korun a přináší s sebou také hlavové airbagy pro třetí řadu.