Rakovan: Je to stále pro mnohé řidiče nepochopitelné, ale v zimě se jako v létě nejezdí!
Zdroj: archiv redakceMédia, od těch zcela obecných až po ta odborná, automobilová, jsou plná zpráv o kalamitách, sněhu a ledu, o bílou nadílkou zasypaných silnicích.
Českého řidiče se však tato informace netýká, ví o ní, vnímá ji, ale dokud nevlétne na ledovou plotnu nebo se přídí auta nezaryje do závěje, tak nohu z plynu nesundá.
Lepší to není ani ve městech, jeden dokáže snad pochopit, že kdesi mezi lesy starému favoritu na letních pneumatikách dojdou síly a sklouzne mimo cestu, která už pár hodin není v bílé tmě vidět. Ale že ani ve městě – mezi chodci – řidiči nezpomalí, to je na pováženou.
Možná to bude znít hloupě, ale je daná věc, že podmínky platné v létě za suchého a teplého počasí neplatí v zimě, když sněží a teploty jsou pod bodem mrazu. Může to být pro někoho překvapením, ale mokré, namrzlé a zasněžené silnice kloužou, to znamená, že je třeba jezdit výrazně pomaleji.
Překvapením pak je, když vidím, jak se k přechodu pro chodce blíží auto, které jede víc než padesát km/h, bez ohledu na nedalekou třicítku, hrubým odhadem bych tipoval spíše 70 km/h, přestože silnice se leskne jako zrcadlo, tedy tam, kde se už nepovaluje odhrabaný sníh, a na přechod se chystají vstoupit chodci. Děti, které jdou ráno do školy. Já vím, že chodec nesmí vstoupit na přechod, pokud by omezil auto a bla bla bal, znám legislativu, ale logika věci mi říká, že když je zima a klouže to, tak jedu pomaleji a ještě více nespoléhám na to, že chod nebude mít „sebevražedné sklony.“
A to samé platí i pro chodce, kteří se také velmi často pohybují po ulicích jako bez mozku. Jdu k přechodu, vidím, že se blíží auto, nemám jistotu, že zabrzdí, že nejede tak rychle, že i kdyby řidič chtěl brzdit, tak ho zpomalovací pás nerozhodí (není nic horšího než zkoušet na sněhu brzdit ve chvíli, kdy betonový val před přechodem zvedne přední kola a odlehčí je a brzdit v podstatě není čím). Tak před něj prostě nevlezu.
Já teď nechci nějak moralizovat, přiznávám, že po těch dlouhých letech v branži vím, že zkušenost je nepřenositelná, a že dokud si jeden nenatluče nos (nepomačká plechy a podobně, bez zranění a vysoké škody na majetku v lepším případě), chování nezmění. A znám řidiče, kteří se nezměnili ani po dramatické zkušenosti. Nicméně zpátky k věci – to není z mé strany rada, ale spíše prosba – prosím všechny účastníky silničního provozu, jak ty v autech (sebevrahy na kolech neřeším, ti mají své anděly strážné – alespoň myslím, bez nich by do sněhu na bicyklu vyjel asi jen šílenec, nebo kurýr), tak pěší, aby začali přemýšlet, zvolnili, dali si načas. Ty dvě minutky, které ztratíme tím, že sundáme nohu z plynu, řádné očistíme zamrzlé sklo, vezmeme si na rukáv reflexní prvky, nevstoupíme na neosvětlený přechod před blížícím se autem, atd., nás nezabijí.
V sobotu je na závodním okruhu v Sosnové u České Lípy okruhový den. Přijet může každý, kdo má řidičák a auto v dobrém technickém stavu, bez ohledu na značku, model, pohon. A tam si může vyzkoušet, jaké to je, jet po kluzké sněhové silnici nebo po ledu, chtít zatočit v situaci, kdy auto zarputile trvá na jiné, původní, dráze. Pamatuji si za ty roky, co na podobné akce jezdím, hodně řidičů, kteří přijeli s ambicemi a nasazením závodního jezdce a dokud nezpomalili, tak v každé zatáčce vyjížděli mimo dráhu.
Závěrem tady polopaticky pro ty, kteří tohle zdlouhavé hraní si se slovy nepochopili: je zima, teď navíc sněží, takže to na silnici klouže. A tak tam, kde jste doteď jezdili obvyklou rychlostí, zvolněte, zpomalte. Jezdit v zimě zvolna a klidně není ostuda, ale výraz rozumu a odpovědnosti.
