Beran: „Promlčení“ odpovědnosti za přestupek – nová pravidla

Dne 17. 8. 2015 vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (pod citací 204/2015 Sb.), kterou na nás, mimo jiné, dopadlo dlouho slibované prodloužení jednoleté „promlčecí“ lhůty, během které musí být přestupek projednán, tj. rozhodnutí o přestupku nabýt právní moci, aby bylo možno uloženou sankci vykonat. Jen krátce úvodem a pro vysvětlenou zdůrazním, že v zákoně o přestupcích je v ust. §20, odst. 1 stanoveno toto:

„Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.“

Jak je uvedeno výše, prakticky to znamená, že rozhodnutí o přestupku musí nabýt právní moci do roka od jeho spáchání, jinak odpovědnost za přestupek zanikne (nejedná se tedy o promlčení odpovědnosti za přestupek, jak se někdy uvádí, ale o prekluzi, tj. zánik odpovědnosti). Patrně jste zaznamenali nářek některých úřadů nad tím, jak jsou zavaleny jednotlivými případy, nestíhají je rozhodovat a řada obviněných tak unikne trestu. Dlouho se o změně mluvilo a teď je tady.

Co se změny týče, tak dikce má být nově následující:

V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením.

(3) Přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky.“

SPECIÁL: Převody aut, polopřevody a další změny v zákoně od 1.1.2015

Rady a tipy | vydáno 24. 11. 2014

Co z toho prakticky plyne?

– zvláštností výše uvedené (současné) jednoleté lhůty je to, že běžící řízení samo o sobě ji nestaví, ani nepřerušuje, což není úplně obvyklé a je to právě její největší „výhodou“ pro přestupce

– z nového znění plyne, že lhůta pro projednání (resp. konkrétní dílčí procesní kroky) je sice pořád 1 rok, ale přeruší se a začne tedy běžet znova vždy, když:

a). je zahájeno řízení
b). je vydáno rozhodnutí o vině
c). pokud se vede navíc ještě příkazní řízení, tak okamžikem doručení příkazu.

– každý výše uvedený procesní krok správního úřadu lhůtu přeruší a zapříčiní její nové „rozběhnutí se“; fakticky tak mezi spácháním přestupku a zahájením řízení může uplynout třeba 9 měsíců a mezi zahájením řízení a vydáním rozhodnutí dalších 9 měsíců a k zániku odpovědnosti nedojde

– limit to ale, zaplaťpánbůh, má a tím jsou 2 roky

Beran: Dopravní značky – nechci zákazy, chci informace!

Blogy | vydáno 20. 3. 2012

– fakticky se tedy tato prekluzivní lhůta posunula na max. 2 roky, jakkoli úřady musí v této lhůtě činit výše uvedené procesní kroky nejméně jednou za rok (z praxe plyne, že nejvíc se zdržuje při odvolání, takže úřady na prvním stupni zpravidla stihnou věci rychleji a delší lhůty nepotřebují, nicméně někdy to trvá i na prvním stupni, přičemž stihnout zahájit řízení do roka nebo vydat rozhodnutí na prvním stupni do roka, obvykle stíhají)

– prakticky to znamená tedy spíš to, že odvolací orgány dostaly celý jeden rok na rozhodování o odvolání (pokud první stupeň nerozhodoval déle než rok), přičemž takový luxus jim dodnes dopřán nebyl, protože na některých prvních stupních se to pár měsíců „válelo“, než to zahájili, pak trvalo pár měsíců, než se to rozhodlo, tudíž pro odvolací orgán zbylo sotva pár měsíců; teď budou mít času víc.

Důležitá informace se týká také účinnosti této změny, když:
– tato změna je účinná od 1. 10. 2015
– na přestupky spáchané do tohoto data se ale samozřejmě nevztahuje, tzn. výše uvedené se bude týkat jen přestupků spáchaných od 1. 10. 2015.