Audi SQ7 4.0 TDI quattro (2016)

• Dynamika 10

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 10

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 9.8

Radosti

• Výkon lokomotivy se spotřebou petrolejky
• Schopnost ohýbat fyzikální zákony v zatáčkách
• Pohodlný podvozek schopný i mimo silnice
• Překrásná kabina a dokonalé zpracování
• Decentní vzhled, který nekřičí do světa vulgární sportovnost

Starosti

• Posilovač řízení nelze nastavovat samostatně
• Hodně stísněný prostor ve třetí řadě sedadel
• Umělý zvuk osmiválce je citelně falešný
• Displej multimédií je s Virtual Cockpitem vlastně zbytečný
• Co takhle RS Q7, prosím?

Audi SQ7 může svým názvem trochu zamotat hlavu. Tohle auto nemá přímo namířeno proti vrcholným modelům divize M nebo AMG, považujte jej spíš za vrchol turbodieselové nabídky. Ostatně Audi Q7 s benzínovým motorem ani nekoupíte, navíc s jemným sportovním akcentem.

Vrcholnou verzi kromě několika drobností od ostatních modelů nepoznáte. Prakticky tu je pouze znáček SQ7 v masce chladiče a na víku kufru, znáček V8T na blatnících a decentní čtveřice koncovek výfuků. V nenápadnosti je hlavní síla Audi SQ7.

Výfuky vydávají ve sportovním režimu příjemně bublavý zvuk – osm válců se zkrátka nezapře, i když je pohání nafta. Zároveň se výraznějšího projevu dočkáte i uvnitř – zvuk je sice citelně umělý, ale zase tolik neobtěžuje. Pokud si nepřejete poslouchat falešné tóny, stačí jen sáhnout do menu jízdních režimů a nastavit patřičnou položku. Pak se vám motor odmění dokonale kultivovaným chodem.

Interiér

Esko poznáte uvnitř hlavně podle centrálního otáčkoměru, kterým se pyšní každý model S vybavený Virtual cockpitem. Rozdíl oproti jiným modelům tkví ve dvou palubních počítačích po stranách místo jednoho uprostřed. Vpravo si zvolíte jeden údaj, který chcete sledovat dlouhodobě, vlevo pak listujete v klasickém menu složeném z palubního počítače, ovládání hudby, telefonu a navigace. Samozřejmě nechybí možnost zobrazit velký výřez navigace přes celý displej, který svými rozměry strčí do kapsy i vysouvací displej na palubní desce.

Karbon a semiš působí ve velkém SUV poněkud nepatřičně – nebudeme si nic nalhávat, tohle není žádný závoďák. Vypadá ale skutečně nádherně. Pokud by se vám přesto tahle kombinace nezamlouvala, nezoufejte, je za příplatek, takže můžete volit i tradiční dřevo a kůži. Místa je tu přebytek – vpředu se uvelebíte dokonale útulně, uprostřed si sednou tři basketbalisté, vzadu je to spíš na děti. Z monstrózní kufru o objemu 805 litrů rovnou stovku ubírá třetí řada sedadel, ale i tak vám bude prostor zcela dostačovat. Kufr je navíc celkem slušně velký i v sedmimístné konfiguraci.

Design a kvalita je na vrcholné úrovni – na všechny povrchy je radost sáhnout, všechna tlačítka mají dokonalý odpor a všechny displeje vypadají nádherně. Pozornost k detailu je tu až obsesivní, což ale není u Audi žádná novinka. Třeba přepínače na klimatizaci – jen jak se dotknete prstem, ihned se zobrazí rozšířená nabídka možností.

Pohon a spotřeba

Čtyřlitrový osmiválec pod kapotou Audi SQ7 je naprosto senzační! Výkon 435 koní s otáčkami vůbec neuvadá, jelikož je dostupný až k 5000 ot./min., tedy prakticky u omezovače. Přestože se motor nechá s chutí vytáčet, je to celkem zbytečné, maximum točivého momentu o hodnotě 900 Nm podává už od 1000 otáček. Devět set newtonmetrů od tisíce otáček! Zní to strašidelně, dlouhé převody v kombinaci s hmotností téměř 2,5 tuny ovšem výkony trochu otupí, takže zátah motoru nezapůsobí tolik, jako v menším hatchbacku. Pořád ovšem prakticky neustále táhne jako lokomotiva, což si uvědomíte pokaždé, když zaboříte pedál do koberečku a celou tu masu železa necháte vystřelit na stovku za 4,8 sekundy. Ford Focus RS to zvládne jen o desetinu rychleji! V podstatě nikdy nemusíte řešit otázku, jestli máte dostatek výkonu na jakýkoliv manévr, ať už za sebou táhnete menší plachetnici nebo zaoceánský parník. Zásluhu na tom nese i elektrický kompresor, který pomáhá vykrývat hluchá místa dvou turbodmychadel. Nakolik, to navzdory ukazateli plnicího tlaku na přístrojové desce nedokážu říct přesně, jako celek ovšem motor funguje výtečně.

Převodovka se vyznačuje vytříbeným chodem, občas však nepatrně zaváhá. Podřazovat umí rychle i o několik stupňů, směrem nahoru však pokyny pádly někdy ignoruje, jindy zase z nepochopitelných důvodů zbytečně dlouho drží zařazenou rychlost, i když plyn jenom lechtáte v ekologickém režimu. V plné zátěži zdaleka nejrychleji a nejjemněji řadí, když ji necháte dělat si svou práci. Jakmile zvolníte, ihned řadí nejvyšší možnou rychlost a využívá masivního točivého momentu. Od předchozích kusů mi připadalo, že také mnohem častěji plachtí. Dokonce už ani nemusíte čekat na moment, kdy si převodovka usmyslí „vyřadit“, a můžete jí pokyn k plachtění sdělit ručně. Pokud máte zařazený aktuálně nejvyšší dostupný převod, stisknete ještě jednou pravé pádlo řazení a začnete plachtit. Levým pádlem pak opět zařadíte a brzdíte motorem. Funguje to navíc v jakémkoliv jízdním režimu, tedy klidně i Dynamic.

Vzhledem k obrovskému potenciálu je motor naprosto střídmý na příděl nafty. Za týden nikterak úsporné jízdy po městě jsem dosáhl na necelých 11 litrů, při častějším využívání výpadovek budete jezdit klidně i za deset, méně klidná jízda pak spotřebu zvýší maximálně na 12 litrů. Dálniční rychlost na tempomat znamená spotřebu 10,5 l/100 km, mimo město se klidným stylem dostanete i pod devět litrů. S 85litrovou nádrží tak s přehledem urazíte něco kolem 800 km na jeden zátah.

Ovladatelnost

Snad ještě větší dojem než motor na vás udělá podvozek. Je opravdu těžké vyhnout se klišé o popírání fyzikálních zákonů, jenže způsob, jakým tohle auto zatáčí, je naprosto nepochopitelný! Svojí nemalou hmotnost maskuje dokonale a do zatáček se vrhá s neuvěřitelnou lehkostí ostrého hatchbacku. Stačí jen nasměrovat čumák přesným a ostrým řízením k vrcholu zatáčky, podvozek pevně zaklekne a společně se zadní natáčecí nápravou vykouzlí nekonečné množství mechanické přilnavosti. Trochu limitující jsou jen brzdy, kde dvě a půl tuny hmotnosti pocítíte dost nepříjemně.

Podvozek je navíc neuvěřitelně komfortní. Obrovské jednadvacítky obouvají pneumatiky s poměrně vysokým profilem, zásadní vliv na pohodlí si však připisuje nastavitelný podvozek. Snad nemá cenu připomínat, že zdaleka nejlepší je nechat nastavení v Comfortu, ve kterém auto stále skvěle zatáčí, hlavně ale obdivuhodně polyká nerovnosti. Dynamic pak jen mírně přiostří reakce, naopak dva offroadové režimy zajistí, že projedete všude, kam se jen s nablýskaným SUV za tři miliony odvážíte.

Jakkoliv můžete být skeptičtí a pochybovat o sportovních schopnostech takového kusu auta, vymetat zatáčky s takhle velkým kolosem je samo o sobě tak návykové! Celé je to trochu bez emocí, řízení je sterilní a vlastně jen kroutíte volantem, navíc místy odpor řízení znenadání ztuhne uprostřed zatáčky a intenzitu posilovače nelze nastavovat, nepřestane vás ale udivovat, jak tahle obrovská věc dokonale funguje za všech okolností.

Verdikt

Ať už velká SUV zbožňujete, nebo k nim naopak chováte přirozený odpor, Audi SQ7 si vás získá. Bude vás fascinovat, jak neuvěřitelně schopné tohle auto je. Drtivě rychlé na rovinkách, efektivní v zatáčkách, schopné v terénu, nabité moderní technikou, prostorné uvnitř a překvapivě úsporné. Zdaleka nejvíc mě na něm ale baví fakt, že zvenku se vůbec netváří drsně, přesto dokáže na okresce vyprášit kožich kdejakému hot-hatchi, když na to přijde, a když jen chcete vyrazit na dlouhou cestu po dálnici, necháte se rozmazlovat dokonale komfortním podvozkem a neuvěřitelně nádherným interiérem. Audi SQ7 je nejen nejlepší kvé-sedmičkou, ale dost možná i nejlepším a nejuniverzálnějším SUV na trhu.

Konkurence

BMW X5 M50d (2013)

Velký test | vydáno 22. 11. 2013

Mercedes-Benz GLS 350 d 4MATIC (2016)

První jízda | vydáno 15. 7. 2016

Range Rover TDV6 (2013)

První jízda | vydáno 19. 4. 2013

Měření a technické údaje