Škoda Fabia Combi 1.6 16V

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Fabii Combi jsem měl v testu nedávno a kulantně řečeno nedopadla nejlépe. Na vině byl ovšem především motor, zoufale vibrující a lomozící dieselový třívélec 1.4 TDI. Tentokrát jsme ale dostali kombíka vybaveného hned několika silnými argumenty.

Zaprvé jde o nepřehlédnutelný tovární „styling kit“. Zní to vznešeně, ve skutečnosti je to jen pár mírně zvětšených spoilerů – ovšem nutno říct, že Fabii docela sluší a mírně potlačují efekt zbytečně vysokého a opticky nestabilního auta. Navíc bylo auto ve služební barvě bývalého Telecomu, pastelové zářivě žluté.

Škoda Fabia II fotogalerie – vše co potřebujete vidět

V podobných odstínech už se škodovky nějaký ten pátek vyrábí. Je to barva pro extroverty, kteří se nebojí ukázat okolí svou odvahu. Ovšem jestli na sebe žlutá Fabia bude strhávat pozornost je trochu diskutabilní, protože už i druhá generace se stihla docela okoukat. Jednoznačnou nevýhodou žluté barvy ovšem je, že se v zimě, nebo po jakémkoli dešti velmi rychle ušmudlá, zatímco v létě se na ní pořádají výroční sjezdy mušek z celého okolí. Nicméně každému, co jeho jest, pokud se vám žlutá líbí, vymlouvat vám jí nebudu. Nakonec, pořád lepší, než nudná stříbrná, kterých jezdí po silnicích tisíce.

Víc než barva a „cool“ spoilery mě zajímalo, jak nová Fabia pojede s benzínovou šestnáctistovkou. Tenhle motor nám totiž připravil příjemné překvapení, jak už psal Jirka v testu Roomsteru Scout. Po předchozích neslavných zkušenostech nás v Roomsteru motor ani v nejmenším nezklamal a považuji ho za asi nejlepší volbu – i když to v současné neslavné motorové paletě škodovky není kdovíjak velký úspěch.

Ani ve Fabii Combi se šestnáctiventilový čtyřválec nechoval nepříjemně. Pravda, pokud hodláte jezdit podle „rychlého vzhledu“ spoilerů, rychle narazíte na dva základní nedostatky – technika čtyř ventilů na válec znamená, že pokud chcete svižnou jízdu, musíte motor držet ve vyšších otáčkách a zadruhé: ani pak to není žádná velká sláva. Výkonem 77 kW/105 koní sice šestnáctistovka zabírá společně s ostříleným turbodieselem 1.9 TDI pozici nejsilnějšího motoru, jaký si do Fabie můžete koupit, ale 153 Nm točivého momentu opravdu není žádná nálož. Diesel má pochopitelně použitelnější hodnotu 240 Nm, jenže také stojí o dobrých 50 tisíc více a o jeho nekultivovanosti se ani nebudu rozepisovat.

Tenhle motor je naproti tomu docela klidný a pokud jde o umírněnou jízdu, ochotně pracuje i ve spodním poli otáčkoměru. Další nespornou výhodou je bezprostřední reakce motoru na pohyb plynovým pedálem, o které se vám u dieselovho motoru, zejména pokud má filtr pevných částic, může jen zdát. Přidejte přesnou a hladkou manuální převodovku, která by si ovšem možná občas zasloužila šestku a vyjde vám příjemná kombinace, která při každodenní jízdě nebude otravovat vaše smysly.

Pokud jde o spotřebu, při testu se pohybovala mezi devíti a deseti litry, v běžném provozu klesne zhruba o litr, pokud se budete snažit, o litr a půl až dva. S dieselem se pochopitelně dostanete níž, ale za cenu výrazně vyššího hluku a především vyšší pořizovací ceny – výše zmíněných padesát tisíc se vám bude vracet při tabulkových spotřebách a shodné ceně benzínu a nafty nesmyslně dlouho – až po ujetí 83 tisíc kilometrů. To už většina prvních majitelů vůz prodá.

Pokud jde o jízdní vlastnosti, mám trochu problém. S Roomsterem Scout, kterého testoval Jirka, jsem jezdil jen krátce, ale přesto je mi jasné, že jeho podvozek novou Fabii hravě překonává snad ve všech oblastech. Je tichý, vyvážený, polyká nerovnosti a dovolí slušně vysokou nájezdovou rychlost do zatáček.

Ne, že by na tom Fabia byla nějak extra zle, ale vyšší těžiště (mj. díky střeše zvednuté o 5 cm) a podvozek v zásadě převzatý z předešlé generace mají zásluhu na větších náklonech, než by se mi líbilo. Také městské nerovnosti Fabia kupodivu neodfiltruje tak dobře, jak bychom si přáli a co se týče zábavných jízdních vlastností a zároveň vyváženosti nové Corsy, po těch nemůže ani pošilhávat.

Jenže jízdní vlastnosti dnes zajímají jen pár nadšenců a Ti si Fabii zřejmě kupovat nebudou. Pro ty ostatní je to jen jakési abstraktní žvatlání, protože je zajímají čísla, o kterých se dál nedá diskutovat. Má Fabia kufr o velikosti 480 litrů, po sklopení sedaček celých 1460 litrů? Má, tak vidíte!

Pro lidi s touto argumentací tedy přichází jasný verdikt: pokud nepracujete jako řidič autobusu, traktoru, dodávky, či nákaďáku a tudíž nemáte naftu… ehmm, „zadarmo“, dobře si spočítejte, kolik ročně najezdíte kilometrů. Pokud to není 50 tisíc, kupte si benzínovou šestnácistovku. S výjimkou nejslabšího (a bezkonkurenčně nejpříšernějšího) tříválce 1.4 TDI vás vyjde levněji, než jakýkoli nafťák a určitě se vám s ní bude žít i jezdit daleko radostněji.

A ten tovární optický tuning? Nevím, sám bych ho asi mít nemusel, i když si dovedu představit, že s nějakou pěknou metalízou bude vypadat decentně a pěkně. Jenže za dobu testování jsem zaznamenal zvýšený počet pohledů, které by se daly nazvat obdivnými – nebudu teď řešit, jaká sorta lidí jimi „vykitovanou“ Fabii zahrnovala, omezím se jen na prosté konstatování, že své příznivce si Styling Kit jistě najde. A je to nakonec dobře, alespoň budou služební parkoviště trochu pestřejší…

Honza Koubek

Měření a technické údaje