Renault Vel Satis 3,0 V6 dCi

Lidem na ulici toho prý moc neříká, ale pouze proto, že v něm nikdy nejeli. Nejméně pochopené auto Francie zůstává nedoceněné na všech frontách.

Na vytrvalé snaze francouzských značek o jinakost a myšlenkovou nezávislost je toho hodně sympatického a ať už máte na auta, jako je Vel Satis, jakýkoli názor, musíte uznat, že na tom, jak jsou netuctová a s jakou neohrožeností se vrhají do předem prohraných bojů ve statistikách prodejnosti, je cosi obdivuhodného. Výroba Avantimu, nejúžasnějšího přerostlého hatchbacku na světě, už sice dávno skončila, ale srovnatelně nezávislý Vel Satis se stále drží a v testované podobě už dokonce představuje druhé faceliftované pokračování.

Ani přes svůj třílitrový objem nedosahuje velký turbodiesel od Renaultu výkonů současné konkurence z Německa, ale v podání Vel Satisu to vůbec, ale vůbec nevadí. Za jeho volantem totiž nikdy nepotřebujete víc, než kolik vám dává a 180 koní je na auto, které je komfortnější než leckterá limuzína, tak akorát. Když opravdu chcete, vytočí se až do 4800 otáček a naštěstí pro něj se objevuje zrovna v autě, které vás vůbec ničím nenutí k tomu, abyste kohokoli předjížděli nebo závodili s rychlejším provozem na silnici.

Po několika dnech ve Vel Satisu vám totiž dojde, že tohle auto je zamířené hlavně na to, co je uvnitř, a ne to, co vidíte zvenčí. Skoro máte dojem, že vnější tvary vypadají právě takhle proto, že vycházejí z toho, jak je řešený interiér. Prostornost vpředu a hlavně vzadu je výjimečná a cestující na zadních sedačkách mají k dobru i nakloněnou podlahu, která tak neunavuje kotníky a kolena. Díky vykousnutým tvarům opěradel předních sedadel mají navíc velice dobrý výhled dopředu a ne náhodou vyznívá celkově interiér jako útulná klubovna, ve které je tak příjemné trávit v několika lidech volný čas. Uvolněnou atmosféru ale dotvářejí i některé vítané technické detaily, jako třeba to, že pásy zabudované přímo v předních sedadlech jdou velmi hladce vytáhnout z podavačů. Nemusíte se s nimi nijak prát, ani zdlouhavě hledat místo, kam je upnout. Je to maličkost, ale když přesednete z většiny aut, ve kterých jsou pásy spíš na obtíž, hodně jí oceníte.

Z hmotnosti přes 1,8 tuny lehce usoudíte, že nějaké šetření váhy nebylo při vývoji na pořadu dne, ale když už jedete v autě, ve kterém nechcete zrovna stále závodit, není to úplně na škodu. Ve většině situací totiž díky tomu výborně drží směr, v každé rychlosti působí pevně a boční vítr vám nemusí dělat sebemenší starosti. Příjemné to je i na mokru a pokud narazíte na hluboké kaluže, s dostatečně hlubokým vzorkem nepřichází aquaplaning v úvahu. Pod osmnáctipalcovými pneumatikami s rozměrem 245/45 se i hluboká vrstva vody bleskově rozpleskne.

Ve volantu necíte skoro nic, ale opět platí, že v 99 procentech času nepojedete ani z poloviny tak rychle, abyste měli opravdový důvod toužit po citlivém řízení. Je to sice dobrá věc, ale kdybychom si už měli vybrat, mnohem lepší je to, že posilovač je pořádně dimenzovaný a že přes velkou šířku pneumatik a jejich silného zatížení s nimi můžete stále otáčet jedním prstem. To samé platí i pro brzdy, které vždy stačí na všechno, co na ně při vrozeném ležérním tempu vymyslíte. Cestovní rychlost na dálnici kolem 160 až 170 km/h není sice vůbec ležérní, ale v tom zvláštním meditativním stavu, který ve vás tak tichá a klidná jízda vzbuzuje, to tak přesto budete chápat.

Jediným malým nedostatkem v technickém zpracování Vel Satisu je místy váhající pětistupňová automatická převodovka. Při řazení nahoru nemá sebemenší problém, ale když dobrzďujete například ze sto dvaceti na padesátku  a převodovka podřazuje z pětky nebo čtyřky na trojku či dvojku, opětovný záběr motoru a náhlé vystoupání otáček je přeci jen surovější a náhlejší, než všechno ostatní, na co jste v autě zvyklí. 

Celý Vel Satis se ale přeci jen zaměřuje víc na prožitek ze samotného cestování než na vlastní vykonávání jízdy. Tyto úvahy vás zavedou například zpět k jedinečnému dřevěnému vykládání s přírodním povrchem a jemným zmatněním, které se nemusí schovávat pod zbytečnou glazurou, jakou předvádí řada dalších aut, třeba i s opravdovým dřevem. Lišta před zpolujezdcem se po stisknutí vyklápí a objevíte za ní dva výsuvné držáky na nápoje a středový šuplík na větší objekty, než je obligátní parkovací karta. Citlivé zpracování dřeva je jen jednou z ukázek toho, že na celém autu pracovali lidé s vybraným vkusem, který se pamatuje i na tvaru stropních světel či elegantním ciferníku palubních hodinek. Výsledek se vám zvenčí nemusí nutně líbit, ale na druhou stranu byste o Vel Satisu a jakékoli jeho části nemohli nikdy říct, že jde o něco, co by se jen trochu přibližovalo kýči.

Podvozek je měkký a vláčný a na mírných vybouleninách na silnici vás jemně pohoupe. (Všimněte si právě teď na vlastních reakcích, že tato obdivně míněná slova byste v obvyklém kontextu chápali více jako kritiku hraničící s nadávkami než jako chválu, což jen potvrzuje, kde dnes vidí automobilky a jejich zákazníci své hlavní priority.) Když poprvé otevřete dveře a spatříte obří a lehce prohloubené sedačky, máte pocit, že budete potřebovat mapu, abyste se v nich neztratili. Sedadla v nové Octavii jsou bez přehánění o třetinu užší. Jakmile se ale do nich posadíte, zjistíte, že vás pohodlně drží na všech správných místech a že nedostatek boční opory v zatáčkách vlastně ani nepocítíte, protože nemáte potřebu jet tak rychle. Kůže navíc voní velmi příjemně a decentně, což také není úplně běžné. Verze s třílitrovým turbodieselem se nabízí jen v jediné výbavě Initiale, ke které si můžete dokoupit už jen několik položek z ceníku. Za 1,5 milionu ale v podstatě dostanete všechno, co si jen můžete přát.

Nezařaditelné tvary jsou jedna věc, druhá věc ale je, že v tom, co má celé auto dělat, splňuje všechny úkoly na sto procent. Máme pak mít Vel Satisu za zlé, že hned na první pohled nevíme, co si o něm máme myslet? Není ani trochu sportovní, což je v době, kdy je image sportovnosti jedním z hlavních pilířů automobilového marketingu, téměř hříšné provinění. Je ale tak odpočinkový a relaxující, až vám podsune myšlenku, že si ho třeba jednou dopřejete, ale až na důchod. Tohle auto je ale tak dobré, že mu dlužíte spíš úvahu v tom směru, zda jste dostatečně stateční a nezávislí na to, abyste si ho koupili už v produktivním věku. Vedle něj budete muset provozovat ještě něco nízkého a rychlého, abyste si občas zvedli puls. Do Vel Satisu se ale budete pokaždé vracet s hřejivým pocitem, že jeho pravá povaha a luxus, který vám dává, je vaše dobře skryté osobní tajemství, o kterém nikdo na ulici neví.

Marek Nastoupil

Měření a technické údaje

Naměřené hodnotyRenault Vel Satis 3,0 V6 dCi
0-100 km/h (s)10,5
Motor
Konstrukcevidlicový šestiválec, 2958 cm3, turbodiesel
Zdvihový objem (cm3)2958
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)180 koní při 4400 ot/min
Točivý moment (Nm)350 Nm při 1800 ot/min
Nejvyšší rychlost (km/h)210
Spotřeba paliva (l/100 km)město 12,0/mimo město 6,8/kombinovaná 8,7 l/100 km
Rozměry a hmotnosti
Provozní hmotnost (kg)1810
Zavazadlový prostor (l)0.1
Ceny
Základní cena modeluod 1 480 000 Kč
29.8.2005 5:55

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist