Pomohly by nízkoemisní zóny vyčistit vzduch?

Studie německého autoklubu tvrdí, že omezení vjezdu starých aut do center měst nepřineslo žádný měřitelný efekt. Neměl by to někdo říct našim zastupitelům?

Tentokrát se v české kotlině nezastavil čas, ale vzduch. Inverze a smog trápí většinu území už několik dnů a média jsou plná špinavého vzduchu. Mluví se mimo jiné o zákazu vjezdu aut do center měst, respektive o jeho zdánlivě mírnější podobě, totiž nízkoemisních zónách. Členové občanského sdružení Asistence uspořádali na Nuselském mostě smogový dýchánek a ukazovali řidičům transparenty se vzkazy, že jejich auta dusí Prahu. Na řidiče se opět ukazuje prstem.

Mají žalující tentokrát pravdu? Jsme my motoristé koulí na noze milionů Čechů, kteří nechtějí víc než volně dýchat? Zavedení nízkoemisních zón, případně naprosté vyloučení individuální motorizované dopravy z center měst na takovou otázku může přinést odpověď. Nejspíš ji však nepřinese. Protože každá inverze je jiná, jeden rok slabší, jiný silnější, i kdyby zóny centrům ulevily, změny jiných podmínek mohou přínost dokonale zamaskovat. Nebo naopak – nízkoemisní zóny nepomohou, ale smogu bude méně z jiných důvodů. Ekonom by řekl, že nelze dodržet pravidlo „za jinak stejných podmínek“. Takže vynášení závěrů na základě pozorování před a po zavedení regulací je bezcenné.Pár čísel
Máme naštěstí k dispozici zkušenosti ze zahraničí. Vynesme proto pár soudů dopředu. V Německu zavedli nízkoemisní zóny před nekolika lety a tamní autoklub ADAC neváhal jejich přínos na základě rozboru výsledků měření na konci roku 2008 zhodnotit. Můžete namítat, že ADAC je zaujatý, hájí přeci zájmy řidičů. Jenže analýza pracuje s čísly z meteorologických stanic, na jejichž řízení nemá autoklub vliv.

Důvěryhodnost zprávy podporuje výběr dat. ADAC si vyhlédl tři oblasti, v nichž některé místní samosprávy nízkoemisní zóny zavedly a jiné ne. Porovnával meziroční změnu průměrných (za celý rok) koncentrací oxidů dusíku a prachových částic v Berlíně (má zóny) a Postupimi (nemá), v Mannheimu (má), Karlsruhe a Ludwigshafenu (nemají), a konečně ve Stuttgartu a širším okolí (Stuttgart, Tübingen a Ludwigsburg se zónami a Pforzheim, Heilbronn, Herrenberg a Mühlacker bez nich). U měst s nízkoemisními zónami byla samozřejmě použita data ze stanic uvnitř těchto zón. Následující tabulka ukazuje meziroční změnu (2007/2008) průměrných koncentrací NO2 a PM10 – drobných prachových částic s průměrem do deseti mikrometrů.


A teď co z čísel vyplývá. Tabulka bohužel neposkytuje úplný obraz skutečnosti, obsahuje jen průměrné hodnoty, které mohou být zavádějící. Vyjma Mannheimu zastupuje každé číslo data z několika míst. A ta se od sebe obvykle divoce liší – například jedna ze čtyř stanic v Berlíně naměřila meziroční pokles průměrné koncentrace PM10 o 4,47 %, zatímco jiná zjistila nárůst o 4,95 %. Průměrný nárůst 0,41 % nekoresponduje ani s jednou z hodnot. Také rozptyly dalších sad dat byly veliké, za pěti průměry z dvanácti uvedených se ukrývají dílčí hodnoty z rozmezí většího než deset procent. V Mannheimu je stanice jediná, o rozptylu tak mluvit nelze. Jenže o to větší je nejistota vázaná na nepřesnost měření.Co z toho vyplývá
Asi vidíte sami, jak měření dopadla. Vyjma Mannheimu, Ludwigshafenu a Karlsruhe byly rozdíly mezi sousedícími městy malé. Postupim, která žádné nízkoemisní zóny nemá, dokonce dopadla lépe než ekologicky uvědomělý Berlín v těsném sousedství. V okolí Stuttgartu sice zvítězila města s nízkoemisními zónami, jenže ani v jedné ze dvou sledovaných veličin nepřesáhl rozdíl dvě procenta. Oba výsledky jsou vzhledem k dvouciferným nejistotám dokonale nicneříkající. Nepřesnost měření přesahuje zjištěný rozdíl víc než pětkrát. O moc víc nedokazuje ani situace v okolí Mannheimu, přestože koncentrace PM10 tu vyšla o šest procent ve prospěch ekologů.

ADAC správně konstatuje, že čísla na žádný přínos nízkoemisních zón neukazují. Přestože centra některých měst jsou od roku 2008 zapovězena starým dieselům, které vypouští do ovzduší i stonásobně víc pevných částic (!) než jejich moderní příbuzní, koncentrace těchto částic v ovzduší zůstává stejná. Pokud se mění, mění se stejně jako ve městech, kam kouřící diesely mohou.Co tedy pomůže?
Německý autoklub není z těch, které by pouze kritizovaly. Na stejné stránce jako analýzu dat z meteorologických stanic připomíná starší studii o vlivu správného řízení dopravy na vypouštěné emise. Z poměrně složité problematiky si ADAC vybral jako zástupný problém nastavení semaforů. Jeho lidé zjistili, že fungující „zelená vlna“ nešetří jen čas řidičů, ale také zdraví chodců. Vliv na emise pevných částic je relativně malý (ve srovnání s vlivem filtru), zato oxidů dusíku ušetří dobře synchronizované křižovatky neuvěřitelných padesát procent (41 % u Euro 3, 61 % u Euro 4).

Kdyby nic jiného, auta zastavující na křižovatkách při každém rozjezdu žerou víc, než při jízdě konstantní rychlostí. ADAC dokázal, že rozdíl je v řádech desítek procent. Pokud tedy chtějí Praha a další města snížit emise výfukových plynů, mohou pracovat na plynulosti dopravy. Bylo by načase, posledních deset let zastupitelé mnoha obcí dělají vše pro to, aby plynulost zlikvidovali. Pomníky těchto snah jsou nesmyslné jednosměrky, nevyužívané pruhy pro autobusy a záměrně špatně nastavené semafory. I kdyby znechutily pohyb po městě dvaceti procentům řidičů, zbylá auta výpadek v produkci škodlivých látek dvakrát nahradí.Poznámky na závěr
Pokud snad máte pocit, že tu řešíme nějaký zcela teoretický problém, nemůžete se mýlit víc. Příslušný zákon je schválený, sněmovna v září přehlasovala veto prezidenta. Zastupitelé obcí, které splní dané (komplikované) podmínky, mohou naplánovat nízkoemisní zóny už dnes. Opatření vstoupí v platnost dvanáct měsíců od vyhlášení.

Václavu Klausovi nevadila tolik myšlenka nízkoemisních zón a dalších opatření (zákon se netýká jen aut), jako některá zajímavá technická řešení v zákoně. Například že obce mohou svobodně udělovat výjimky. Tím se otevírá obrovský prostor ke kreativnímu vyjednávání – vydírání a korupci, chcete-li. Co se aut týče, mají na výjimku automaticky nárok například rezidenti, vznikne však stejný problém jako s parkovacími zónami – kdo nemá trvalé bydliště, má smůlu.

Zákaz vjezdu závadných aut do nízkoemisních zón se zatím řeší především v návaznosti na zhoršené rozptylové podmínky. Města chtějí vykázat starší vozy z center jen občas. Jenže tím se smogu nezbaví. Když totiž zazní poplašné zvony, špatný vzduch už je na místě. A protože smog způsobují zhoršené rozptylové podmínky, sám od sebe neodtáhne. Doprava se podílí na znečištění nejvýš asi čtvrtinou, a ta individuální osobní z toho netvoří ani polovinu, omezení provozu proto mají jen malý dopad na celkovou situaci. Nechci být prorokem špatných zpráy, ale představa, že se po první neúspěšné bitvě se smogem někdo chytne za nos, je úsměvná. Zastupitelé prostě přitáhnou šrouby. Pak už se vaše stará škodovka do centra nepodívá.

Přínos nízkoemisních zón za dobrých rozptylových podmínek je přitom pochybný – jak ukazuje studie německého autoklubu. I při zhoršených rozptylových podmínkách přinese zlepšení nejvýš v řádech procent. Obojí za cenu výrazného omezení mobility obyvatelstva, zeména jeho chudší poloviny ve starých autech. Té poloviny, která si často nemůže dovolit zůstat doma a pracovat od stolu, protože nedělá hlavou.

Citelným přínosem by nejspíš bylo úplné zastavení všech zdrojů znečištění. Znamenalo by to zavřít továrny i jiné podniky a dát lidem plošně volno. Omezit provoz MHD. Zavřít většinu obchodů, jejichž zásobování je rovněž zdrojem škodlivých látek. Nic z toho si naše společnost nechce a nejspíš ani nemůže dovolit. Proto jsou tak často terčem řidiči – nebrání se a svých aut se vzdají spíš než pověstný obyčejný člověk kusu žvance. Jako vždy nemůžeme než připomenout, že je nejvyšší čas myslet na účinnou obranu.

Ale vy možná prostě patříte k ekologicky uvědomělým. Cesta k záchraně planety v tom případě samozřejmě vede přes autobus. Jenže pokud jste běžný spořádaný občan, který porovnává přínosy a náklady, než učiní rozhodnutí, auto na body vede. Už proto, že vás dopraví do práce rychleji, ušetří vám stres, a tedy vám pomůže podat lepší pracovní výkon, vytvořit víc hodnot. Výrazně negativní vliv na ovzduší se autu navzdory všem hysterickým výkřikům zatím nepovedlo prokázat. A myslete na své zdraví: Víte kolik času strávíte cestou MHD obklopeni škodlivým oparem? A ještě u toho nastydnete nebo přijdete o peněženku…

Text čerpá především ze studií uveřejněných na stránce německého autoklubu.

16.11.2011 9:00| autor: Martin Plaštiak

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist