Nissan Navara 2.3 dCi 190 Trek-1°: parťák do nepohody
Je to k neuvěření, ale Nissan Navara se různě po světě prodává už 21 let. Aktuálně se jedná o třetí generaci, přičemž u nás jsme mohli na silnicích vidět už druhou ve dvojici s Pathfinderem. My měli k testu variantu Double Dab (5 sedaček) ve speciální edici Trek-1°, který sestává z nejvyšší výbavy Tekna s hliníkovým krytem korby a přídavnými světly na rámu korby.
Auto je to skutečně velké. Máte pocit, že Mercedes-Benz GLS je kus auta? Je, ale Navara vedle něj vypadá ještě větší. Jediné, co zabíralo ještě víc místa na silnici, byl Ford F-150 Raptor, který jsem během testu potkal. Navara je také dost vysoká, takže nevidíte pořádně kolem sebe. Na rámové konstrukci s tuhou zadní nápravou s listovými pery na silnici působí jako něco mezi lokomotivou a parníkem. Poloměr zatáčení je velký, převod řízení pomalý, a navíc ta hmotnost…
Zdroj: archiv redakceAle to vše je cena za dovednosti, které Navara předvede, když s ní vyjedete kamkoliv mimo silnici – tedy někam, kam se auta jako právě GLS rozhodně nevydávají. Zapnete čtyřkolku, pokud nestačí, zařadíte redukci, a když nepomůže ani to, máte k dispozici ještě zámek zadního diferenciálu. Navara je tak úspěšná, že vedle v alianci spřízněného Renaultu posloužila jako základ i pro první pick-up v nabídce značky Mercedes-Benz, třída X.
Na rozdíl od současných SUV, které jsou zákazníkovi prezentována jako kompromis nebo ještě lépe bezztrátové spojení aut úplně opačných zaměření, Navara skutečně je velice podařený kompromis. Je to pracovní nástroj, použitelný pro farmáře v podhůří Šumavy, který se přitom na silnici chová nezáludně a 500 km po dálnici uveze posádku pohodlněji než sportovní auto. A to při spotřebě kolem 9 litrů. Ovšem při jízdě po městě, kdy jsem auto nešetřil, nebyl problém jet i za 12 litrů.
Zdroj: archiv redakcePři zmíněném dálničním cestování je hlavní hendikep velký odpor vzduchu v kombinaci s hmotností. Takže v prudších kopcích typu Loděnice-Rudná na D5 zapomeňte na jakýkoliv manévr, při kterém je potřeba prudce akcelerovat. A za co ještě si zaslouží Navara pochvalu, byla světelná rampa na střeše. Ta svítí tak silně, že je její zapnutí vidět na blízkých předmětech i za dne a v noci je zbytečné používat dálková světla, ta jsou jen takový přísvit. Rychle jsem se v noci naučil jezdit s pravou rukou mezi sedačkami, kde je kolébkový vypínač přídavných světel.
Interiér odpovídá vnějšku auta. Je jednoduchý, ale všechno standardně funguje. Tlačítka jsou většinou i dost velká, takže nebude problém je ovládat i v rukavicích – tedy kromě těch na volantu. Sedačky jsou příjemné a překvapivě snadno jsem si našel příjemnou polohu. Vzadu je pouze lavice, která je vzhledem ke konstrukci kabiny dost krátká, tam bych celý den cestovat nechtěl. A protože se s Navarou počítá do terénu, spolujezdec i obě místa vzadu mají k dispozici bytelné madlo pro udržení důstojné pozice.
Zdroj: archiv redakceMěli jsme k dispozici silnější variantu motoru 2,3 litru – tedy 190 koní a sedmistupňový měničový automat. Motor je silný tak akorát, při rychlostech povolených na běžné silnici rozhodně nebudete brzda a není problém ani předjížděcí manévr. Horší je pro mě nepochopitelné naladění automatu. Naftový přeplňovaný motor má výhodu velkého točivého momentu (v našem případě 450 Nm v rozsahu 1500 až 2500 otáček).
Takže jedete například na čtyřku, mírně zrychlujete, motor točí 2000 otáček. Potřebujete trochu víc přidat. Místo aby převodovka podržela zařazený stupeň a auto dodalo všechnu dostupnou sílu motoru, začne počítat, co by asi tak mělo udělat, a zmáčknutí plynu není následováno očekávaným zrychlením. Takže je lepší dát volič doleva na manuální režim a pak se stane to, co je potřeba. Zůstane zařazená stávající rychlost a motor může ukázat, co umí. Pokud jste zvyklí v autě po nastartování hledat tlačítko start-stop systému pro jeho stop, u automatu jej nenajdete.
Zdroj: archiv redakce
