Mini John Cooper Works (2016)

Britská nákupní taška ve svém vrcholném provedení dokáže nabídnout zajímavé svezení. Když si k tomu připlatíte za sportovní výfuk, dostanete nefalšovaného chuligána.

  • Dynamika 6

  • Chování na silnici 8

  • Provozní náklady 6

  • Praktičnost 6

  • X-Factor 10

  • Celkové hodnocení 7.2

Radosti

  • DOKONALÝ ZVUK příplatkového výfuku
  • Stylový vzhled
  • Agilita na kvalitním asfaltu

Starosti

  • Cena
  • Nijak oslnivé výkony
  • Spotřeba

Mini dostalo s nejnovější generací pořádnou dávku růstových hormonů. Nepůsobí už zdaleka tak kompaktním dojmem, naopak z některých úhlů vypadá, odpusťte mi ten výraz, trochu otekle. A není to jen dojem, ono zkrátka větší je. Na délku nabralo deset centimetrů, v rozvoru necelá tři čísla. Nenechte se ale zmást, nestal se z něj mávnutím kouzelného proutku ryzí praktik, pořád je to kompaktní auto se třemi dveřmi. Dozadu se tedy nastupuje hodně krkolomným způsobem a na objem kufru utrousí nejeden majitel kombíku sarkastickou poznámku.

O tom ale John Cooper Works není. Nikdy nebyl. Je to vrcholná sportovní verze, která má úplně jiné přednosti. Ostatně, docela bohatě jste se to mohli dočíst v jednom z našich předchozích testů. Nějakým způsobem se k nám totiž propracovalo prakticky to samé auto jako před časem. Jeho karoserii sice zdobí agresivnější červená barva, ale jinak ho pohání zcela totožná pohonná jednotka, taktéž spojená s automatickou převodovkou. Jeden rozdíl by tu ale byl. A spíš ho uslyšíte, než uvidíte.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Vizuálně ho poznáte podle loga John Cooper Works na vrcholu obou koncovek příplatkového výfukového systému. Automobilka si ho cení na 1300 liber, tedy čistým přepočtem za bratru čtyřicet tisíc korun. Jeho kouzlo spočívá v elektronicky ovládané klapce v pravé koncovce. Ta se od té levé liší v jedné podstatné věci – vůbec neprochází koncovým tlumičem. Ovládá se speciálním přívěškem na klíčích, který skrze technologii Bluetooth 4.0 otevírá či zavírá zmíněnou klapku. Na klíčích také naleznete informaci, že jde o speciální okruhový režim, který byste neměli na veřejné komunikaci používat, protože v takové podobě auto není schválené k provozu.

To ovšem pochopíte až ve chvíli, kdy to poprvé vyzkoušíte. Seismografy začnou zběsile ohlašovat blížící se zemětřesení a v okruhu půl kilometru prasknou okenní tabulky jen co zařadíte jedničku. A teď vážně – asi nikdy jsem nejel v tak uřvaném autě, které neustále dělá takový cirkus. Výfuk neustále bublá, práská a chrchlá a s každým přeřazením si parádně odfrkne. A pak že turbomotory nejdou naladit tak, aby dobře zněly…

Mini si sice pomáhá vstřikováním benzínu do výfuku, ale jinak je to skutečný zvuk, který řidiče nemusí podvádět skrze reproduktory. S otevřenou klapkou je to pak všechno mnohem, MNOHEM hlasitější. Zní to neuvěřitelně skvěle a ani po týdnu se mi tohle představení neomrzelo. Z přiložených videí si uděláte alespoň částečnou představu o tom, jak Mini v zápřahu zní, jsem si ale naprosto jistý, že si ani náznakem nedokážete představit, jak hlasité to ve skutečnosti je. Jen pro ilustraci, BMW M2, které jsme měli ve stejném termínu, znělo vedle Mini jako nějaký ekologický model s maloobjemovým motorem.

Pohon

Jinak je to JCW tak, jak ho znáte. V mnoha ohledech nekompromisní a samozřejmě také velmi svižné. Doba se ovšem trochu posunula a co oslňovalo před lety už dnes nikoho ze židle nezvedne. Na výkon 231 koní se dnes dokáže podívat i sportovní Octavie, o rychlých hatchbacích, jejichž výkon nezřídka kdy začíná trojkou, ani nemluvě. Stovku každopádně vrcholné Mini pokoří za 6,1 sekundy, motor však trochu postrádá dychtivost, s jakou vás do sedačky zarazí konkurenční agregáty.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Řidičským zážitkům pak do značné míry podřezává větev automatická převodovka, které sice můžete vládnout páčkami pod volantem, ale asi není třeba zmiňovat, že trojice pedálů a přímo řazená skříň nabídne diametrálně jiné zážitky. Ostatně, takový Seat Ibiza Cupra je toho perfektním příkladem. V Mini si naštěstí manuální převodovku poručit můžete, takže nemusí být všechno ztraceno.

Spotřeba

Upřímně, nejraději bych to číslo vůbec nepsal. Přítomnost sportovního výfuku se dost zásadním způsobem podepsala na průměrné spotřebě auta, která se po týdnu ježdění ustálila na, ehm, třinácti litrech. Běžným tempem by nemělo být příliš náročné dostat se na hodnotu pod deset litrů, svižnou jízdou se naopak dostanete někam k šestnácti litrům. Vzhledem k výkonu to ale nejsou nijak oslnivé hodnoty, vzhledem k hmotnosti auta a výkonu bych očekával spotřebu o trochu nižší.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Zde se ale sluší poznamenat, že pokud vám na spotřebě skutečně záleží, není JCW to pravé ořechové. Mnohem spíše najdete zalíbení třeba ve sportovně laděném Cooperu SD, který dokáže být díky naftovému motoru o poznání úspornější.

Ovladatelnost

Ani v této disciplíně mě Mini nijak zvlášť neoslnilo. Je ovšem dost možné, že konkrétní kus už za sebou měl nějaký karambol, protože po přidání plynu auto citelně táhlo doprava. Slova jako komfort vás kvůli osmnáctipalcovým kolům napadat nebudou, za vyloženě nepohodlné bych ale Mini JCW neoznačil. Je příjemně tuhé a ve městě zkrátka akceptovatelné.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Musíte vědět, kvůli čemu své pohodlí obětujete, protože na kvalitním asfaltu se auto vrhá do zatáček jako zběsilé. Náklony karoserie jsou minimální a reakce na pokyny volantem bleskové. Najeďte ale na trochu horší asfalt a auto vyvedete z rovnováhy. Začne odskakovat a třást se. Sedmnáctipalcové disky tak budou lepší volbou, minimálně v případě, že nechcete každý druhý víkend trávit na závodním okruhu.

Verdikt

Mini JCW ve mně zanechalo rozporuplné pocity. Na jednu stranu má neuvěřitelný styl, a to jak zvenku, tak zevnitř. Duch Mini je tady pořád jasně patrný a to považuji za jeden ze zásadních důvodů ke koupi. Tak k tomu totiž musíte přistupovat i při pohledu do ceníku, protože jinak JCW nedává žádný smysl. A už vůbec ho nesmíte porovnávat v kategorii rychlých hatchbacků, protože ho okamžitě vyškrtnete ze seznamu.

Jeho základní cena začíná na částce 815 100 korun, takže asi nemá smysl zmiňovat kolik levnějších a mnohem rychlejších aut si za takovou sumu můžete pořídit. Musíte ho prostě chtít, protože se vám líbí jak vypadá, jaký dělá kravál a jak pozitivní budí na ulici emoce. A pro to budu mít naprosté pochopení.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukceřadový čtyřválec
Palivonatural
RozvodDOHC
Plněnípřeplňování turbodmychadlem
Uloženívpředu napříč
Zdvihový objem (cm3)1998
Kompresní poměr10,2:1
Vrtání x zdvih (mm)82,0 x 94,6
Převodovkašestistupňová automatická Steptronic
Poháněná kolapřední
Podvozek
Brzdy vpředukotoučové s vnitřním chlazením
Brzdy vzadukotoučové
Pneumatiky vpředu205/40 R18
Pneumatiky vzadu205/40 R18
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)170/231 v 5200 - 6000
Točivý moment (Nm)320 při 1250 - 4800
Výkon/hmotnost (k/t)178
0-100 km/h (s)6,1
Nejvyšší rychlost (km/h)246
Spotřeba paliva (l/100 km)7,2 / 4,9 / 5,7
Objem nádrže (l)44
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)3874
Šířka (mm)1727
Výška (mm)1414
Rozvor náprav (mm)2495
Provozní hmotnost (kg)1295
Celková hmotnost (kg)1700
Zavazadlový prostor (l)211
Ceny
Základní cena modelu416 000 Kč (Mini One 1.2 turbo)
Základní cena test. verze815 100 Kč (Mini JCW)
19.10.2016 10:20| autor: Ondřej Lilling

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist