Má šarm i mrštnost. Extravagantní crossover DS 3 ale nebude pro každého
Stále má tu svou jiskru
Vozy značky DS pro nás vždy znamenaly něco netradičního, něco jiného. Nejinak tomu je i v případě modernizovaného kousku. Již před tím totiž na sebe dokázal strhnout dost pozornosti. Pravda, v aktuální generaci vypadá mnohem dospěleji, ta jinakost mu ale zůstala. Potvrzuje to zejména design světlometů, který je nový a více ostře řezaný a od základu disponuje LED technologií. Maska chladiče se rozšířila, naopak ubylo v této výbavě chromových doplňků, které byly občas na autě trochu rušivé. Zadní část prošla rovněž malou změnou. Nově je na liště pátých dveří celý nápis automobilky – tedy DS Automobiles. Pokud si zvolíte některou z vyšších výbav, než je naše testovaná Performance Line+, budete mít více chromových doplňků na autě.
Zdroj: Michaela RubešováKdyž už jsme u těch pátých dveřích, tak zde musíme podotknout, že jsme trochu doufali ve změnu umístění otevírání kufru. To zůstalo totiž nad registrační značkou. Je tedy nutné s sebou nosit papírový kapesníček, aby si člověk následně utřel prsty. Jedná se totiž o jedno z nejšpinavějších míst na autě – obzvlášť v zimě. Kufr jinak patří k těm méně rozměrným, vejde se do něj 350 litrů objemu. Zvládne jeden standardně velký kufr, příruční kufr, a ještě batoh do rohu. Pro vícečlennou rodinu je ale už nedostačující, další zavazadla by jednoduše nebyla kam dát.
Videotest:
Z bočního pohledu se nezměnilo nic. Stále zde zůstává designérská žraločí ploutev, která sice vypadá dobře na povrchu, ale uvnitř zabírá podstatně dost světla. Při volbě tmavého interiéru si cestující mohou připadat trochu jako v kobce – což byl náš případ. Nesmíme zapomenout ještě na vyjíždějící kliky, které dokonale lemují povrch karoserie a jsou hmatatelné až když je člověk potřebuje. Z vlastní zkušenosti můžeme také potvrdit, že mechanismus funguje, i když jsou venku velké mrazíky.
Pochválíme ještě zvolenou příplatkovou barvu karoserie. Jedná se o odstín šedé Lacquered, která se pojí s černými detaily – písmena znaku modelu, název automobilky, znak DS Wings, i maska chladiče jsou v této barvě. Je to velmi povedená kombinace, která se nese v lehce sportovním duchu.
Vše při starém až na pár výjimek
Po usednutí za volant nás nečekala žádná velká revoluce. Interiér zůstal prakticky neměnný, omlazení se ho dotklo spíše kosmeticky. Kabinu tak stále doplňují jasně definované tvary, kterými v tomto případě jsou kosočtverce. Nový je zde volant, který je masivní a lépe se drží v rukou. Navíc je prošívaný. Za ním jsou k dispozici pádla pro manuální řazení. Modernizací prošla kaplička přístrojového štítu a také multimédia. Ty se ukrývají v 10,3palcové do prostoru vyčnívající obrazovce. Systém infotainmentu je stejný napříč koncernem Stellantis, a tak se zde nacházejí podobné funkce jako třeba u vozů Citroën nebo Peugeot, ale jsou oblečeny do hávu francouzské prémiové značky. Pochválit musíme jeho svižnost a úroveň zobrazení. Samozřejmě, není nutné používat původní systém, snadno si jde zrcadlit telefon pomocí Apple CarPlay nebo Android Auto.
O trochu níže pod displejem jsou dotyková tlačítka všech možných funkcí. K tomu bychom měli malou výhradu, protože po najetí prstem na tlačítko se nedostaví žádná odezva. Takže vlastně nevíme, zda se funkce spustila nebo ne. Často nám to kradlo pozornost od řízení, protože jsme to potřebovali vizuálně zkontrolovat.
Když budeme pokračovat ještě níž, nalezneme zde bezdrátovou nabíjecí plochu a také tlačítko pro nastartování vozu. Jeho poloha je jedna z odlišností, kterou se vozy DS vyznačují. Tou druhou je umístění tlačítek pro otevírání oken. Všechny automobily to mají vždy na boku dveří, DS jde v tomto ohledu proti proudu a tlačítky prakticky ozdobilo jízdní volič. Je to jeden z prvků, na které si člověk musí chvíli zvykat, ale po čase mu to přijde úplně normální.
Zdroj: Michaela Rubešová
Co se týká ještě té páky, musíme se podělit o náš názor. Nic proti voliči, dobře se chytá a prakticky na něm není nic špatně. Byli jsme ale přeci jen trochu zklamaní, že si automobilka nevymyslela vlastní podobu a prakticky jen převzala design z koncernu. Je to škoda a trochu to ubírá na té výjimečnosti mezi ostatními.
Vzadu je to jen pro odvážné
Už z principu je model navržený k užívání spíše dvou lidí než rodiny. Autosedačku tam sice přiděláte, ale nebude to zrovna jednoduchý proces, protože se zadní dveře neotevírají tak do široka. Plně obsazené auto dospělými znamená značný diskomfort právě pro zadní pasažéry, kteří budou trpět stísněností a také málo místem na nohy. K tomu je nutné připočíst i málo světla vůči designérskému počinu na dveřích – žraločí ploutvi. To by snad ale mohl vyřešit světlý interiér. Auto je ale přeci jen více orientováno na přední posádku, prostor vzadu je tedy spíše nouzový a pro lidi, kteří jsou malí a netrpí klaustrofobií.
Sedadla jsou jinak v DS 3 pohodlná, dobře tvarovaná i na delší cestování, kdy po vylezení z auta nebolí zadek, ani záda.
Co nás v kabině trochu zamrzelo, byla dolní plastová výplň dveří – což je znát především vzadu a vlastně i vepředu. U auta, které atakuje cenovku jeden milion korun, by přeci jen bylo na místě mít to lépe zpracované. A trochu nelogičnosti vidíme v uspořádání dveří, kdy madlo pro chycení a zároveň i zavření se nachází příliš vysoko. Všimli jsme si toho totiž u našeho spolujezdce, kdy se při zavírání dveří spíše chytal hrany úložného prostoru, namísto madla. Tak třeba příště!
Kompaktní do města, dravý na okresky
Testovaná verze modelu DS 3 měla tříválcový motor o objemu 1.2 PureTech s turbem, který byl spárovaný s 8stupňovou automatickou převodovkou. Papírových 130 koní asi nikoho nezvedne ze židle, ale tohle auto si s tím umí poradit. Když chce, je pořádně mrštné a dynamické. My jsme tak celý týden jezdili zejména na normální režim a sem tam si tam zapnuli Sport, díky kterému auto docela pěkně ožilo.
Právě svou délkou je auto dokonalé do města, kde je potřeba se vyhýbat různým překážkám a parkovat na ne příliš dlouhá místa. S celkem velkým poloměrem otáčení to DS 3 jde hravě. Při řízení si člověk přijde velmi sebejistě a bezpečně. I s odhadem vzdálenosti je to solidní. Navíc vůz disponuje zadní parkovací kamerou, která přenáší obraz na středový displej – ten je velmi ostrý a autentický. Model disponuje i řadou jiných bezpečnostních asistentů, my musíme vyzdvihnout nouzové brzdění. Na Jižní spojce v Praze se nám totiž stala nemilá věc. Německý řidič zapomněl sjet, a tak ho nenapadlo nic lepšího než v prostředním pruhu prostě zastavit. Naše auto tak pohotově zareagovalo na situaci před námi a nikomu se nic nestalo! Tedy, až německému řidiči, kterého jsme pořádně vytroubili.
Zdroj: Michaela Rubešová
Zdroj: Michaela RubešováCo se týká jízdního komfortu, tak ten je na dobré úrovni, navíc se do kabiny nedostávají nežádoucí zvuky nebo rány od podvozku. Běžné díry a výmoly umí dobře žehlit a pochválit musíme odhlučnění. Ani při vyšší rychlosti na dálnici není potřeba dávat nahlas muziku nebo zvýšit hlas při rozhovoru. Kompaktní DS 3 má také výhodu v zatáčkách, protože se v nich téměř vůbec nenaklání, ani při dynamičtější jízdě. Celkově se nám řízení líbilo a především bavilo. Jako bonus vidíme 44litrovou nádrž, která nám vystačila na zhruba 800 kilometrů. Poté, co jsme se s vozem sžili, jsme běžně jezdili okolo 6 litrů na 100 kilometrů. S těžší nohou nebo s režimem Sport to bude samozřejmě o něco víc.
Je jich jako šafránu, ale existují
Modernizace u této verze přinesla spíše kosmetické úpravy, kterých si možná běžný uživatel ani nevšimne – tedy až na tu jinou masku. A až na pár drobností, které jsme vytknuli, se stále jedná o velmi zajímavé auto, které stojí za to si alespoň vyzkoušet. Ostatně je to nejmenší člen z rodiny, a tak pokud se vám zalíbí, můžete rovnou přesedlat na velké DS, které už nabídne přeci jen více požitku i rozmazlování na palubě. Francouzská automobilka se bude chtít vždy od konkurence odlišovat. Nejlepší na tom ale je, že jaká je z venku, taková je i uvnitř.
Nová DS 3 se ve světě neztratí, jen asi nebude svou extravagantností a cenou pro každého. Přeci jen stále jako Češi máme pověst držet se u země a být konzervativní. Auto je tak dokonalým doplňkem pro někoho, kdo se nebojí být jiný a chce mít na své cesty stejně jedinečného parťáka jako je on sám.
