Legendy minulosti: Nürburgring (1927 – 2012 ?)

Obvykle v této sekci najdete auta, která se nějakým významným způsobem zapsala do historie. Tentokrát ale trošku odbočíme a podíváme se na okruh.

Tentokrát to výjimečně nebude o autech, ale o kusu asfaltu, o jehož osudu se teď hodně mluví. Společnost spravující Nürburgring totiž vyhlásila bankrot a nad okruhem visí jeden hodně velký otazník. Zatím se zavírat nebude, ale kdo ví, co se všechno nakonec stane. Pojďme se tedy podívat na historii okruhu a zavzpomínat na významné události.

Ve statistikách se o Nürburgringu dočtete od roku 1927, ale nápad postavit v pohoří Eifel účelový závodní okruh se zrodil už na počátku dvacátého století. Silnice v okolí totiž poskytovaly ideální základ pro závodní klání a vůbec první závod se tu jel už v roce 1907. Od roku 1922 se v pohoří Eifel konaly pravidelné závody Eifelrennen. Brzy ale přišla na přetřes otázka bezpečnosti, především diváků okolo silnic, takže se vážně uvažovalo o zbudování uzavřeného závodního okruhu po vzoru italské Monzy nebo britského Brooklands.

Se stavbou prvního okruhu v Německu se začlo už za první světové války, ale trať byla dokončena až v roce 1921. Byl to berlínský ovál AVUS, což vlastně byla dálnice s dvojicí klopených zatáček. Přesto plány na stavbu okruhu v pohoří Eifel nezapadly, ba právě naopak. Byla to ideální příležitost, jak do velmi chudého kraje přinést peníze, práci a turisty.


Fotografií ze stavby okruhu se dochovalo poměrně málo.

Po počátečních neshodách tak byly oživeny rozdělané plány z roku 1907 a architekt Gustav Eichler začal v roce 1925 se stavbou okruhu v okolí městačka Nürburg. Už tehdy se okruhu začalo pracovně říkat Nürburgring a to mu vlastně zůstalo. Brzy se ale ukázalo, že stavba nebude levná záležitost. Původně totiž měla zaměstnat lidi z okolí, ale dělníků bylo málo, takže bylo potřeba sehnat pracovní sílu i jinde. Přesto se podařilo zajistit financování a už v červnu 1927 se tu jel první oficiální závod.Cílem bylo postavit okruh, který bude svým profilem připomínat silnici, například takovou, na které se jel závod Targa Florio. Konstruktéři ale doufali, že díky tomu, že trať bude uzavřená, budou moci pořádat snadněji více závodů a přilákají více diváků. A samozřejmě to bylo bezpečnější. Také se už tehdy uvažovalo nad tím, že trať by mohla sloužit ke zkoušení nové techniky, což jí vydrželo do dnešních dnů.

DOPORUČUJEME: 5 největších mistrů Nordschleife

Nürburgring vlastně byla uzavřená silnice složená ze dvou tzv. smyček – jižní smyčky, tedy Südschleife, a severní smyčky, čili Nordschleife. Nordschleife měřila asi 22,8 km, Südschleife byla dlouhá 7,8 km. Obě části okruhu byly spojeny dvěma rovinkami s klopenými zatáčkami. Trať tak měla jen jedny boxy a obvykle automobily závodily na Nordschleife a motocykly na Südschleife. Ne vždy tomu ale tak bylo.


Trať Nordschleife znáte asi všichni. Takhle vypadal detail na Südschleife, která už dnes prakticky vůbec neexistuje.

Předválečné období zrodilo takové legendy jako Tazio Nuvolari, Bernd Rosemayer či Rudolf Caracciola. Rozepisovat se detailně o jejich úspěších asi moc smysl nemá, to by vydalo na samostané články.

Za války se zde nezávodilo a po válce rovněž okruh ztratil na významu, částečně proto, že byl pod francouzskou správou. Už ale v roce 1947 se jel na Südschleife první poválečný závod motorek. Díky pomoci od kraje i „okupační“ armády (vojáci se asi nudili) se podařilo celý okruh zprovoznit a v roce 1949 se tu jel závod i na Nordschleife. Vlastně se tak nastartovala novodobá éra tohoto závodního okruhu.


Mike Hawthorn (Ferrari Dino 246) v roce 1958.

Zajímavostí je, že vedle závodů se okruh otevírá i pro veřejnost a stává se z toho poměrně oblíbená turistická atrakce. To do lokality táhne stále více lidí a místní toho využívají – staví se první hotely, restaurace a servisy. Samozřejmě to není v tak megalomanském pojetí jako dnes, ale k tomu se dostaneme. Je ale potřeba zdůraznit, že Nürburgring je starý už čtvrt století a to se projevuje nejen na povrchu, ale i na jeho bezpečnosti. Trať je příliš úzká a rychlá auta už začínají být nebezpečná.Nejmarkantnější je to během velkého technologického boomu v 60. letech, kdy tu monoposty Formule 1 zrychlovaly o desítky sekund na kolo každým rokem. Trať už byla nevyhovující. Představte si, že letíte po velmi podprůměrné silnici třetí třídy bez svodidel a patníků či značících bílých čar ve veteránu s bubnovými brzdami rychlostí hodně přes 200 km/h. Asi tak nějak se museli cítit závodníci na Nürburgringu v 50. a 60. letech… Jen s té představy nám běhá mráz po zádech. Na několika místech trati se auta vznáší do vzduchu a dochází k velmi vážným nehodám.


Clay Regazzoni musel mít hodně velké „nářadí“…

Závodníci tak tlačí na správu okruhu a ta samozřejmě kontinuálně provádí změny. Upravuje klopení zatáček, pokládá nový povrch a zlepšuje se především infrastruktura. V roce 1967 je například postavena nová šikana před cílovou rovinku, která jezdce zpomalí, ale také sníží nehodovost.


Pohled na v roce 1967 vybudovanou šikanu pořed cílovou rovinkou. Přibyla širší vozovka, větší travnaté plochy a svodidla.

Jezdci ale nakonec okruh v roce 1970 úplně bojkotují. Investuje se tedy velmi velká suma peněz, především do nového povrchu. Také se instalují kolem celé tratě svodidla, která neovladatelným vozům zabraní ve „výletu“ do lesa či diváků. To dále zvýší bezpečnost a ačkoli někteří jezdci remcají, že je teď okruh nudnější (považte!), zvýší se rychlost aut a piloti si více dovolují.


I přes nutná bezpečnostní opatření trať neztratila svůj charakter.

Jenže v průběhu 70. let se objevuje další problém. Okruh je tak rozlehlý, že televizní společnosti nedokáží pokrýt celou trať. Nevýhodu to má i v oblasti bezpečnosti, kdy zdravotnické vozy nestačí k nehodám přijíždět rychle. Proto i osudová nehoda Niki Laudy vypadá tak dramaticky, přestože záchranáři měli na Nürburgringu největší počet vozů v seriálu. Ale i to na 22 km dlouhý okruh nestačilo. Ačkoli tedy Nürburgring dělal, co mohl, postupná modernizace v 70. letech nestačila a závod F1 v roce 1976 byl poslední – aspoň tedy na Nordschleife.Pomalu upadá také význam Südschleife, která je od 70. let až na pár závodů opuštěná. Když je rozhodnuto o stavbě nového moderního okruhu, prakticky celý úsek Südschleife padne za oběť novému okruhu a zbytky se použijí pro obslužnou komunikaci. Nový okruh je otevřen v roce 1984 a ke slavnostní příležitosti se tu koná závod mistrů s jednotnými auty. Všichni mají tehdy nový sériový Mercedes-Benz 190E 2.3-16 a mezi slavnými mistry je tehdy jeden neznámý mladíček, který jim všem ukáže záda. Kdo to byl? Nějaký Ayrton Senna

Zatímco se na Nordschleife krom závodu na 1000 km žádné velké podniky nepořádají, probíhá přestavba. Od roku 1983 je okruh zkrácen a dochází vlastně k rozdělení Nürburgringu na Nordschleife a GP-Strecke – tedy novou závodní trať. Oba okruhy ale lze příležitostně propojit. Zatímco tehdy se ještě používaly staré boxy na Nordschleife, dnes se pro závody používají modernější boxy na novém okruhu s mnohanásobně větší kapacitou.

V letech 1982 až 1983 také probíhá modernizace severní smyčky, která přinesla další změny na povrchu, zlepšení značení a především přibyly únikové zóny na nebezpečných místech. Trať už v mnohém připomíná okruh tak, jak ho známe dnes.Od roku 1984 se také na Nürburgring vrací Formule 1, ale už se jezdí na moderním okruhu. Nordschleife se využívá pro vytrvalostní závody, závody historických aut a především pro testování automobilek, pneumatikářských firem a společností vyvíjejících podvozky či aerodynamické díly. Roste její význam coby turistické atrakce, protože důležité závodní podniky se přesunuly na moderní okruh a Nordschleife je spíše taková horská dráha pro znuděné tatínky…

A tím se dostáváme do nepříliš růžové současnosti. V roce 2004 je totiž rozhodnuto, že se u okruhu vybuduje obří komplex hotelů, restaurací a zábavní park. Dokonce tu má být i casino. V roce 2007 se staví a brzy je celý komplex hotov. Jenže návštěvnost není taková, jak se ve zprávách pro investory psalo, a celý okruh začíná neuvěřitelně rychle prodělávat. Ztráta dosahuje několika set milionů eur a ceny jsou šroubovány do neuvěřitelných výšin (za jednu jízdu na Nordschleife se nyní platí 26 eur), aby se podařilo kompenzovat náklady.

Všechno to vyvrcholilo minulý týden. Kraj odmítl okruhu poskytnout poslední finanční injekci ve výši 13 milionů eur a společnosti Nürburgring GmbH nezbylo než vyhlásit bankrot. Teď má nuceného správce a ten začal majetek rozprodávat. Mluví se o tom, kdo okruh koupí, ale všechno jsou to jen spekulace. Každopádně nás všichni ujišťují, že se tu jezdit bude dál. Tak doufejme, že Nürburgring nezaroste lebedou. Přežil druhou světovou válku i konec závodů F1, tak snad přežije i tohle. Držíme mu palce!

Na závěr několik zajímavostí:
– Nejrychlejším člověkem na Nordschleife je oficiálně Stefan Bellof. Jako jediný okruh projel průměrnou rychlostí vyšší než 200 km/h. Stalo se tak v kvalifikaci na závod na 1000 km v roce 1983. (Tip: Sledujte okruh z vozu Porsche 956 Dereka Bella)
– Prvním jezdcem, který měl na Nürburgringu smrtelnou nehodu, byl český závodník Vincenc „Čeněk“ Junek, manžel Elišky Junkové. Zahynul v červenci 1928.
– Nejrychlejším homologovaným silničním autem na Nordschleife je Lexus LFA, Akira Iido s ním dosáhl času 7:14,64. Auto mělo sériové pneumatiky a nebylo dodatečně upravené.
– Na stavbě okruhu ve 20. letech pracovalo 25 000 zaměstnanců a v dnešních penězích stála stavba jen asi 40 milionů eur – pakatel.
– Pokud chcete jezdit na Nordschleife, platí tu normální pravidla silničního provozu. Technicky je to jen zpoplatněná jednosměrná silnice.
– Nikdy se nepodařilo přesně spočítat počet zatáček na Nürburgringu, aby se na tom všichni shodli.
– Zatáčka Caracciola-Karussell původně neměla betonovou klopenou sekci, ale říká se, že závodník Rudolf Caracciola si zde zkracoval oblouk zatáčky přes trávu a ostatní se po něm opičili, až vyjezdili hlínu na betonový základ. A tím vzniklo charakteristické klopení.

27.7.2012 7:40| autor: Dalibor Žák

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist