Legendy minulosti: Chevrolet Corvette

V roce 1953 se na výstavě GM Motorama ukázal koncept sportovního roadsteru. Nakonec přežil i ropnou krizi a dočkal se šesti generací.

Počátkem 50. let 20. století byl koncern General Motors prakticky největší firmou na světě a mohl si dovolit utrácet za „nesmysly“. Když se tak před dlouhými osmapadesáti lety ukázal na pompézní show GM Motorama koncept osmiválcového roadsteru, který navrhl legendární designér Harley Earl, těžko mohl někdo tušit, že se auto bude za šest desetiletí pořád vyrábět a že se stane světoznámou ikonou, filmovou legendou a kdo ví, čím ještě.

Chevrolet Corvette se zrodil v době, kdy byly Spojené státy motorizovány především velkými a těžkými koráby silnic. General Motors proto přišly už koncem 40. let s nápadem postavit něco na způsob britských kompaktních sporťáků, které se po válce do USA dostaly a které uchvátily automobilky jednoduchým designem, nízkou hmotností a především skvělými výkony. Americká auta totiž nepotřebovala pořádně brzdit a zatáčet, protože americké silnice byly široké a rovné. Evropský sporťák se však musel vypořádat s úzkými a zakroucenými silničkami.GM se tak rozhodl postavit jakýsi mix, který by kombinoval vlastnosti amerických a evropských aut. Výsledkem byl koncept roadsteru s nezávislým zavěšením a silným osmiválcem. První generace Corvetty ale možná zklamala natěšené zákazníky, protože dostala tuhou zadní nápravu, řadový šestiválec a jízdními vlastnostmi nad tehdejší standard nijak nevynikala.

Věděli jste, že slovem „corvette“ se v angličtině označuje rychlá a ovladatelná válečná loď sloužící k náhlým přepadovým akcím a ničení mnohem větších lodí nepřítele? Právě po tomto plavidle Chevrolet svůj nový sportovní model pojmenoval.

Projekt po opadnutí zájmu málem skončil, ale naštěstí už se v roce 1963 ukázala druhá generace s označením Stingray, která konečně dostala slíbený vylepšený podvozek s nezávislým zavěšením a prvně se v nabídce objevilo kupé. Design modelu Sting Ray navrhl Bill Mitchell a inspiroval se v podmořském světě (Stingray znamená v překladu rejnok).

Model Stingray vedle celkem běžných osmiválců „small block“ o objemu 250 až 375 koní dostal samozřejmě i sedmilitrový osmiválec „big block„, který posílal na zadní kola od 390 do 425 koní výkonu. To byly ale pouze oficiální čísla a při nezávislém měření ukázalo auto často až 550 koní při použití vysokooktanového benzínu. Už v polovině šedesátých let uměla Corvette stovku za méně než 6 sekund.

Třetí generace Chevrolet Corvette se začla vyrábět v roce 1967 a vydržela až do roku 1982. Design byl velmi nadčasový a vycházel z původního modelu Stingray. Designér Larry Shinoda se ale inspiroval u žraloka a pod Mitchellovým vedením vzniklo opět velmi pohledné auto. Bohužel se ale i Corvetty dotkla ropná krize počátkem sedmdesátých let. Výkony sedmilitrových osmiválců tak prakticky přes noc spadly z 425 koní na nějakých 230 podvyživených mrzáků. Základní „small block“ 5,7 litru měl výkon dokonce jen 165 koní. V porovnání s extrémním modelem Corvette ZL1 (1969) s hliníkovým osmiválcem 7,0 litru, který měl neoficiální výkon 550 – 680 koní, to musela být pro zákazníky velká rána.Teprve v polovině sedmdesátých let se osmiválec 5,7 litru dostal s výkony nad 200 koní, aby pak v roce 1980 znovu spadl pod tuto hranici. Emisní předpisy a omezování spotřeby v USA si tak nebraly s nikým a ničím servítky. I přes omezování původního siláckého ducha Corvette se prodalo přes půl milionu vozů třetí generace.

V roce 1983 dorazila čtvrtá generace, která se vyráběla až do roku 1996. Corvette již podlehla trendu doby a nastoupil poněkud strohý hranatý design, který je ale i po letech stále aktuální a pro auto charakteristický. Přesto byl kritizován, že kopíruje vzhled nových sportovních aut z Japonska. Tehdy se ale takové tvary s velkými zadními okny jednoduše nosily.

Motor 5,7 V8 měl výkony od 205 koní na počátku výroby po 300 koní na jejím konci. Za zmínku ale stojí poněkud stranou postavený model ZR-1, který dostal s pomocí firmy Lotus vyvinutý osmiválec 5,7 litru s vačkovými hřídeli v hlavě válců (všechny Corvetty dosud používaly osvědčený rozvod OHV hlavně kvůli omezenému místu pod kapotou). Motor měl výkon 375 koní a dostal Corvette ZR-1 na stovku za 4,4 sekundy. Později se výkon modelu ZR-1 ještě zvýšil, ve finále na 405 koní. Na modelu Corvette ZR-1 zkoušela automobilka také aktivní podvozek, ale ten se příliš nerozšířil, vzniklo jen 25 experimentálních kusů. Přesto všechno Corvette ZR-1 ukázala, že se dokáže rovnat evropským sporťákům nejen surovými výkony, ale i ovladatelností.Rozšířily se i úpravy s přeplňováním pomocí turbodmychadel, kterou nabízela firma Callaway jakožto oficiální a Chevroletem schválený doplněk. Výkony se pohybovaly od 345 po 450 koní, ale vznikaly i extrémní verze o výkonu až 600 koní. Jedna rekordní měla 880 koní a při testech dosáhla maximální rychlosti 410 km/h, nicméně to nebylo uznáno jako rekord, neboť se nejednalo o auto schválené pro silniční provoz.

V roce 1996 se začla vyrábět Corvette páté generace se skořepinovou karoserií, se kterou se již ve větší míře můžete setkávat na našich silnicích. Osmiválec 5,7 litru měl výkon 345 koní, později 350 koní a ve verzi Z06 dokonce 385 koní. K dostání byl šestistupňový manuál nebo poněkud kousavý a nepředvídatelný čtyřstupňový automat, který rád dělal takové věci, jako že třeba podřadil v dešti v zatáčce na jedničku… V roce 2002 se zvedl výkon verze Z06 na 405 koní a Corvette díky tomu zdolala stovku za čtyři sekundy, čímž se vyrovnala třeba Ferrari 360 Modena nebo Porsche 911 Turbo.Od roku 2004 je tak ve výrobě šestá generace, kterou vlastně můžete koupit dodnes. V nabídce jsou hned tři motory – osmiválec 6,2 litru (dříve 6,0 l), osmiválec 7,0 l v modelu Z06 a samozřejmě vrcholný model ZR-1 s kompresorem přeplňovaným osmiválcem 6,2 litru o výkonu přes 620 koní. Auto už je sice velmi moderní, ale pořád je věrné původnímu konceptu levného a jednoduchého auta. Vždyť stále v základní verzi jezdí na listových pružinách a používá zastaralý rozvod ventilů OHV. Má to ale své důvody – motor je nízký a není potřeba nevzhledná nafouklá kapota a také vzadu se uspořilo dost místa.

Corvette slavila i úspěchy na závodní dráze a mezi nejvýznamnější je potřeba jmenovat několik vítězství ve vytrvalostních závodech a především v 24 h Le Mans. Za těch necelých šest desetiletí se vyrobilo přes 1 330 000 vozů Chevrolet Corvette. Ačkoli se vlastně vždycky jednalo o cenově dostupný a nijak kvalitní či exkluzivní sporťák, díky tomu, že dokázal nabídnout výkony několikrát dražších supersportů z Itálie nebo Německa, vytvořil se kolem Corvette kult osobnosti a model si právem získal pevné místo v automobilové historii, jako se to povedlo třeba Porsche 911 nebo automobilům Ferrari.

Dalibor Žák

Technické údaje: Chevrolet Corvette Stingray (1971)

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcevidlicový osmiválec, 90°
Palivobenzín
RozvodOHV
Plněníatmosférické sání
Uloženívpředu podélně
Zdvihový objem (cm3)7446
Kompresní poměr9,0 : 1
Vrtání x zdvih (mm)108,0 x 101,6
Převodovkačtyřstupňová manuální
Poháněná kolazadní
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)317 / 431 v 5600 ot./min.
Točivý moment (Nm)644 v 4000 ot./min.
Výkon/hmotnost (k/t)273,1
0-100 km/h (s)5,3 (0 - 96 km/h) / 12,7 (0 - 161 km/h)
Nejvyšší rychlost (km/h)245 km/h
Spotřeba paliva (l/100 km)velmi neslušná
Objem nádrže (l)68,2
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4636
Šířka (mm)1753
Výška (mm)1214
Rozvor náprav (mm)2489
Provozní hmotnost (kg)1578
8.7.2011 7:15| autor: Dalibor Žák

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist