Hyundai Terracan
Možná vás překvapí, že zakulacený Terracan je nevlastní sourozenec ostřeji řezaného modelu KIA Sorento. Když se Sorento vyvíjelo, vznikl souběžně projekt velkého terénního Hyundaie. Přesto toho mají společného (bráno měřítky dnešních koncernových sourozenců a la Mitsubishi Outlander – Peugeot 4007 – Citroen C-Crosser) jen velmi málo, základní mechanickou stavbu, systém pohonu všech kol a benzínový šestiválec o objemu 3,5 litru.
Benzín ovšem v našich končinách u off-roadů příliš neletí a nafťáky pod kapotou už se liší. Zatímco KIA používá motor 2,5 CRDI, Hyundai Terracan sáhl po větším objemu, 2,9 litru. Motor používá systém common-rail od Delphi a vyvinula ho automobilka KIA. Najdete ho třeba v modelu Carnival.
Větší motor se hodí, protože Terracan si (alespoň opticky) nehraje na SUV a hrdě se hlásí k velkým teréňákům, jako je Patrol, Land Cruiser a podobně. V terénu a při tahání těžkých přívěsů se přece větší objem hodí, ne? Teoreticky ano, potíž je v tom, že 2,9 CRDI je o něco choulostivější, než bytelný dvouapůllitr. Hlavní problém je „stříkačka“ od Delphi, ta samá, která nadělala tolik vrásek majitelům prvních Fordů Mondeo TDCi. Je totiž velmi choulostivá na kvalitní naftu, jakmile u nějaké vesnické pumpy natankujete palivo s horší mazivostí, může se začít zadírat a drobné kovové špony mohou zničit trysky vstřikovačů. Někteří majitelé už absolvovali několik výměn vstřikovacího systému. Většinou jde o opravy záruční (Terracan má záruku 3 roky bez omezení ujetých km a pak 2 roky na každý nový díl). Pokud byste chtěli tento problém řešit v neznačkovém servisu, připravte se na vysokou cenu – kromě vstřikovacího systému je totiž potřeba vyměnit i nádrž, ve které mohou zůstat drobné kovové úlomky, které pak snadno projdou filtrem a zničí nově namontované díly. Jediná rada zní: tankujte jen naftu ověřené kvality.
Kdyby to končilo common-railem, bylo by to ještě celkem v pohodě, ale ani samotný motor není zrovna vzorem spolehlivosti. Pokud uslyšíte klepání, může to znamenat opotřebené pístní čepy. Písty nejsou nejodolnější, takže častá jízda v plné zátěži, nebo případné „čipování“ mohou vést k jejich propálení. Naštěstí se motor poměrně snadno servisuje, protože konstrukčně připomíná motory náklaďáků – jako by byl na časté generálkování přímo připravený. S nákladními vozy má společné nejen suché vložky válců v litinovém bloku, ale také nahrazení žhavicích svíček ohřevem nasávaného vzduchu. Tento systém ale není zrovna nejekologičtější, motor nedokáže plnit dnešní emisní normy a proto se vloni přestal vyrábět.
Pokud chcete motor co nejvíc šetřit, shánějte model s automatickou převodovkou. Jde o čtyřkvalt japonské značky Aisyn, který se montuje i do v úvodu zmíněného Patrolu. Funguje bezchybně a čtvrtý stupeň je dost dlouhý, což současně se zamykáním hydrodynamického měniče snižuje na dlouhých cestách po dálnici otáčky a spotřebu. Manuální pětikvalt naopak občas mívá potíže s únikem oleje a opotřebenou synchronizací pětky.
Pokud ale chcete nejspolehlivější Terracan ze všech, musíte přemýšlet americky a vykašlat se na naftu. Benzínový šestiválec 3,5 V6 se dodával pouze s automatem a automatickým připojováním pohonu předních kol pomocí plynule elektromagneticky ovládané lamelové spojky. V nafťácích tenhle systém najdete až po modernizaci v roce 2004, jinak se předek připojuje otočným ovladačem, stejně jako redukce. Elektrické ovládání je nejen lepší, navíc z předních kol zmizí problematické volnoběžné náboje. Terénní schopnosti podporuje zadní samosvorný diferenciál, který sice občas hlučí, ale není to nijak velký problém. Ve značkovém servisu vám ho totiž překvapivě levně opraví. Místo výměny dokážou vymezit vzniklé vůle, nebo jen vyměnit nejnutnější díly, místo, aby ho měnili celý.
CHARAKTERISTIKA MODELU
PARAMETRY
Karosérie: pětidveřový terénní automobil. Motory: přeplňovaný vznětový čtyřválec 2,9 CRDi (110 nebo 120 kW), zážehový vidlicový šestiválec 3,5i V6 24V (143 kW). Pohon: stálý pohon zadních kol, manuálně či automaticky přiřaditelný pohon předních kol. Rozměry: 4700x1860x1840 mm. Rozvor: 2750 mm. Zavazadlový prostor: 750 litrů. Palivová nádrž: 75 litrů Oficiální prodej v ČR: ano.
PLUSY
robustnost rámu a podvozku, značná tažná síla, absence choulostivých volnoběžných nábojů předních kol, kvalitní japonská automatická převodovka, možnost táhnout těžký přívěs, vnitřní prostornost, překvapivě slušné pohodlí na dlouhých cestách, překvapivě dobrá opravitelnost (motor, zadní diferenciál)
MÍNUSY
choulostivé vstřikovací zařízení (diesel), obtížnější řazení manuální převodovky, malá kola (zejména do roku 2003), malý přechodový a zadní nájezdový úhel, vysoká spotřeba paliva 3,5 V6
HISTORIE
2001: Zahájen prodej modelu. Motory 2,9 CRDi a 3,5 V6. Manuální řazení pohonu 4×4 pro diesel, automatické pro benzínové varianty.
2003: Drobné úpravy vzhledu, sériově větší kola, zesílené brzdy
2004: Vzhledová modernizace modelu, výkon vznětového motoru zvýšen na 120 kW, automatický trakční systém pro všechny verze
2006: Očekávané ukončení dovozu modelu do Evropy
ČASTÉ ZÁVADY
zadřené vysokotlaké čerpadlo • vadné vstřikovače Common Railu (opotřebené čí zablokované sponami) • klepající pístní čep motoru • nadměrnou zátěží deformovaná lamelová spojka přenášející výkon na přední nápravu • vypadlý kabel z alternátoru (s následkem spálení alternátoru) • úniky oleje z manuální převodovky • opotřebená synchronizace pátého rychlostního stupně • hlučnost zadního diferenciálu
DOPORUČENO
3,5i V6 24V (143 kW)
Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, vícebodové elektronické vstřikování paliva, plynule proměnné časování sacích ventilů. Důvod: Zážehový motor je naprosto bezproblémový a takřka vždy vystačí s pravidelným servisem bez mimořádných události. Většina z vás však přesto bude muset podstoupit riziko koupě vrtošivého dieselu, protože spotřeba zážehového šestiválce je takřka neúnosná.
autoweb.cz
