Ford Escort RS Cosworth

Má-li nějaké auto ve svém životopisu závodní minulost, dá se předpokládat, že je dobré. Když má ale v názvu pojem Cosworth, můžete si být jistí, že je vynikající.

Na vrcholu slávy se Escort RS Cosworth ocitl v první polovině devadesátých let, ale stejně jako u řady dalších aut pro kvalifikované nadšence byste podle obsazení našeho tehdejšího vozového parku nikdy nehádali, že vůbec existuje. Jeho věhlas k nám postupně doléhá až s mnohaletým zpožděním, ale na druhou stranu si ho tak mohou za mnohem přístupnější cenu užívat řidiči, kteří po něm tehdy beznadějně koukali jen z povzdálí.

Sportovní derivace Escortu mají bohatou historii a na prvních Escortech RS 1600, 1800 a 2000 ze šedesátých a sedmdesátých let vyrostly takové hvězdy rallye jako je Kankkunen, Vatanen a Blomqvist. V osmdesátých letech začaly vznikat první auta nové generace pro vrcholné nasazení v rallye ve spolupráci se světově známou firmou Cosworth (její jméno je složeninou příjmení dvou zakladatelů, Costin-Duckworth), se kterou Ford spolupracoval již několik desítek let předtím ve Formuli 1. Výsledkem byla dlouhá série závodních a také silničních Fordů Cosworth, která běžela od roku 1986 až do roku 1996 a zahrnovala jak Sierru, tak později i Escort.

Jejich dvoulitrový motor z označením YBT se dvěma vačkami v hlavě byl od počátku navržený s turbodmychadlem a první verze měla výkon 204 koní. Motor můžete potkat se třemi různými barvami krytu ventilů a každá má svůj význam. Červená barva hlavy označuje motor vyžadující vysokooktanový benzín, zelená hlava označuje motor jezdící na bezolovnatý benzín a modrá hlava značí motor pro bezolovnatý benzín s katalyzátorem.

Escort Cosworth převzal hnací soustavu po předchozí Sieře Cosworth, což mimo jiné znamená, že má narozdíl od ostatních escortů podélně uložený motor. Pohon všech kol, odlišné závěsy a další detaily však vedly k tomu, že Ford musel posílat klasické skelety Escortu do Německa ke karosářské firmě Karmann, která je částečně rozřezala a sestavila zpět do žádaného tvaru tak, aby mohly pojmout prostorově náročnější agregáty ze Sierry. Mezi lety 1992 až 1996 tak vzniklo pouhých 7 145 speciálů, z nichž každý byl téměř výlučně výsledkem ruční práce.

Motor je výrazně podčtvercový (90,8 x 77,0 mm) a je pro něj příznačné, že to nejlepší ze sebe vydává až ve vysokých otáčkách. Do roku ´94 se k němu montovalo velké turbo Garrett T3/T04B, které trpělo velkou prodlevou na plyn. Pozdější turbo Garrett T25 je mnohem menší (stejné je i ve Fiatu Uno Turbo) a rychleji se roztáčí, ale neposkytuje tak velký potenciál k úpravám jako původní obří turbo. Motor má kompresi 8,0:1, sodíkem plněné ventily, dvě vačky v hlavě poháněné řemenem, kované písty Mahle a tvrzenou klikovou hřídel a ojnice. Hlava je hliníková, ale samotný blok je z litiny a v upravených autech proto vydrží mnohem vyšší tlak, než je standardních 0,8 baru. V sériové verzi může tlak chvilkově vystoupit až na 1,3 baru.

Středový a zadní diferenciál má podobu viskózní spojky a sériové rozdělení výkonu mezi předními a zadními koly je v poměru 34:66. Přední kola jsou zavěšena na MacPhersonech, zadní na příčných ramenech. Volant má mezi dorazy 2,45 otáčky a proměnný účinek posilovače a vpředu i vzadu jsou kotoučové brzdy s průměrem 278 a 273 mm. V původním provedení má Cosworth pneumatiky Pirelli P-Zero s rozměry 225/45 ZR 16.

Hlavním rozpoznávacím znakem Cosworthu je obří dvoupatrové zadní křídlo, které se už předtím objevilo u Sierry. Rychlý Escort se od nižších verzí odlišuje i roztaženými blatníky, které svým tvarem a ostrými hranami připomínají Lancii Deltu Integrale, neporazitelného soupeře Escortu v rallye.

Na některých trzích, například ve Švýcarsku, se Escort Cosworth objevil i s mnohem menším křídlem, protože jedině s ním mohl projít schválením do provozu. Ke hledaným položkám ve výbavě patří hlavně kožené sedačky Recaro a klimatizace, ale do výbavy patřila i tónovaná skla, střešní okno, elektricky ovládaná okna a zrcátka a centrální zamykání.

V porovnání se současnou produkcí má původní neupravený Cosworth dlouhou prodlevu plynu a maximální tlak dosahuje jen po dobu několika sekund s plynem až na podlaze. Řada majitelů o něm říká, že v základní podobě je z něj cítit potenciál mnohem vyšší rychlosti, jen ho prý k tomu musíte náležitě pobídnout. Z toho důvodu má dnes většina Cosworthů alespoň upravenou řídicí jednotku a najít zcela originální kus v původním stavu je téměř nemožné.

Investice kolem 20 – 30 tisíc korun se ale v jeho případě prvnímu majiteli vyplatila jako u žádného jiného auta. Díky robustnímu litinovému bloku a poctivě vyrobeným vnitřním komponentům snese spolehlivě zvýšení výkonu o padesát koní, které lze docílit jednoduchou výměnou čipu, sání a výfuku. Vyšší úrovně úprav už zahrnují zvýšení tlaku turba a výměnu dalších komponentů, popřípadě i zvýšení objemu pomocí většího zdvihu na 2,3 litru. Kompletně přebudované motory tak mohou dosáhnout výkonu 400 až 500 koní.

Převodovka je spolehlivá, pokud s ní často necvičíte ostré starty, které přirozeně odnáší i spojka, nebo kterýkoli nejslabší článek v hnací soustavě, jak už to u pohonu všech kol bývá. Při úpravách na vyšší výkon je nutné vyměnit sériové těsnění pod hlavou za odolnější provedení, které snese větší tlaky. To samé platí i pro hadice a chladicí systém, ale po jejich výměně za moderní silikonové díly (většinou od Samca), dostanete vzhledově i funkčně hodně muziky za málo peněz.

Na domácím trhu v Anglii začal Cosworthu zvonit umíráček hlavně kvůli neúnosné společenské pozici, do které ho pasovala skutečnost, že se stal oblíbeným autem všech gangsterů a lupičů bank, ale i náctiletých zlodějů, kteří ho kradli jen proto, aby ho mohli při divoké jízdě velkolepě sešrotovat. Pod tlakem těchto okolností se vyšplhala roční pojistka na ještě vyšší částku, než jaká byla jeho pořizovací cena. Escort Cosworth se tak na konci své éry potýkal s nepřemožitelným stigmatem politicky nepřijatelného auta a jeho velké křídlo jakoby neslo tíhu všeho špatného, co se šustlo kolem.

V podobné roli (avšak v bleděmodrém) ho vzápětí nahradila nastupující Impreza a do ještě větší míry i Evo. Přesto, že jde v obou případech (a v dobrém slova smyslu) o zprofanovaná auta, na úroveň nechvalného věhlasu chuligánského Escortu se už díkybohu nedostala.

Další auto, které si v Británii pak trouflo dát do názvu pár ostrých písmen, byl až v minulém roce Focus RS. Na pokračovatele ságy Cosworth se však bude ještě několik let čekat.

redakce autoweb.cz

18.7.2005 10:15

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist