Extravagantní Torres poutá na design i cenu. Plně vybavený je za méně než základní Kodiaq

Na silnici nejde korejská novinka přehlédnout, netradiční tvary zaujmou snad každého. Benzinová 1.5ka si poradí i v lehkém terénu.
dsc_0481jpg-1100x618.jpgCelá galerie 27 Zdroj: Bart Běhal

Když se korejská automobilka na přelomu roků 2018-19 po několika letech znovu vrátila do Česka, nějak jsem nevěděl, co vlastně čekat. Její dřívější modely byly přinejmenším zvláštní a těžko si protloukaly cestu mezi silnými soupeři na trhu. Jenže s odstupem času je jasné, že tento návrat se dá považovat pouze a jen za sukces.

Například klíčového modelu Korando se v roce 2022 v České republice prodalo 1241 kusů, což ho zařadilo na 31. místo mezi všemi vozidly. Za sebou nechal stálice jako Volkswagen Passat, Peugeot 208 či BMW X5. A letos? Když sečteme prodeje od ledna do konce října poskočil model o celých čtrnáct míst dopředu.

SsangYong na silnici poznáte

Líbí se mi, že značka SsangYong nepopírá svou designovou cestu, která je velmi specifická a není tak vyžehlená jako jsme zvyklí například u německých aut. Netřeba mluvit zrovna o Torresu, i Korando, Tivoli či Rexton na silnici snad pokaždé bouchnou do očí a některým prvkem na první dobrou zaujmou.

Torres se neliší, když se na něj podíváte, chvílemi máte pocit, že designér načrtl polovinu auta v jeden den, pak se šel vyspat, něco dost dynamického se mu zdálo a zbytek práce udělal ráno. Takhle odlišný v určitých částech je.

Zepředu jde o jasný teréňák, mohutná příď, drobná světla, maska chladiče a plno různých detailů, včetně nápisu Torres. Za mě určitě nejzábavnější část auta. Boční silueta je skutečně výrazná, stejně jako lesklý „C“ sloupek či záď, která jako kdyby chtěla off-roadovsky nabídnout rezervu. Ale jde jen o designový prvek. Tohle auto je prostě pro ty z vás, kteří chtějí být vidět.

Stejně jako útočí Torres na smysly svým designem, útočí také cenou. I ta nejde přehlédnout, v základu totiž vůz startuje na 699 900 Kč. Auto se nabízí ve čtyřech výbavových stupních, v testu se objevil model Premium, tedy ten „nejnabušenější“. Cena? Ani ne milion. Vyjmenovat přímou konkurenci, která má přinejmenším podobné finanční parametry, není vůbec snadné.

Testovaný model v bílé barvě Grand měl například dvacetipalcová hliníková kola, LED světlomety s manuálním výškovým nastavením, interiér v černé kůži, ventilovaná přední sedadla a vyhřívaná přední i zadní, sluneční clony zadních bočních dveří či ambientní osvětlení. To všechno za 959 800 Kč. To je méně než základní verze Škody Kodiaq.

Uvnitř prostor a žádná tlačítka

Už když jsem před dvěma lety řídil Rexton, moc se mi nelíbil jeho volant, který sdílí i s Torresem. Pokud nemám v autě vyloženě sportovní edici, jsem prostě pro klasický kulatý. Jenže – nevím, jestli to byl záměr nebo ne – tenhle volant se strašně dobře drží, hlavně v části pod tlačítky, kde je zpevněný plastem. Mimochodem, tato tlačítka jsou jedna z mála, která v autě najdete.

Před řidičem je úzký, ale přehledný přístrojový štít, který nijak nenarušuje ergonomii palubní desky. Obrazovka infotainmentu má 12,3 palce, k ovládání lze použít několik tlačítek, ale funguje také hapticky. O jeho intuitivnosti jsem se přesvědčil hodně rychle a zkušenost to byla pozitivní.

Některé jeho funkce – například upozorňování na radary – jsou totiž extrémně hlasité. Tak moc, že jsem ani nevyčkával na zastavení, ale rovnou za jízdy jsem se pustil za jejich eliminací, což normálně dělám nerad. Nutno říct, že stačily tři dotyky a bylo hotovo. A podobně snadno se pracovalo i s navigací.

Další dotykový displej nahrazuje veškerá tlačítka. Je osmipalcový, graficky velmi povedený a má opticky prémiové parametry. Ovládá se přes něj především klimatizace či vyhřívání sedadel, šikovně v sobě má ale schované také tlačítko start-stop systému nebo otevírání zavazadlového prostoru.

Ten je mimochodem velmi dobře přístupný a ačkoliv se to na první pohled pří otevření víka kufru nezdá, jeho objem je dle statistik uváděných výrobcem celkem 703 litrů. A to je hodně i na tak velký vůz. Jen to zvláštní otvírání… Vše působí tak, že zatáhnete za kliku a otevřete víko do boku. Místo toho je klika pevná, na spodní části je dotyková ploška a víko se zvedne klasicky vzhůru. Torres dovede překvapit.

Ale zpět k vnitřnímu prostoru. Přesně 4,7 metru na délku, k tomu necelých 1,9 metru na šířku a 1,72 metru na výšku je využito skutečně dobře, nastupování i vystupování je bezproblémové, pocit možné stísněnosti nulový, prostě rodinný vůz jak má být. Řidič má díky výhledu na rovnou kapotu na silnici pocit robustnosti a bezpečí.

K rodinnému domku i chatě

Motorově nemusí zájemci o Torres moc dumat, k dispozici je pouze benzinová jednotka 1.5 GDI Turbo, která nabízí 163 koňských sil a točivý moment 280 Nm. Testovaný čtyřválec nepřišel jako předokolka, nýbrž s náhonem na všechna čtyři kola, za který je třeba si necelých 50 tisíc korun připlatit. Ale asi není třeba váhat, když už si pořizujete auto, které by mělo vynikat také mimo zpevněné komunikace…

Osobně si majitele tohoto korejského vozu představuji jako někoho, kdo nebydlí přímo ve městě, ale dojíždí tam každý den. Ideálně od domu se zahradou, takového, kde je potřeba zdolat ještě kus cesty mimo asfalt, nějaké to stoupání, občas zabahněné… ale ne moc. Tak mi to připadalo, protože i přes tužší podvozek byla jízda komfortní.

Svezení s Torresem je příjemné a má parametry moderního vozu. Ačkoliv se tedy navenek tváří hodně sportovně, není třeba mít strach z žádných výmolů či nerovností. Pomáhá i dobré odhlučnění, které nepouští do kabiny žádný zbytečný šramot od kol. Stejně bytelně jako auto působí navenek, působí prostě i při jízdě.

Šestistupňová převodovka v některých recenzích dostala docela bídu, já jsem se ale s problémy nesetkal. Motor nedusila, věděla si rady kdykoliv, kdy bylo třeba a odváděla svoji práci jemně a tak, abych si ji nemusel vůbec všímat. Na šestý rychlostní stupeň si v klidu vytočila zhruba 2400 otáček a byl klid. Víc od automatu nepotřebuji.

Svižnější jízda nepostrádá v rámci veškerých parametrů dynamiku. Torres je mohutný vůz, ale zároveň není přespříliš těžký, proto nejde o žádného lenocha. Dech mu dochází až ve vyšších dálničních rychlostech, což je k obsahu motoru a aerodynamickému odporu celkem pochopitelné.

Víc teréňák než SUV

Daleko víc jsem ocenil, že Torres je spíš teréňák než SUV a je rozhodně použitelný do bahna, na pole, či do jakéhokoliv semi-terénu aniž by člověk měl mít strach, že se „spodek“ za něco zachytí nebo poškrábe.

Osvěžující je také to, že v oficiálních statistikách si SsangYong na nic nehraje, neschovává se za nereálné výpočty a přiznává, že auto s pohotovostní hmotností 1520 kilogramů si při plnějším vytížení řekne o 9 litrů. Ač já jsem se tak daleko nedostal, zůstal jsem zhruba okolo 8,5 litru na 100 km.

SsangYong tak znovu vyrobil velmi dobré auto pro masy. Použitelné pro každý den a cenově dostupné. Schválně, jak si poradí s českým trhem. Se základní cenou má solidní potenciál, navíc na skladové vozy je k dispozici i menší vánoční dárek – zvýhodnění 40 tisíc korun z ceny vozu. A to do 31. prosince nebo do vyprodání zásob.

15.12.2023 7:12| autor: Martin Tomaides

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist