Dlouhodobý test Peugeot 308 SW 2.0 BlueHDI (2015): Na jednu nádrž?

Spotřeba zkoumaná v rámci kratších testovacích jízd je jedna věc, apetit auta na dlouhé, opravdu dlouhé cestě je záležitost jiná. Jak daleko dojede Peugeot 308 SW 2.0 BlueHDi na jedno natankování?

Myšlenka byla jednoduchá, jak daleko ujedeme s naším dlouhodobě testovaným Peugeotem na jednu nádrž, respektive chceme se opět podívat na námi ostře sledovanou spotřebu, ovšem optikou dlouhé cesty v různých jízdních režimech a různých typech vozovek. Nabízela se myšlenka vyrazit do Německa, které skýtá dálnice s neomezenou rychlostí, ale popravdě – maximálka nebyla na pořadu dne a hlavně, dnes už je bezlimitních úseků na německých dálnicích tak málo, že se cesta za nimi ani nevyplatí. Ale znovu je třeba podotknout – jde o spotřebu. Takže pojedeme na východ.


Auto jsem od kolegů v redakci přebíral a na displeji svítila hodnota dlouhodobé spotřeby 6,4 l/100 km, takže jsem jako cílovou destinaci odhadl východní Slovensko. Naši 308 SW jsem startoval před cestou (k čerpací stanici) s téměř prázdnou nádrží. A tím „téměř“ myslím to, že nafty bylo v autě opravdu velmi málo, informace o dojezdu na ukazateli byla nekompromisní a nemít čerpací stanice od parkoviště za rohem, byl bych velmi nervózní. Každopádně těch pár kapek nafty, které se převalovaly na dně, lze jistě ignorovat, do celkového hodnocení nezasáhnou. A podobné to bylo i před dojezdem do cíle, tedy přesněji řečeno zpět do Prahy, kde už jsem s prázdnou nádrží auto postrkoval do jeho finální pozice na parkovišti silou vůle.

Že to bude všechno trochu jinak jsem si uvědomil už mezi Jihlavou a Brnem. V Praze po dotankování a prvních metrech jízdy ukázal palubní počítač dojezd nějakých 600 kilometrů a to jsem přijal jako akceptovatelné, byť výpočty doma u kalkulačky vycházely trochu jinak. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se před moravskou metropolí podíval znovu na ukazatel dojezdu a po necelých dvou stech najetých kilometrech byl teoretický dojezd stále 600 km?! Já opravdu nechci přejet Slovensko a vjet na Ukrajinu…

Přiznávám, že jsem zbaběle změnil plán trasy a místo čistě východního směru jsem začal uhýbat mírně na sever, novou dojezdovou destinací se měly stát Vysoké Tatry. A věřil jsem i tomu, že tam spotřebu zhorším, určitě ve vyšších polohách a s více namáhaným motorem při přejezdech mezi horskými středisky.

Vezmu to teď od konce, přeskočím dojmy z jízdy jako takové, k tomu se vrátím později, a půjdu k finálním součtům – po celé cestě jsem měl před sebou účtenky za palivo a čísla mluvila jasně, natankoval jsem celkem 74,88 litrů nafty. A najel jsem na toto množství paliva 1618 kilometrů. Ano, nejel jsem stále na východ, ale změnil jsem cíl a tak má cesta zahrnovala české dálnice, české silnice druhé a třetí třídy, slovenské dálnice, slovenské „nedálnice“ a okresky a také polský tankodrom, když jsem se rozhodl vyjet ze Slovenska do polského Zakopaného a vjel na silnice, které by si zasloužily masivní opravu.

V Tatrách jsem najezdil cca 300 kilometrů, zbytek probíhal v nižší nadmořské výšce. Oklepu se ze zážitku, když jsem u Kežmaroku špatně odbočil a málem přišel o auto, zavazadla a život, když jsem omylem vjel do Malého Slavkova a na konci slepé ulice jsem poznal, že se kolem mne stahují nevraživě pokřikující a gestikulující spoluobčané, kteří asi tráví většinu času opalováním… A vrátím se k matematice, která říká, že pokud jsem najel 1618 kilometrů na cca 75 litrů nafty, tak spotřeba na celou cestu byla 4,63 litrů. Za mne klobouk dolů, vím že naftový dvoulitr v Peugeotu je velmi dobrý – líbí se mi jeho síla a slyšel jsem od kolegů o dlouhodobé nízké spotřebě, ale tohle? Je fakt, že jsem přestal řešit palivo, když se v rámci mé cesty spotřeba sklouzla někam k 5,4 l/100 km, a dodám také, že jsem lehce snížil dlouhodobou spotřebu z avizovaných 6,4 na 6,2 l/100 km.

Nechci tvrdit, že je Peugeot 308 SW 2.0 BlueHDi tím nejlepším autem na světě – ehm, i když vlastně titul Auto roku v podstatě toto deklaruje – přišel jsem na detaily, které bych určitě zlepšil, ale ta spotřeba, zatraceně?! Omluvte mé expresivní výrazy, ale pokud si uvědomíte, že v každém testu nového auta píši o „svém jízdním stylu,“ a tím myslím, že jezdím spíše rychle než pomalu, a že na této cestě tomu nebylo jinak, tak to je opravdu důvod k uznání. Ještě jednou, aby to nezapadlo – 1618 kilometrů jsem ujel na 74,88 litrů nafty.

A teď k těm výtkám… Nebýt venku horka, tak bych na to nepřišel, ale ve vedrech, která panovala v posledních týdnech jsem si všiml, že kovová hlavice řadící páky se zahřívá a pokud zůstane auto na slunci, tak poměrně značně a nepříjemně. Zmíním zadní nápravu, která by v zatáčkách na nerovnostech mohla nabízet kultivovanější chování a méně kostrbaté průjezdy. Naopak pochválím malý volant, vynikajíc řízení, vzhled interiéru, ve kterém se nebáli francouzští inženýři ukázat Golfu, že se lze v kabině kompaktního hatchbacku/kombi „odvázat,“ aniž by to narušilo ergonomii.

Smíšené pocity mám ze sportovního režimu. Při přepnutí nejsem úplně smířený se zvukem, který se začne s jadrností ozývat (a nevím, jestli z výfuku či uměle z reproduktoru) při přepnutí do dynamického nastavení – působí na mne uměle a je-li slyšet i ven, tak já mohu působit zase trochu „tunersky.“ Přepnutí displeje, který ukazuje boost a přetížení my nevadí, nazval bych to příjemným detailem pro někoho, kdo si na podobné perličky potrpí.

Co je ovšem skvělé, je entuziasmus, se kterým začne motor tahat od spodních otáček, 308 se s ním posune o úroveň dál, je nakažlivé s autem jezdit svižně. Snad kdyby nebylo pro změnu režimu nutné držet tlačítko delší dobu – pouhý dotyk by byl lepší pro rychlejší přepnutí, třeba před předjížděcím manévrem – ale jak se motor nadechne, ožije…?! Všechna čest.

Abych uzavřel kapitolu této cesty, tak nejprve řeknu, že jízdu „na jednu nádrž“ jsem v rámci bezpečnosti a prevence toho, že mi někde v polských Tatrách dojde nafta, prodloužil na cestu „tam a zpátky.“ A pak prohlásím, že námi testovaný Peugeot 308 SW má vlastnosti, které by někdo mohl nazvat nedokonalostmi, já bych volil asi termín charakterové vlastnosti, díky kterým má auto svou vlastní tvář a vybočuje z konfekční uniformnosti většiny konkurence. Že spotřeba je doslova fantastická a co víc, nezávislá na jízdním stylu, tedy že při snaze jezdit ekonomicky není řidič za volantem 308 SW 2.0 BlueHDi limitován po stránce dynamiky, potažmo bezpečnosti. Howgh.

30.7.2015 9:48| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist